Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 486/2014-343
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci
žalobce celé jméno žalobce, datum narození
trvale bytem adresa žalobce
zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti žalovanému právnická osoba, část názvu právnické osoby
IČO
se sídlem adresa žalované
o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 769.113,40 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od 6. 12. 2012 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba o zaplacení 230.886,60 Kč s příslušenstvím.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 79.230 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 769.113,40 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od 6. 12. 2012 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba o zaplacení 230.886,60 Kč s příslušenstvím. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 79.230 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou ve znění dalších doplnění domáhal zaplacení částky 1.000.000 Kč s úrokem 7,05 % ročně z této částky od 6. 12. 2012 do zaplacení s odůvodněním, že dne 3. 12. 2007 byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění rodinného domu stojícím na adrese adresa žalobce. Pojistná částka činila 5.380.000 Kč. Dne 30. 8. 2010 došlo k pojistné události, která spočívala v prasknutí přívodní hadice WC v podkroví, z níž vytékala 10 dní voda, a v následném promočení celého domu. Následkem toho došlo ke zničení a deformaci veškerých dřevěných konstrukcí v objektu, poškození omítek, sádrokartonových podhledů, promočení násypů podlah, promočení stropů a podhledů, atp. Pojistná událost byla registrována pod číslo. Celkově žalobce vynaložil na vrácení objektu do původního stavu částku 4.509.062 Kč, tato částka je tedy skutečnou škodou, která žalobci v důsledku pojistné události vznikla. Po krácení s ohledem na podpojištění činí tato částka 3.908.004 Kč. Žalovaný uhradil 2.756.644 Kč, zbývá proto 1.151.360 Kč, přičemž žalobce uplatňuje pouze 1.000.000 Kč.
2. Po provedeném dokazování v rámci závěrečného návrhu, aniž by žalobce vzal žalobu částečně zpět, učinil výpočet, který reflektuje předběžný právní názor soudu, že kuchyňské spotřebiče nejsou předmětem pojištění dle uzavřené smlouvy. Tento výpočet spočívá v tom, že soudem ustanovený znalecký ústav stanovil v části 3.3 posudku výši nákladů na uvedení do původního stavu částkou 3.447.983 Kč bez DPH, následně upřesnil, že je potřeba jej navýšit o 28.651 Kč, celkem tedy rozpočet nákladů na uvedení do původního stavu, který byl zjištěn znalcem, činí 3.476.634 Kč bez DPH. Rozdíl této částky a částky zaplacené pojišťovnou ve výši 2.756.644 Kč činí 719.990 Kč bez DPH. Tento rozdíl bude ještě podstatně navýšen s ohledem na to, že k částce 3.476.634 Kč bez DPH bude potřeba přičíst daň z přidané hodnoty. I při nejnižší možné míře DPH ve výši 10 % by rozdíl činil 1.067.653,40 Kč. Pokud budou z rozpočtu, který zjistil znalec, odečteny rovněž náklady za vestavěné spotřebiče ve výši 252.300 Kč bez DPH, bude činit rozpočet částku 3.224.334 Kč bez DPH. Po přičtení DPH v minimální možné výši 10 % by tato částka činila 3.546.767,40 Kč s DPH a rozdíl oproti částce vyplacené pojišťovnou (2.756.644Kč) by byl 790.123,40 Kč.
