Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 11/2022-84
Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 12.307 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 4.432 Kč a kapitalizovaný úrok 100 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.009 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 ve výši 1.091,11 Kč a s úrokem z prodlení 10 % ročně z 3.009 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.500 Kč, splatných do každého 15. kalendářního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalovaném zaplacení dalších 4.866 Kč, dalšího kapitalizovaného úroku z prodlení od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 ve výši 233,62 Kč a smluvních nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč, se zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 4.432 Kč a kapitalizovaný úrok 100 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.009 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 ve výši 1.091,11 Kč a s úrokem z prodlení 10 % ročně z 3.009 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.500 Kč, splatných do každého 15. kalendářního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba žalobkyně v části, v níž se domáhala na žalovaném zaplacení dalších 4.866 Kč, dalšího kapitalizovaného úroku z prodlení od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 ve výši 233,62 Kč a smluvních nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 12.307 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že 1. 6. 2020 její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále jen anonymizováno) se žalovaným uzavřela prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na internetových stránkách webová adresa smlouvu o úvěru číslo změněnou smlouvou o úvěru téhož čísla z 26. 8. 2019. Žalovaný zažádal o úvěr online na internetových stránkách, vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Za účelem své jednoznačné identifikace žalovaný provedl ze svého účtu na účet anonymizováno verifikační platbu, odsouhlasil obchodní podmínky a text smlouvy o úvěru s tím, že tyto dokumenty byly zaslány žalovanému na kontaktní email, který uvedl, a žádost tak dokončil. Žalovaný nadto obdržel předsmluvní informace o smlouvě, s uvedením potřebných parametrů. Po kladném schvalovacím procesu anonymizováno poskytla žalovanému úvěr, který byl následně navýšen až na částku 11.700 Kč, na účet, z něhož odeslal verifikační platbu. Dle žalobkyně žalovaný dohodnuté podmínky nedodržel a mimo povinnosti poskytnutý úvěr s úrokem z prodlení vrátit mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dluh ke dni postoupení sestával z nesplacené jistiny ve výši 7.875 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4.432 Kč a nákladů na upomínání 100 Kč. Žalobkyně dále nárokovala kapitalizovaný úrok 100 Kč, náhradu nákladů na upomínání ve výši 473 Kč, úroky a úroky z prodlení v zákonné výši od 25. 9. 2019 do 1. 6. 2021, tj. částku 1.324,73 Kč, a dále od 15. 6. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný uznával, že jeho dluh částečně existuje, nesouhlasil ale s navýšením jistiny, jak ji provedla v žalobě žalobkyně. Poukazoval na výši částky, kterou si od žalobkyně skutečně půjčil a na to, že jistinu podle svých možností splácel, k čemuž dle něho nebylo přihlédnuto. Zůstatek dluhu se nebránil zaplatit, nicméně poukázal na svoji obtížnou finanční situaci a požadoval možnost jej splácet v měsíčních splátkách.
3. Po výzvě soudu, aby žalobkyně doložila, že před uzavřením úvěrové smlouvy anonymizováno řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, sdělila žalobkyně, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy a vzala žalobu zpět ohledně částky 100 Kč, představující kapitalizovaný úrok, a ohledně smluvní pokuty 4.432 Kč. V této části předmětu řízení postupoval soud podle § 96 o.s.ř. a v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil (výrok I.).
