Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 359/2021-17
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2 715 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 715 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 715 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 715 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 715 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 715 Kč spolu se zákonným úrokem z částky 2 715 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě pojistné smlouvy číslo uzavřené dne 22. 8. 2016, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistná smlouva byla mezi účastníky uzavřena s počátkem pojištění od 1. 9. 2016 na dobu dožití 70 let věku žalovaným s tím, že žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pravidelné měsíční pojistné ve výši 504 Kč. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné, které bylo splatné dnem 1. 2. 2020 a ani následné splatné pojistné, pročež pojištění následně zaniklo ke dni 13. 7. 2020 dnem následujícím po uplynutí marné lhůty v upomínce žalobkyně. Žalovaný však dluží žalobkyni na pojistném za dobu od 1. 2. 2020 do 13. 7. 2020 právě částku 2 715 Kč (tj. 5 x 504 Kč a 195 Kč jako poměrnou část pojistného za 7/2020.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 10. 11. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 10. 12. 2021 náhradním doručením – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako pojišťovnou, a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným byla uzavřena (podepsána) písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že žalobkyně poskytne s účinností od 1. 9. 2016 na dobu dožití 70 let věku žalovaným tomuto životní pojištění pro případ smrti nebo dožití, a to za měsíční pojistné ve výši 504 Kč; žalovaný však žalobkyni na smluvené pojistné za dobu od 1. 2. 2020 do 13. 7. 2020 ničeho nehradil přesto, že o úhradu dlužného pojistného byl žalobkyní upomínán; v důsledku neuhrazení pojistného pojištění zaniklo právě ke dni 13. 7. 2020, přičemž žalovaný žalobkyni až dosud neuhradil pojistné ve výši 2 715 Kč.
5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
6. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
7. Podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 715 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, tak jak byl tento nárok uplatněn žalobou, ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto, při vázanosti rozsahem podané žaloby, plně vyhovět. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný jako fyzická osoba, pojistník a pojištěný, uzavřeli mezi sebou pojistnou smlouvu dle citovaného ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě níž poskytla žalobkyně žalovanému s účinností od 1. 9. 2016 na dobu neurčitou žalovanému životní pojištění pro případ smrti nebo dožití, a to za měsíční pojistné ve výši 504 Kč. Toto sjednané pojištění přitom trvalo i v období od 1. 2. 2020 do 13. 7. 2020, když v tomto směru nebylo účastníky v řízení ničeho jiného ani tvrzeno a tím méně pak prokázáno. Žalovanému přitom dle platné pojistné smlouvy, která tak měla všechny náležitosti stanovené § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla povinnost platit žalobkyni pojistné, které činilo za období od 1. 2. 2020 do 13. 7. 2020 částku 2 715 Kč. Žalovaný však na toto pojistné žalobkyni ničeho ani z části neuhradil.
9. Neuhrazením dohodnutého pojistného žalobkyní vyčísleného na 2 715 Kč, dnem následujícím po zániku pojistné smlouvy, tj. dnem 14. 7. 2020, se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pojistného ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
10. Vzhledem k této skutečnosti tak soud při vázanosti žalobou žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni požadovanou částku 2 715 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 715 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení, to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku.
11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již dlouhé době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.
12. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, když žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 21. 6. 2021, hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení, neboť jde v prvé řadě o žalobu, podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy jednotlivé žaloby mají podobu využitého vzoru a v zásadě se od sebe liší jen údaji o žalovaných, době vzniku žalovaného dluhu a někdy žalované částce, avšak základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je tak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Jde přitom o pohledávku, v rámci níž na jedné straně vystupoval spotřebitel, který byl současně fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky právního úkonu o jiném obsahu (typicky jde právě o smlouvy o přepravě, dodávky energií, spotřebitelském úvěru, běžném účtu, pojistné smlouvy, úhradu regulačního poplatků apod.). Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50 000 Kč. S ohledem na uvedené proto soud dospěl k závěru, že je na místě žalobkyni za její tři úkony právní pomoci, učiněné do podání návrhu (tzn. za zaslání předžalobní upomínky, za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis žaloby) přiznat odměnu a režijní paušály dle vyhl. č. 120/2014 Sb. účinné od 1. 7. 2014.
13. Tyto celkové náklady řízení činí 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 600 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 200 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (§ 202 odst. 2 věta před středníkem o. s. ř. v nyní účinném znění).
Neplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.