3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Učinil nesporným uzavření pojistné smlouvy ze dne 3. 12. 2007 číslo pojistnou událost ze dne 30. 8. 2010. Dále uvedl, že pojištění se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku anonymizováno číslo a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění nemovitostí anonymizována dvě slova číslo, dle nichž poskytuje žalovaný jako pojistitel v pojištění majetku plnění ve výši účelně vynaložených nákladů na opravu věci. Žalovaný vypočítal cenu těchto nákladů na 3.193.618 Kč Cena pojištěné nemovitosti byla ke dni škodní události 6.211.080 Kč, pojistná částka ve smlouvě byla stanovena na 5.380.000 Kč, přičemž dle pojistných podmínek v takovém případě pojistitel sníží pojistné plnění ve stejném poměru v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě. Rozpočet oprav předložený žalobcem vykazuje nedostatky, když některé položky jsou účtovány několikrát (podlahové topení), některé jsou předraženy (dlažba kuchyně), některé práce neodpovídají původnímu provedení (betonové stropy, ocelové nosníky) a některé položky jsou obtížně akceptovatelné (projektové práce v ceně 162.400 Kč). Žalovaný tedy provedl vlastní ocenění nákladů, jež byly stanoveny na částku 3.193.618 Kč, odečetl částku 258.334 Kč na znovupořízení kuchyňských spotřebičů (když předmětem pojištění je nemovitost, nikoli vybavení domácnosti či elektrospotřebiče) a 178.640 Kč na projekční práce (z důvodu, že šlo o uvedení objektu do původního stavu, který je známý a není třeba jej projektovat) a vyplatil žalobci 2.756.644 Kč.
4. Soud zjistil následující skutkový stav:
5. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění majetku – domu na adrese adresa žalobce. Dále nebylo sporu o tom, že dne 3. 12. 2007 došlo k pojistné události, spočívající v prasknutí hadice na WC, která způsobila vytopení domu a skutečnost, že žalovaný v rámci likvidace pojistné události plnil co do částky 2.756.644 Kč. Žalovaný rovněž nesporoval rozsah poškození domu.
6. Z čl. 5 Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění nemovitostí anonymizována dvě slova číslo („ DPP“) vztahující se k předmětné smlouvě plyne, že předmětem pojištění je budova, stavba nebo byt včetně jejich součástí a příslušenství, stavební materiál a výrobky sloužící k opravám pojištěné budovy. Čl. 12 odst. 23 DPP stanoví, že stavebními součástmi bytu se rozumí dveře, okna, malby, tapety, obklady, dlažby, lepené podlahové krytiny vč. plovoucích podlah, sanitární zařízení koupelen a WC, odsavače par, vestavěný nábytek a kuchyňské linky, přípojky a rozvody vody, tepla, kanalizace, plynu, elektřiny vč. ohřívačů vody, topných těles a kotlů, anténní systémy, sluneční konektory, mechanická zabezpečovací zařízení, trezory zazděné a systémy elektrické zabezpečovací signalizace.
7. Ze zápisu o předběžné prohlídce plyne, že prohlídka domu byla po škodní události, k níž došlo dne 30. 8. 2010, provedena dne 1. 9. 2010 za žalovaného příjmení jméno příjmení. Bylo vypracováno posouzení rozsahu škod (č.l. 34 spisu), které dospělo k částce 3.193.618 Kč vč. DPH, za situace, kdy vlastní prohlídka provedená na základě požadavku žalovaného ze dne 29. 9. 2011 proběhla až dne 30. 9. 2011, tedy rok po škodní události. V té době byly v objektu provedeny veškeré bourací práce a objekt byl uveden do stavu„ hrubé stavby“. Posouzení se tedy opírá výhradně o dostupnou dokumentaci, ve většině případů bez možnosti ověření.
8. Ze znaleckého posudku předloženého žalovaným, který byl vypracován Ing. jméno celé jméno znalce, CSc. a celé jméno znalkyně pro objednatele právnická osoba dne 24. 2. 2015 plyne, že odhad výše nákladů na uvedení poškozeného objektu do stavu před vznikem škodné události činí 3.193.618 Kč vč. DPH. Odhad pojistné hodnoty objektu činí 6.211.080 Kč. Posudek byl vypracován na základě dodatečného požadavku objednatele, do doby zpracování posudku nebyly doloženy žádné další podklady, které by nebyly známé v roce 2011 a posudek tedy vychází ze situace ze září 2011. Znalci vycházeli ze souboru faktur, z rozpočtu opravy a fotodokumentace ze dne 1. 9. 2010, 21. 12. 2010 a 19. 6. 2011.
