Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 520/2021-34

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 405 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 410 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 119,23 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 405 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 410 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 119,23 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 405 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 7 405 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 119,23 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 405 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). anonymizováno tak na základě uzavřené smlouvy o půjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále jen„ půjčka“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit anonymizováno souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když z jeho strany poslední splátku uhradil dne datum. Žalovaný uhradil pouze 590 Kč, pročež k úhradě stále zbývá dlužná půjčka ve výši 4 631,02 Kč a dlužný souhrnný poplatek ve výši 2 773,98 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum anonymizováno postoupila pohledávku ze smlouvy o půjčce se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení sporné pohledávky činila její výše částku 7 405 Kč sestávající z dlužné půjčky ve výši 4 631,02 Kč a dlužného souhrnného poplatku ve výši 2 773,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 119,23 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 7 405 Kč od datum do zaplacení. Po postoupení sporné pohledávky však žalovaný neuhradil ničeho. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s  , (dále jen „ “) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyla sporná pohledávka uhrazena, a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejího splnění u soudu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum.

5. Z předložených listinných důkazů pak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaný a anonymizováno dne datum podepsali u označenou jako smlouva o půjčce, na jejímž základě anonymizováno poskytla žalovanému dne datum půjčku ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit anonymizováno v 39 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaný se v souvislosti s půjčkou zavázal zaplatit anonymizováno souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč, pročež celková částka, již byl povinen na základě smlouvy o půjčce anonymizováno zaplatit činila 7 995 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že půjčku v hotovosti převzal. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do 1 roku byly v červnu 2006 až v březnu 2007 v rozmezí 16,82 % - 17,36 % Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení sporné pohledávky anonymizováno za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni, když mu bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný byl v oznámení vyzván k úhradě sporné pohledávky do 10 dnů od doručení oznámení, jež bylo odesláno dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.

6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

7. Podle , (dále jen „ “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

11. Podle není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, a tedy před účinností (datum), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do datum.

13. Podle , (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

16. Podle , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění , (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť anonymizováno byla povinna přenechat žalovanému věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 5 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit anonymizováno věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

18. Soud má za prokázané, že žalovanému byla anonymizováno poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 5 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdil žalovaný svým podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaný se pak zavázal půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 995 Kč v 39 týdenních splátkách po 205 Kč.

19. Pokud jde o souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. anonymizováno tedy půjčku ve výši 5 000 Kč poskytovala za částku 2 955 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou sazbu a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 79,79 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková sazba v bankovním sektoru v červnu 2006 až v březnu 2007 v rozsahu 16,82 % až 17,36 % ročně. V daném případě tak úrok 79,79 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru téměř pětkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé.

20. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

21. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvě o půjčce je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

22. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 39 týdenních splátek 276,9 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Nelze ani přehlédnout, že bez zaplacení úroku by nedošlo ke splacení půjčky (článek 5 smluvních podmínek), jelikož splacení půjčky je podmiňováno nejprve zaplacením úroku (souhrnného poplatku). Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

23. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě anonymizováno poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč. Uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, pročež soud posoudil právní vztah mezi anonymizováno a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená anonymizováno přenechala obohacenému žalovanému bez právního důvodu částku 5 000 Kč.

24. Z žalobních tvrzení pak vyplynulo, že žalovaný příjmení uhradil částku 590 Kč. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 4 410 Kč (5 000 Kč - 590 Kč), o níž se na úkor anonymizováno bezdůvodně obohatil. Poněvadž v případě povinnosti vydat bezdůvodné obohacení není splatnost tohoto závazku stanovena, uplatní se pro určení počátku prodlení žalovaného pravidlo podle § 563 obč. zák., podle něhož není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Jelikož žalobkyně netvrdila a ani neprokazovala, že by byl žalovaný příjmení vyzván k úhradě dlužné částky (vydání bezdůvodného obohacení) nezbývá než dospět k závěru, že žalovaný byl vyzván k plnění až oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, v němž byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od jeho doručení. Jak se podává z poštovního podacího lístku, bylo oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění odesláno dne datum. Výzva k plnění pak byla žalovanému doručena okamžikem, kdy se dostala do sféry jeho dispozice, tedy kdy mu byla doručena na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (obdobně srov. současnou právní úpravu v  ). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena datum, pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne datum a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle obč. zák. ve výši stanovené v  nařízení.

25. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 4 410 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

26. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 119,23 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 405 Kč od datum do datum a z částky 2 995 Kč od datum do zaplacení.

27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

28. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle , když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.