Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 22/2022-36
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 845 Kč s příslušenstvím (služby)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 845 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 845 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 1 845 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 845 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě domáhal po žalované zaplacení částky 1 845 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřel s žalovanou datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalované elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny právního předchůdce žalobce. Dodanou elektřinu za období od 17. 1. 2019 do 30. 6. 2019 právní předchůdce žalobce žalované vyúčtoval fakturou znějící na částku 6 645 Kč (na danou částku bylo uhrazeno 4 800 Kč na zálohách). Žalovaná proto měla právnímu předchůdci žalobce uhradit zbývající výši 1 845 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce specifikovanou pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná ani přes výzvy právního předchůdce žalobce a žalobce dosud ničeho neuhradila. Za této procesní situace proto žalobci nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporovala.
3. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítala, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnicí Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalované. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 o. s. ř.„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalované, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, poskytovatel měl v době uzavření smlouvy sídlo a příjemce služeb bydliště v České republice, kde se nachází i místo plnění; cizí prvek vnesený do vztahu státní příslušností žalované nemůže toto svou intenzitou převážit.
5. Skutkový stav je zjištěn z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů - aktivní věcná legitimace žalobce je prokázána smlouvami o postoupení pohledávky. Smlouva o dodávce elektřiny a faktura prokazují vznik a obsah závazku, včetně výše úroků. O zaplacení byla žalovaná upomínána.
6. Mezi provedenými důkazy nevznikl rozpor a zcela podporují skutková tvrzení žaloby.
7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení, průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporů. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná.
9. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobcem jakožto dodavatelem a žalovanou jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s ustanovením § 50 odst. 1 energetického zákona (s ohledem na § 2079 o. z.). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa elektrickou energii, což splnil, žalovaná však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnila, když vyfakturovanou částku za dodanou elektřinu ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatila. V dané procesní situaci bylo na žalované, aby tvrdila a následně taktéž i důkazně prokázala, že žalobci žalobní pohledávku, byť částečně, uhradila. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužné a žalobcem vyfakturované částce za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 1 845 Kč. Žalobci vznikl rovněž nárok na smluvní úrok z prodlení z dlužných neuhrazených částek, jehož výši a počátek prodlení soud shledává zákonu neodporující (vycházející z uzavřené smlouvy), odpovídající skutkovým zjištěním soudu, když prodlení žalované nastalo den následující po ve finální faktuře stanovené splatnosti dlužné částky (výrok I. rozsudku). Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem
o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuce.