Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 399/2021-57

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa,

právně zastoupené advokátkou Mgr. jméno příjmení,

se sídlem adresa,

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované,

v řízení o zaplacení 36 521 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 11 521,30 Kč, úroku ve výši 961,44 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 12.6.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 19.5.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 11 521,30 Kč, úroku ve výši 961,44 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 12.6.2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 7 490 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované povinnost uhradit 36 521 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 523 Kč od 19.5.2021 do zaplacení a dále spolu s úrokem ve výši 59,89 % ročně z částky 25 000 Kč od 12.6.2021 do zaplacení a dále spolu s úrokem ve výši 961,44 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovanou jako klientem dne 1.2.2021 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytl žalované 25 000 Kč, když předtím po důkladném zkoumání prověřil její schopnost úvěr splácet. Učinil tak na základě podkladů získaných od žalované a šetřením v registrech SOLUS a NRKI, dle dokladů o příjmech žalované a z jejích sdělení. Na základě tohoto šetření a provedení matematického modelu bylo shledáno, že úvěr je možno žalované poskytnout. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,89 % ročně ve 36 měsíčních splátkách po 1 720 Kč. Jelikož žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila řádně a včas (na splátkách nic neuhradila), došlo v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 17.5.2021 k zesplatnění dluhu jako celku. K tomuto dni činila dlužná tzv. nová jistina představující součet jistiny a přirostlých úroků 28 703,02 Kč. Dále žalobce rovněž požaduje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, a to ze zmíněné částky do data vyhotovení žaloby ve výši 5 998,30 Kč. Mezi stranami byla dále sjednána smluvní pokuta 998 Kč za prodlení se splátkou delším než 30 dnů v jednotlivé výši 499 Kč. Dále žalobce nárokuje 400 Kč jako sjednané náklady na prodlení žalované a 422 Kč na sjednaném pojištění.

2. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na , (dále jen „ “) v její nepřítomnosti. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Žalobce byl při jednání poučen soudem dle , odst. 3 nechť doplní tvrzení a důkazy k prokázání skutečnosti, že se dostatečným způsobem zabýval schopností žalované splácet předmětný úvěr, především pak, že ověřil její výdaje s výstrahou rizika neúspěchu ve věci. Právní zástupce žalobce k tomu odvětil, že jiné důkazy navrhovat nebude, neboť žalobce má za to, že schopnost žalované splácet úvěr byla dostatečně prověřena, a to na základě listin, které jsou již založeny ve spise, na základě informací získaných o žalované, dále z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož také z dalších podkladů v soudním spise založených, zejména dokladech o příjmu, prohlášení žalované, jakož také z formuláře hodnocení, v němž žalovaná jak příjmy, tak výdaje v době před schválením svým podpisem vlastnoručně potvrdila. Právní zástupce žalobce závěrem navrhl žalobě vyhovět s tím, že žalobce důvodnost svého nároku dostatečně prokázal.

3. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 1.2.2021 včetně dodatku ze stejného dne vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalobce, a to ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit, jak je shora uvedeno. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr, k němuž žalobce dále doložil informace o pojištění a přihlášku k pojištění.

Z předsmluvního formuláře a prohlášení klienta podepsaných žalovanou stejného dne vyplynulo, že tímto žalovaná obdržela zde uvedené informace o poskytovaném úvěru, a že veškeré údaje uvedené z její strany ve smlouvě jsou pravdivé.

4. Z dokladu z elektronického bankovnictví žalobce bylo zjištěno, že na bankovní účet uvedený žalovanou v úvěrové smlouvě bylo v den jejího uzavření odesláno 25 000 Kč.

5. Z y označené jako hodnocení klienta vyplynulo, že zde byly zaznamenány údaje o poměrech žalované s tím, že její čistý měsíční příjem činí 15 352 Kč ze zaměstnání, životní minimum činí 3 860 Kč, výdaje na bydlení 2 700 Kč, jiné náklady nemá. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije ve vlastním bydlení a sama. Z výpisu z registru SOLUS vyplynulo, že žalovaná tímto registrem neprochází. Z tabulky hodnocení klienta NKRI vyplynulo, že žalovaná byla v daném případě zařazena do nejvyšší kategorie označené jako III. (skóre 543), tedy jako:„ nízké riziko, nejlepší segment klientů“.

6. Z oznámení ze dne 3.2.2021 vyplynulo, že žalobce tímto oznámil žalované, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě shora. Dle přiložené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalované dne 3.3.2021.

7. Z výzev k zaplacení ze dnů 17.5.2021, 13.4.2021, 14.5.2021 vyplynulo, že tyto adresoval žalobce žalované v souvislosti s upomínám s platebními povinnostmi z předmětné úvěrové smlouvy.

8. Z y označené jako karta klienta vyplynulo, že tuto vyhotovil žalobce ohledně předmětného úvěru, uvedl zde kontaktní informace na žalovanou, adresu jejího zaměstnavatele a základní parametry úvěru s tím, že aktuální výše dluhu činí 30 523,02 Kč.

9. Z potvrzení o platbě vyplynulo, že na bankovní účet žalované bylo dne 15.1.2021 připsáno 7 122 Kč, dne 28.12.2020 pak 8 000 Kč, dne 14.12.2020 pak 5 833 Kč, dne 3.12.2020 pak 10 000 Kč.

10. Z výplatních pásek žalované vyplynulo, že její čistý příjem činil v říjnu 2020 částku 15 833 Kč, v listopadu 2020 pak 15 122 Kč a v prosinci 2020 pak 15 908 Kč. Z potvrzení o příjmu ze dne 2.2.2021 vyplynulo, že právnická osoba trub právnická osoba potvrdila žalované, že její čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 16 115 Kč, mzda není vyplácena hotově.

11. Z předžalobní výzvy vyplynulo, že tuto adresovala právní zástupkyně žalobce žalované a vyzvala ji k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle přiloženého poštovního archu byla tato výzva žalované před podáním žaloby odeslána.

12. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného ČNB vyplynulo, že žalobce je

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela celkem 25 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy neuhradila žalobci ničeho. Žalobce se při uzavírání předmětné smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, který zaznamenal v ě označené jako hodnocení klienta, provedl šetření v registru SOLUS a provedl hodnocení v registru NKRI, opatřil si doklady o příjmech žalované ze mzdy. Žalobce doručil, resp. odeslal žalované shora uvedené y - oznámení o schválení úvěru a předžalobní výzvu.

14. Dle , (dále jen ), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

20. Dle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

21. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

24. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru (dle ) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela 25 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

25. Je nepochybné, a tvrdil to konečně i žalobce, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval v souladu s  . Tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil některá zkoumání (šetření v registrech a doložení příjmu žalované) nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Poskytoval spotřebitelských úvěrů má dle dikce zákona sám aktivně v daném ohledu postupovat a především pak, a to mimochodem i v ryze vlastním obchodním zájmu, jednostranné informace o poměrech spotřebitele náležitě ověřovat, k čemuž v daném případě, alespoň dle doložených důkazů, jejichž portfolio žalobce i přes seznámení se shora uvedeným právním názorem soudu, nijak nerozšířil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. a navazující usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 8.7.2015), nedošlo. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle , tak dle ).

26. Žalovaná doložila svůj příjem, žalobce se nicméně při zkoumání úvěruschopnosti žalované zaměřil pouze na příjmovou část jejích poměrů a zcela rezignoval na shodně důležitou část výdajovou. Žalovaná pouze uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení, přičemž je z pohledu obecně známých cen služeb souvisejících s bydlením velmi nepravděpodobné, že by žalovaná i za tento typ bydlení včetně služeb vynaložila pouze 2 700 Kč měsíčně (tzv. příspěvky do fondu oprav, daň z nemovitosti, elektřina, topení, voda, plyn apod.). Jako velmi nepravděpodobné se také jeví, že žalovaná by neměla mít žádné další výdaje. Žalobci může zcela snadno poskytnout ucelený obrázek o poměrech klienta výpis z jeho bankovního účtu, pokud jím klient disponuje. V daném případě žalobce plnil svou povinnost ze smlouvy bezhotovostně, nic mu tedy nebránilo si od žalované opatřit výpis z účtu za několik měsíců nazpět. Na výše uvedené je nutno nahlížet také takovým způsobem, že žalovaná disponovala poměrně nízkým příjmem, žila sama a příjem v této výši může být s ohledem na obecné ceny základního živobytí na samé hranici jeho saturace. Sjednané splátky jsou pak v této příjmové relaci významné (1 720 Kč) a dané skutečnosti měly žalobce vést k obzvláštní opatrnosti při poskytnutí úvěru zvláště pak při nevěrohodných údajích v ě hodnocení klienta.

27. Soud opakuje, že si je vědom, že možnosti poskytovatele úvěru v pohledu zkoumání poměrů klientů nejsou bezbřehé a tyto samozřejmě musí být přiměřené okolnostem, zejména ve vztahu k výdajům, které jsou na rozdíl od příjmů komplikovaněji doložitelné. Na druhou stranu ale nelze připustit, aby na zkoumání výdajů poskytovatelé úvěrů rezignovaly zcela, a to zvláště za situace, kdy se údaje sdělené spotřebitelem jeví jako nevěrohodné a klient jako rizikový.

28. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobce uhradil žalované 25 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobci vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Jako první výzvu k zaplacení lze dle názoru soudu kvalifikovat již oznámení o schválení úvěru doručené žalované dne 3.3.2021. Pokud pak žalobce požadoval úroky z prodlení až od data uvedeného shora, je zřejmé, že k tomuto datu již žalovaná neplnila řádně a včas a je tedy s úhradou v prodlení a žalobci náleží úroky z prodlení v zákonné výši ( , ), tedy dle nařízení vlády č. č. Shora uvedeným závěrům pak odpovídají výroky č. I a II tohoto rozsudku, kdy soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím a ve zbytku žalobního nároku žalobu zamítl.

29. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle dle menšinového neúspěchu žalobce. Náklady řízení na straně žalobce spočívaly v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 827 Kč a nákladech na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle . vyhl č. , advokátního tarifu (dále jen „ “) náleží odměna ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby a dle tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokátka v daném případě vykonala tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží jí tak odměna a náhrady v celkové výši 1 800 Kč (3 x 500 + 3 x 100). Dle tarifu je pak na další úkony právní služby třeba aplikovat obecná ustanovení tohoto právního předpisu. Za účast při jednání soudu tedy advokátu v daném případě náleží dle tarifu odměna ve výši 2 580 Kč a paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč dle , tarifu Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH, jehož je advokátka zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 983 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 7 490 Kč (1 827 + 1 800 + 2 580 + 300 + 983).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.