Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 86/2021-95
Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Radkou Lukáškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, pohledávky ve výši částka a úroku ve výši 59,84% ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, pohledávky ve výši [částka] a úroku ve výši 59,84% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úroku ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr číslo ve výši částka, který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,84% p.a. zavázal žalobkyni splácet v pravidelných splátkách po částka měsíčně. Žalovaný se však s úhradou splátek dostal do prodlení, v důsledku čehož byl úvěr ke dni datum zesplatněn. Žalovaný uhradil dne datum částku částka. Žalobkyně požadovala uhradit částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu číslo v celkové výši částka s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu číslo v celkové výši částka s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši částka a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, přestože jej k tomu žalobkyně vyzývala.
2. Žalobkyně dále doplnila, jak zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, kdy z dokladů o příjmech vyplynul měsíční příjem žalovaného ve výši částka a náklady žalovaného částka, volné zdroje ke splácení částka. Dále bylo žalobkyní prověřeno, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, formulář hodnocení klienta, byl doložen výpis z registru příjmení, NRKI, rozhodnutí ČSSZ, výpis z účtu žalovaného. Při posouzení výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě hodnocení klienta. Žalovaný uvedl, že bydlí v pronájmu s měsíčními náklady částka, žalobkyně nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením. Po zhodnocení dokumentů, v jejich vzájemném souladu, a po porovnání příjmů a výdajů, bylo prokázáno, že bylo možno poskytnout úvěr ve sjednané výši, a to i na základě interního skóringu provedeného žalobkyní.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání ve věci se nedostavil, přestože byl řádně předvolán postupem podle ustanovení § 46b zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), a proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.
4. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění:
5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru spisu soud zjistil, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od datum.
6. Z hodnocení klienta soud zjistil, že příjem žalovaného z invalidního důchodu měl činit částka čistého měsíčně. Jeho výdaje měly být částka měsíčně, částka na splátky úvěrů, částka na bydlení, celkem výdaje měly činit částka Celkem žalovanému mělo zbývat částka měsíčně. Z výpisu záznamů z registru příjmení ze dne datum soud zjistil, že žalovaný zde nemá záznam. Z rozhodnutí obec správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že žalovanému byl přiznán invalidní důchod třetího stupně ve výši částka. Z výpisu z účtu za měsíc červen 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl částka, konečný zůstatek částka, debetní obrat byl částka. Na účet žalovaného přišla platba nazvána jako půjčka od jméno příjmení ve výši částka dne datum a částka dne datum. Na účet dále přicházely platby jméno příjmení (např. dne datum, datum) a odcházely platby jméno příjmení (např. dne datum, datum). Z výpisu z účtu za měsíc květen 2020 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl částka, konečný zůstatek částka.
7. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ve znění dodatku číslo ke smlouvě. Z dodejky adresované žalovanému soud zjistil, že smlouva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne datum.
8. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen„ smlouva“) včetně dodatku číslo soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných nejpozději 20. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem měl žalobkyni uhradit částka. Úroková sazba činila 59,84 % ročně. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, u každé splátky u které se žalovaný ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů. Jestliže se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů mělo dle čl. 6 písm. b) smlouvy automaticky dojít k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4. smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že žalobkyni vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném v případě prodlení žalovaného s její úhradou z nové jistiny úvěru úroky z prodlení až do jejího zaplacení. V článku 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení.
9. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru soud zjistil, jakým způsobem byla v jednotlivých splátkách rozložena úhrada jistiny a úhrada úroku.
10. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne datum na účet žalovaného částku částka.
11. Z výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě třetí a čtvrté splátky. Z výzvy k zaplacení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě třetí, čtvrté a páté splátky a upozorňovala ho na možnost zesplatnění celého úvěru.
12. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na částka (částka jistina, částka úrok za poskytnutí úvěru, částka smluvní pokuta, částka náhrada nákladů vzniklých s prodlením).
13. Z karty ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částka. S úhradou 3 splátek se dostal do prodlení, které bylo delší než 30 dnů.
14. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne datum.
15. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci.
16. Po zhodnocení shora uvedených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů před uzavřením smlouvy o úvěru k osobě žalovaného zjistila, že pobírá invalidní důchod ve výši částka. Výdaje žalovaného měly činit částka měsíčně, částka na splátky úvěrů, částka na bydlení, celkem výdaje měly činit částka Celkem žalovanému mělo zbývat částka měsíčně. Za těchto okolností se žalobkyně rozhodla s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla úvěr ve výši částka. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,84 % ročně v pravidelných 36 měsíčních splátkách po částka splatných nejpozději 20. dne každého kalendářního měsíce. Žalovaný však uhradil pouze první dvě splátky, celkově částku částka, s úhradou dalších splátek se dostal žalovaný do prodlení. K úhradě splátek žalobkyně žalovaného vyzývala dopisy ze dne datum a datum. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek, které trvalo déle než 15 dnů, požaduje žalobkyně po žalovaném úhradu náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka za 3 splátky a v důsledku prodlení žalovaného delším než 30 dnů požaduje žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši částka za 2 splátky. Žalobkyně pro prodlení žalovaného s úhradou splátek, které bylo delší než 65 dnů, úvěr ke dni datum zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Dle čl. 6 smlouvy se k tomuto datu měly dosud neuhrazené úroky stát součástí nové jistiny úvěru a dle čl. 6 smlouvy žalobkyni mělo vzniknout právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1% z nové jistiny úvěru, kterou žalobkyně vyčíslila na částka. Před podáním žaloby žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k úhradě. Na účet žalovaného přišly další půjčky, platby jiné osoby, v měsíci květnu 2020 byl konečný zůstatek na účtu částka.
17. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.
18. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona
číslo o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 z.o.s., dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
19. Podle § 87 odst. 1 z.o.s. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
21. Podle § 78 z.o.s. je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
22. Podle ustanovení § 580 o.z. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Podle ustanovení § 2991 o.z. , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z. ).
24. Dále soud aplikoval § 1970 o.z. , dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
25. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, který lze dle soudu aplikovat i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb. , však věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. Žalobkyně by si tedy měla veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit předložením potřebných listin a nikoli spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně či neúmyslně zkresleno subjektivním vnímáním. Tuto povinnost však žalobkyně nesplnila, ačkoli tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala.
26. Žalobkyně si ověřila příjem žalovaného z invalidního důchodu a to sdělením obec správy sociálního zabezpečení. Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány (nájemní smlouvou, složenkami o úhradě energií, předpisem splátek energií apod.). Nadto pokud by žalobkyně řádně posuzovala bonitu žalovaného, mohla si i z předloženého výpisu z bankovního účtu žalovaného zjistit, že žalovanému v měsíci květnu 2020 rozhodně nezbyly volné zdroje ve výši částka. V měsíci červnu 2020 sice žalovanému na účtu zůstalo přibližně částka, na účet však chodily rovněž platby jméno příjmení a žalovanému přišly na účet půjčky od jméno příjmení, ohledně kterých není vůbec patrno, zda jakékoli splátky na tyto půjčky byly započteny v měsíčních výdajích či nikoliv. Z přiložených výpisů z bankovního účtu žalovaného je tak patrné, že mu měsíčně volné zdroje, pokud nemá v daném měsíci rovněž příjmy z půjček, nezbývají. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně řádně nezkoumala majetkové poměry žalovaného ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má tak za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o.z. , přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Při úvaze o absolutní neplatnosti smlouvy pro případ nedostatečného zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr, soud vychází z toho, že zákon o spotřebitelském úvěru je svou povahou kogentní předpis, jehož účelem je ochrana slabší strany a zajištění socioekonomické rovnováhy ve společnosti, neboť v mnoha případech je spotřebitelský úvěr uzavírán při jednostranně určených podmínkách a v situaci, kdy potřeba peněžních prostředků je pro spotřebitele zpravidla aktuálně tíživá a jednorázově mu tak úvěr pomůže, avšak v dlouhodobém horizontu další zadlužení situaci tohoto spotřebitele naopak dále ztěžuje a v konečném důsledku toto zatěžuje i celou společnost. Absolutní neplatnost právního jednání potom působí přímo ze zákona ex lege a od počátku ex tunc, takže subjektivní občanská práva a občansko-právní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz. Rozsudek soudního dvora ve věci C číslo ve věci OPR- právnická osoba proti GK ze dne datum).
27. Z provedeného dokazování však soud dospěl k závěru, že žalovaný se v důsledku shora popsaných skutečností bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně žalovanému plnila a tento plnění přijal, aniž zde existoval platný závazek. Z daného důvodu žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném to, co sama plnila, tedy vrácení částky částka. Žalovaný však dosud uhradila pouze částka. Zbývající část dlužné částky neuhradil.
28. Ze shora popsaných důvodů soud žalobu v rozsahu částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, pohledávky ve výši částka a úroku ve výši 59,84% ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítl. Naopak ohledně částky částka, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil, vyhověl a uložil žalovanému povinnost k její úhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.
29. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je s úhradou částky částka v prodlení, vyhověl soud žalobě i ohledně úroku z prodlení z této částky požadovaného od datum do zaplacení. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , dle kterého tato odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro 1. den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů.
30. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění, a to od právní moci rozsudku.
31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci úspěšnější než žalovaný, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka. Při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků potom soud zohlednil i výši požadovaného příslušenství (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.12.2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ). Z výše uvedeného potom vyplývá, že žalobkyně byla úspěšná v 58 % (v částce částka z částky včetně příslušenství částka) uplatněného nároku a žalovaný ve 42 % uplatněného nároku (v částce částka z částky částka). Žalobkyně, která uspěla ve větší míře, tak má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi jejím úspěchem a úspěchem žalovaného, tedy 16 %. V případě plného úspěchu ve věci by žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši částka (kterou tvoří soudní poplatek ve výši částka, odměna za zastupování advokátem ve výši částka - za tři úkony právní služby po částka – za převzetí a přípravu věci, sepis žaloby a sepis výzvy k plnění dle ustanovení § 7 , § 11 odst. 1 písmeno a), d), § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen„ AT“, a tři úkony po částka dle ustanovení § 11 odst. 1 písmeno g) – za účast na jednání dne datum, datum a datum, náhrada hotových výdajů ve výši částka - částka za tři úkony právní služby a částka za tři úkony právní služby, cestovné ve výši částka – cesta obec obec a zpět, cestovné 2x částka cesta obec obec, náhrada za promeškaný čas za 22 půlhodin po částka ve výši částka dle § 14 odst. 3 AT, a DPH ve výši částka). 16 % z této částky činní částka.
32. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne datum, neboť žalobkyně má povinnost uvést tvrzení o všech skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení věci již v žalobě, tedy i o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, čehož si žalobkyně zjevně byla vědoma, neboť v samotné žalobě tvrdila skutečnosti o zkoumání o úvěruschopnosti žalovaného, avšak velmi obecným způsobem, nevztahujícím se přímo k žalovanému, vyjádření ze dne datum tak soud posoudil jako doplnění tvrzení, které měly být uvedeny již v samotné žalobě.
33. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. uložil soud žalovanému třídenní lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení, a to od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.