4. Listino u s názvem Smlouva o úvěru číslo číslo ze dne 1. 6. 2019 je prokázáno, že anonymizováno a žalovaný se dohodli na poskytnutí spotřebitelského neúčelového a neúročeného jednorázově splatného úvěru 3.700 Kč s datem splatnosti do 3. 7. 2019. V listin ě jsou účastníci podrobně identifikováni, žalovaný jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, elektronickou adresou a číslem mobilního telefonu. Smlouva odkazuje na § 2395 občanského zákoníku a zákon o spotřebitelském úvěru a jejím předmětem je závazek věřitele poskytnout klientovi za stanovených podmínek peněžní prostředky na bankovní účet číslo bankovní účet, klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit s veškerými přirostlými úroky a dalšími platbami, které s úvěrem souvisí, vše ke dni splatnosti na bankovní účet věřitele. příjmení jiné je zde uveden i účet číslo Smlouva dále zachycuje dohodu, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv část závazku podle smlouvy řádně a včas bez ohledu na zavinění, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a dále paušální poplatek za upomínky ve výši 50 Kč. Dohodnuto bylo i právo na odstoupení od smlouvy, způsob elektronické komunikace a souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva stanoví dále, že potvrzením a přijetím tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření výše specifikované smlouvy o úvěru. Věřitel si ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru a v případě, že jsou splněny, vyjádří souhlas s uzavřením smlouvy, čímž smlouva nabude účinnosti. Souhlasem může být i odeslání peněžních prostředků na registrovaný bankovní účet klienta. Pokud podmínky splněny nejsou, je věřitel oprávněn úvěr neposkytnout. V závěru smlouvy klient věřiteli potvrdil, že se seznámil s textem ustanovení smlouvy, včetně příloh, které tvoří nedílnou její součást, rozumí právům a povinnostem v nich obsaženým, souhlasí s nimi a považuje je za závazná. Smlouvu následně její účastníci změnili další smlouvou o úvěru z 26. 8. 2019, v níž byla navýšena jistina úvěru na 11.700 Kč, datum splatnosti bylo změněno na 25. 9. 2019. Podrobněji byly vztahy účastníků smlouvy upraveny obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně.
5. Výpisem z bankovního účtu číslo číslo je prokázáno, že 26. 3. 2015 žalovaný ze svého účtu č. bankovní účet na účet prvně uvedený zaslal částku 1,00 Kč.
6. Výpisem z bankovního účtu číslo je prokázáno, že 3. 6. 2019 byla odeslána na účet č. bankovní účet platba 3.700 Kč, 17. 6. 2019 platba 6.000 Kč a 28. 6. 2019 platba 2.000 Kč.
7. Upomínkou ze dne 20. 12. 2020 je prokázáno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně o úhradu dluhu upomínán. Opakovaná výzva k úhradě byla učiněna i listino u ze dne 6. 1. 2021 a 12. 1. 2021. Dne 12. 5. 2021 žalobkyně žalovanému adresovala předžalobní výzvu k úhradě dluhu.
8. Dohodou právnická osoba a žalobkyně o postoupení pohledávek, je prokázáno, že 11. 6. 2021 uzavřely dohodu o postoupení pohledávek z obchodních smluv uvedených v příloze.
9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021 je prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni. Dle podacího archu bylo oznámení žalovanému doručováno od 29. 6. 2021. Dopisy z 7. 7. 2021 a 3. 8. 2021 byl žalovaný o zaplacení znovu upomínán. Jak vyplývá z výzvy před podáním žaloby z 9. 11. 2021, žalobkyně před zahájením řízení opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu výzvu odeslala 11. 11. 2021 doporučenou poštou.
10. Žalovaný předložil výpisy ze svého účtu č. bankovní účet, jimiž je prokázáno, že na účet číslo s uvedením variabilní symbol (číslo smlouvy) dne 15. 7. 2019 zaplatil 2.691 Kč, 19. 5. 2020 částku 500 Kč, 15. 6. 2020 částku 1.000 Kč, 17. 8. 2020 částku 2.000 Kč, 16. 9. 2020 částku 1.500 Kč a 20. 4. 2021 částku 1.000 Kč, celkem 8.691 Kč.
11. Podle § 75 zák.č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst.1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
12. Podle § 86 odst.1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C číslo, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
18. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. Žalobkyně žádným důkazním prostředkem neprokázala, že Zaplo si před uzavřením úvěrové smlouvy a její změny opatřovala od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, že tyto informace ověřovala, analyzovala a objektivně vyhodnocovala. Žalovaný před soudem uvedl, že v době, kdy s právní předchůdkyní žalobkyně uzavíral smlouvu, předkládal jí toliko výpis z účtu a sdělil jí, že splácí hypoteční úvěr. V té době se chystal na změnu zaměstnání, očekával příjem, který nakonec nezískal. Povinnosti ze smlouvy z 1. 6. 2019 žalovaný nesplnil, právní předchůdkyně žalobkyně s ním přesto uzavřela smlouvu další. Soud je přesvědčen, že za tohoto stavu nelze než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy své zákonné povinnosti, a tuto smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.
19. Pohledávku žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle §2991 odst. 2 o. z. Z provedených důkazů IV vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez platného právního důvodu 11.700 Kč do 25. 9. 2019. Žalovaný finanční prostředky převzal, včas, tj. 15. 7. 2019 vrátil jen 2.691 Kč a dne 26. 9. 2019 se dostal se zbytkem dluhu do prodlení. Jak shora uvedeno, od 19. 5. 2020 do 20. 4. 2021 v pěti splátkách na dluh zaplatil dalších 6.000 Kč. Žalovanému proto zbývá zaplatit jistinu ve výši 3.009 Kč (11.700 Kč – 8.691 Kč) a tuto částku soud také žalobkyni, jíž byla pohledávka za žalovaným postoupena, přisoudil. Není pochyb o tom, že žalovaný se dostal od 26. 9. 2019 s částkou 9.009 Kč do prodlení, a podle § 1970 o.s.ř proto žalobkyni náleží i úrok z prodlení ve výši stanovení vl. nař. číslo Sb. Žalobkyně žalovala o kapitalizovaný úrok za dobu od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 v částce 1.234,73 Kč a dále o úrok z prodlení 10 % od 15. 6. 2021 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 s přihlédnutím k dílčím plněním žalovaného však činí 1.091,11 Kč, tuto částku proto soud uložil žalovanému k úhradě stejně jako úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z jistiny 3.009 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu žalobkyně v části, v níž požadovala jistinu o 4.866 Kč vyšší, další kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 26. 9. 2019 do 1. 6. 2021 ve výši 233,62 Kč a smluvní náklady spojené s uplatněním pohledávky 473 Kč, shledal soud bezdůvodnou a jako takovou ji zamítl.
20. Soud vyslyšel žádost žalovaného, aby mu umožnil ukládanou povinnost splácet v měsíčních splátkách ve výši 1.500 Kč měsíčně. Přihlédl k tomu, že žalovaný, ač má příjem ze svých dvou zaměstnání kolem 30.000 Kč, splácí hypoteční úvěr a další úvěr splátkami ve výši celkem 18.000 Kč měsíčně, zbytek jeho příjmu je spotřebován na úhradu nákladů spojených s bydlením. Další životní náklady jsou již hrazeny ze mzdy jeho manželky. Proto, a také s přihlédnutím ke snaze žalovaného dluhy splácet, je možno žalovanému splátky umožnit, když na druhé straně vzhledem k výši dluhu a stále nabíhajícímu úroku z prodlení takovýto postup žalobkyni nijak nepoškodí.
21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. 2 a §146 odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř. “). Žalobkyni je možno považovat za úspěšnou zhruba v 1/3 předmětu sporu, zatímco žalovaného přibližně ve 2/3. Po vzájemném započtení zůstává právo na náhradu 1/3 vynaložených nákladů řízení žalovanému. Žalovanému prokazatelné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu řízení právo.
Poučení:
Proti výroku I. tohoto rozsudku je možno podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím soudu podepsaného. Proti výrokům II. - IV. není odvolání přípustné.
Jestliže žalovaný nesplní dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout výkon rozhodnutí či exekuci.