9. Z výslechu těchto znalců soud zjistil, že odborné posouzení rozsahu škod zpracoval Ing. celé jméno znalce v roce 2011, následně, po 4 letech byl spolu s Ing. celé jméno znalkyně požádán, aby v této věci zpracoval znalecký posudek, který však vychází výhradně z podkladů, které byly tehdy (v roce 2011) k dispozici, neboť v mezidobí se znalci nic nového nedozvěděli. Znalci měli podklady od pojišťovny a provedli vlastní ohledání nemovitosti za situace, kdy byla z velké části„ vynulovaná“.
10. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného právnická osoba (dále jen„ Znalecký ústav“) plyne, že výše nákladů na uvedení domu do původního stavu, tj. do stavu před škodní událostí, činí 3.447.983 Kč bez DPH (str. 24 posudku). Na základě argumentace žalobce a jeho dotazu ze dne 15. 10. 2020 (č.l. 289 spisu) Znalecký ústav v rámci podání ze dne 21. 1. 2021 (č.l. 302 spisu) uvedl, že byla chybně oceněna položka„ Podlahy parkety anonymizováno“, přičemž se jedná o písařskou chybu, kdy došlo při konverzi datových souborů k chybnému přenosu a tato položka uvedená pod číslo má správně činit 225.106 Kč namísto 196.455 Kč uvedených v posudku. Celková částka tedy činí 3.476.634 Kč bez DPH. Z připojeného položkového rozpočtu mimo jiné plyne, že znalecký ústav do nákladů zahrnul mimo jiné náklady na nové zrcadlo v tančírně ve výši 14.600 Kč, zrcadla do koupelen ve výši 4.500 Kč a náklady na pořízení kuchyňských spotřebičů příjmení ve výši 252.300 Kč.
11. Ke znaleckému posudku právnická osoba žalobce namítal, že nesouhlasí s tím, že znalec do rozpočtu nezahrnul náklady na projektové řešení a stavební dozor s odůvodněním, že tyto práce souvisejí se zhodnocením stavby a jejím zvětšením. Dle žalobce však výše škody a náročnost rekonstrukce vylučuje, aby žalobce postupoval bez součinnosti s projektantem a stavebním dozorem a nemyslitelné, aby při opravě domu nevyužil konzultace odborníků v oblasti projektování. Žalovaný namítal, že výše nákladů na opravu je stanovena nesprávně, není zřejmé, které položky rozpočtu odpovídají nákladům na uvedení nemovitosti do předešlého stavu a které položky odpovídají nákladům na rekonstrukci nesouvisející se škodnou událostí. Dále znovu sporoval oprávněnost nákladů na pořízení kuchyňských spotřebičů.
12. Z výslechu zástupce (jednatele) Znaleckého ústav u soud zjistil, že setrvává na svém závěru o neúčelnosti nákladů na projektanta a stavební dozor, které souvisí se zhodnocením (vylepšením, revitalizací) celé nemovitosti a jejím fyzickým zvětšením (zvýšením). Pro uvedení do předchozího stavu nebylo potřebné vyhotovit novou projektovou dokumentaci. Stavení dozor byl nepochybně zajištěn pro vylepšení a zvýšení budovy a pro uvedení do předchozího stavu rovněž nebyl potřebný, stejně jako statik.
13. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 37/2004 Sb. , o pojistné smlouvě.
14. Podle § 37 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě soukromé pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Soukromé pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
15. Podle § 26 zákona o pojistné smlouvě v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jak soud uvedl shora, mezi účastníky bylo nesporné uzavření pojistné smlouvy, skutečnost, že dne 3. 12. 2007 došlo k pojistné události, spočívající v prasknutí hadice na WC, která způsobila vytopení domu a skutečnost, že žalovaný v rámci likvidace pojistné události plnil co do částky 2.756.644 Kč. Žalovaný rovněž nesporoval rozsah poškození domu. Spornou zůstala otázka výše účelných nákladů, které bylo třeba vynaložit na uvedení domu do původního stavu, tedy do stavu před pojistnou událostí.
