Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 55/2022-51
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 4 075,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 331,4 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 499,41 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 050 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 331,4 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 499,41 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 050 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále úhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 025,40 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný dne datum se společností právnická osoba uzavřel smlouvu o úvěru, dle které mu byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s jeho příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru a případně poplatku za uzavření v celkové výši 10 350 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč do datum. Úvěrová smlouva byla uzavřena poté, co původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet dle údajů uvedených žalovaným v jeho žádosti o poskytnutí úvěru týkající se jeho osobních poměrů a jeho finanční situaci, jako jsou údaje o zaměstnání, jeho závazcích, výši příjmu, výdajů a žalovaný při sepisu žádosti předložil potřebné listin y k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Žalovaný však závazek nesplatil zcela, uhradil částku 23 300 Kč odpovídající 11 řádně uhrazeným splátkám, kdy část uhrazené částky byla započtena na jistinu úvěru a zbytek na sjednané příslušenství. Ke dni datum byla část závodu původního věřitele společnosti právnická osoba tvořená divizí spotřebitelských úvěru převedena na společnosti právnická osoba, která se stala věřitelem pohledávky za žalovaným a tato společnosti ji postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky 8 484,69 Kč, avšak žalobkyně po žalovaném požaduje pouze uhrazení nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 025,40 Kč, která byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a žalobkyně ji požaduje od datum do datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, konanému dne datum se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla datum uzavřena smlouva o úvěru číslo dle které byl žalovanému v hotovosti poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl žalovaný vrátit spolu s úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, což při sjednaných 13 měsíčních splátkách činí 25,85 % ročně, s poplatkem za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 850 Kč Celkem mělo být vráceno 25 350 Kč, a to v 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč splatných vždy k 26. dni kalendářního měsíce. Ve smlouvě bylo sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Úvěr byl žalovanému poskytnut dle jeho žádosti o úvěr, v níž uvedl, že je zaměstnancem, je svobodný, v domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby a také dvě vyživované osoby ve věku do šesti let. Bydlí v nájmu ve standardně vybavené domácnosti, je zaměstnán u společnosti právnická osoba jako zámečník a je ve zkušební době. Jeho příjem ze závislé činnosti činí za poslední tři měsíce 15 097 Kč a toto jsou průměrné měsíční příjmy celé domácnosti. Jeho výdaje jsou 5 593 Kč za bydlení, za energie 1 230 Kč a 230 Kč, na stravu 3 000 Kč, ostatní výdaje 2 000 Kč, průměrné výdaje žadatele 6 027 Kč a průměrné výdaje celé domácnosti 12 053 Kč. Žalovaný měl předložit pracovní smlouvu a poštovní poukázky a evidenční list. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovaného k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy číslo uzavřené původně s právnická osoba
4. Žalobkyně soudu předložila notářský zápis č. NZ číslo sepsaný dne datum notářkou JUDr. jméno příjmení, z něhož soud zjistil, že v něm právnická osoba jako prodávající a společnost právnická osoba jako kupující společně prohlásily, že dne datum uzavřely smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, a to v rozsahu definovaném v článku III. odstavec 3.2. smlouvy a dále prohlásily, že na základě smlouvy má dojít k převodu části závodu na kupujícího, přičemž vlastnické právo k části závodu kupující nabude ke dni zveřejnění tohoto dokladu o koupi části závodu ve sbírce listin vedené příslušným rejstříkovým soudem ve vztahu ke kupujícímu.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne datum soud zjistil, že touto smlouvou měly být postoupeny žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty nebo které nabyl od původního poskytovatele spotřebitelských úvěrů společnosti právnická osoba v rámci smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum specifikovaných v seznamu pohledávek, který obsahuje specifikaci uzavřených smluv, výši pohledávky, údaje o dlužníkovi, přičemž tento seznam pohledávek podepsaný postupitelem i postupníkem tvoří přílohu číslo k této smlouvě a je nedílnou součástí této smlouvy. Tato příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postoupených pohledávek však soudu předložena nebyla.
6. právnická osoba vyhotovila pro žalovaného oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, z níž soud zjistil, že informovala žalovaného, že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum se stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo žalobkyně a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 8 484,69 Kč žalobkyni s tím, že k tomuto byl předložen poštovní podací arch, z něhož vyplývá, že zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně dne datum, avšak přímo žalobkyní, nikoli společností právnická osoba
7. Z ostatních listinných důkazů soud pro nadbytečnost nečiní žádný podstatná skutková zjištění (další výzvy žalovanému k úhradě dlužné částky, popř. výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vypracovaného žalobkyní).
8. Soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V řízení bylo prokázáno toliko tvrzení žalobkyně o tom, že mezi původním věřitelem společností právnická osoba a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , dle které byl žalovanému na jeho požádání v hotovosti předán úvěr v částce 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit ve sjednaných splátkách spolu s poplatky a úrokem v celkové výši 25 350 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil 23 300 Kč.
9. V řízení však nebyla prokázána aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu, neboť žalobkyně tuto odvozovala jednak ze smlouvy o postoupení pohledávek, která měla být uzavřena mezi ní a přechodným věřitelem společností právnická osoba a jednak z notářského zápisu týkajícího se koupě části závodu od původního věřitele společností právnická osoba Žalobkyně soudu předložila toliko notářský zápis, v němž byla deklarována smlouva o prodeji části závodu, který měl být tvořen divizí spotřebitelských úvěrů a tento notářský zápis obsahuje odkaz na smlouvu o prodeji části závodu, která však soudu předložena nebyla. Zejména tedy není možno učinit závěr o tom, že by došlo k prodeji toho konkrétního úvěru, který je předmětem smlouvy. Pokud dále žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek, kterou měla následně společnost právnická osoba jako přechodný věřitel postoupit pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy žalobkyni, pak i tato smlouva o postoupení pohledávek odkazuje odkaz na konkrétní seznam postupovaných pohledávek, který má tvořit nedílnou přílohu této smlouvy s tím, že žádná takováto příloha soudu předložena nebyla. Žalobkyně se k soudnímu jednání nedostavila a nemohla být ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě označení dalších důkazů k prokázání tvrzení žalobkyně o tom, že je ve věci aktivně legitimována ve smyslu ust. § 1879 a násl o. z., a že jí byla platně postoupena pohledávka původního věřitele.
10. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby tato skutečnost prokázána nebyla, nebylo by možno žalobě vyhovět, a to z toho důvodu, že smlouva sjednána mezi původními účastníky je nepochybně spotřebitelskou smlouvou, na kterou je třeba aplikovat ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu však původní věřitel náležitě úvěruschopnost žalovaného nepřezkoumal. K tomu nebyl předložen jediný listinný důkaz vyjma žádosti žalovaného úvěr, ve které uvedl své osobní a majetkové poměry, nicméně nebylo doloženo, zda skutečně takovéto příjmy a výdaje má, navíc dle názoru soudu původní věřitel náležitě nevyhodnotil schopnost žalovaného úvěr splácet s ohledem na zjištěné příjmy a výdaje žalovaného s přihlédnutím ke dvěma vyživovacím povinnostem a se zohledněním toho, že žalovaný byl ve zkušební době a jeho příjem, i kdyby činil okolo 16 000 Kč, nepochybně by nezaručoval to, že by byl schopen bez dalších závazků náležitě splácet sjednaný úvěr po tak dlouhou dobu, tj. po dobu 13 měsíců. Navíc za situace, kdy žalovaný fakticky již původnímu věřiteli uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 23 300 Kč, pak zcela splatil úvěr, který mu byl na základě neplatné smlouvy poskytnut, a tudíž již není povinen dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ničeho vracet. Ze všech těchto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
11. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odstavec 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť tím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč.