Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 64/2022-14
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené 26. 1. číslo a celé jméno manžela, narozeného 19. 6. 1969, uzavřené dne 26. 1. 1991 před Městským úřadem v Moravských Budějovicích, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené 26. 1. [číslo] a [celé jméno manžela], narozeného 19. 6. 1969, uzavřené dne 26. 1. 1991 před Městským úřadem v Moravských Budějovicích, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Společným návrhem domáhali se celé jméno manželky a celé jméno manžela vydání rozhodnutí, kterým bude manželství účastníků rozvedeno. V žalobě mimo jiné uvedli, že manželství účastníků je hluboce trvale rozvráceno.
Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení obsažených v písemném vyhotovení žaloby, provedl dokazování zejména oddacím listem.
Po jednotlivém zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil
soud následující závěry o skutkovém stavu věci:
Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 26. 1. 1991 a doposud trvá. Manželství je dlouhodobě nefunkční, manželé nevedou společnou domácnost, jejich svazek se stal formálním a do budoucna nelze očekávat obnovení manželského soužití. Děti narozené z manželství jsou již zletilé.
Podle odst. 1 ust. § 757 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
Podle odst. 2 cit. zákona Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny písemně.
V projednávané věci dospěl soud k závěru, že shora uvedené zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny. Manželství účastníků trvalo více než jeden rok, účastníci spolu již déle než šest měsíců nežijí, manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil a se shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že manželství je rozvráceno. Účastníci však nepředložili soudu k provedení dokazování písemnou dohodu upravující jejich vzájemné majetkové poměry vztahy a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu, obsahující zákonem vyžadované úředně ověřené podpisy, proto byl soud nucen zabývat se mimo jiné i příčinami rozvratu manželství. Tyto pak shledává zejména v zásadní odlišnosti povah účastníků a jejich zcela rozdílných představách o vedení společného soužití.
O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, neboť soud tímto vyhověl společnému návrhu na rozvod manželství (§ 395 ZŘS).
Poučení (§ 393 ZŘS):
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 NOZ ).