17. V řízení byl žalovaným předložen znalecký posudek vypracovaný Ing. celé jméno znalce a Ing. celé jméno znalkyně. Znalci však v rámci svého výslechu uvedli, že při zpracování posudku neměli veškeré podklady. Soud vycházel ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným právnická osoba, který měl při zpracování posudku k dispozici celý soudní spis a podklady od obou účastníků, závěry byly zástupcem znaleckého ústav u dostatečně obhájeny na jednání konaném dne 15. 10. 2020. Tento posudek stanovil výši nákladů na uvedení domu do původního stavu na částku 3.476.634 Kč bez DPH. Soud při hodnocení účelnosti jednotlivých nákladů vycházel z připojeného položkového rozpočtu (č.l. 236 spisu). Soud v první řadě souhlasí s postupem znaleckého ústav u, který do rozpočtu nezahrnul náklady na projektování. Předmětem pojištění je toliko nemovitost, respektive její uvedení do stavu před škodní událostí. Lze předpokládat, že v rámci prvotní výstavby domu měl žalobce k dispozici projekt a ten byl tak použitelný v rámci rekonstrukce nemovitosti po škodní události; jinými slovy bylo zřejmé, jak nemovitost původně vypadala a k tomu, aby byla do tohoto stavu zpět uvedena, nebylo třeba zpracovávat nový projekt. Za náklady účelně vynaložené, resp. nutné k uvedení stavby do původního stavu, nepovažuje dále soud některé náklady, které znalecký ústav do rozpočtu zahrnul, a to: náklady na vestavěné kuchyňské spotřebiče příjmení v částce 252.300 Kč, neboť dle čl. 5 doplňkových pojistných podmínek je předmětem pojištění budova, resp. stavba, jejíž součásti kryté pojištěním jsou vymezeny v čl. 12 odst. 23 podmínek, přičemž spotřebiče zde zahrnuty nejsou, nadto nebylo prokázáno, že tyto spotřebiče se v nemovitosti nacházely v době škodní události; zrcadlo v tančírně 14.600 Kč a zrcadla v koupelně 4.500 Kč, neboť tyto položky rovněž ve smyslu čl. 12 bodu 13 doplňkových pojistných podmínek nespadají pod předmět pojištění. Po odečtení těchto částek činí náklady 3.205.234 Kč bez DPH, resp. s 10% DPH částku 3.525.757 Kč. Po odečtu částky 2.756.644 Kč, kterou již žalovaný plnil, zbývá na nároku žalobce uhradit 769.113,40 Kč. Tuto částku proto soud žalobci přiznal, ohledně zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, a přiznal jej žalobci od doručení předžalobní výzvy žalovanému, tedy od 6. 12. 2012.
19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 769.113,40 Kč s přísl. z celkové částky 1.000.000 Kč, uspěl tedy ze 77 %. Naopak neuspěl v části, v níž byla žaloba zamítnuta (částka 230.886,60 Kč, tedy z 23 %). Při plném úspěchu by mu náležela náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 40.000 Kč, z odměny advokáta dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu za 7 úkonů právní služby po 12.300 Kč, tedy 86.100 Kč (1. převzetí zastoupení, 2. žaloba vč. jejích dalších doplnění, 3. účast na jednání dne 12. 1. 2016, 4. účast na jednání dne 28. 4. 2016, 5. účast na jednání dne 15. 10. 2020, 6. účast na jednání dne 11. 3. 2021, 7. vyjádření ze dne 22. 4. 2021), a dále náhrady hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy 2.100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobce plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 18.522 Kč Celkem by tak žalobci náležela náhrada nákladů řízení (vč. soudního poplatku) ve výši 146.722 Kč. Žalobce však uspěl ze 77 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení z 54 % (77-23); 54 % z částky 146.722 Kč činí 79.230 Kč.
20. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Poučení proti tomuto rozhodnutí lze podat s odvoláním ve lhůtě patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně, lze navrhnout výkon
rozhodnutí.