Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 24/2022-34
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 7 690 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 1 770 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 195,96 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 152,12 Kč za dobu od
30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizované úroky ve výši 1 779,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 7. 9. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 468,80 Kč a úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 922,12 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 1 770 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 195,96 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 152,12 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizované úroky ve výši 1 779,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 7. 9. 2018 do 29. 11. 2019 ve výši 468,80 Kč a úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 922,12 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 18. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 7 690 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 779,32 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 664,76 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, s. r. o., IČO, sídlem adresa číslo. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 13 920 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a na pohledávku do okamžiku postoupení žalobkyni uhradila částku 6 230 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 7 690 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 5 922,12 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 767,88 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 779,32 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 664,76 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 922,12 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 1. 2022, č. j. 6 C 24/2022 -18, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení.
4. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 8. 2. 2022 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Z karty zákazníka se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatní pásky, pracovní smlouvy, inkasního rozpisu. Žalovaná v kartě zákazníka dále uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako uklízečka ve společnosti Město Odry, její měsíční příjem činí 13 406 Kč, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k další osobě. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka.
5. Žalobkyně se k jednání dne 23. 3. 2022 nedostavila, svou neúčast písemně omluvila.
6. Žalovaná se k jednání dostavila a uvedla, že v době, kdy si brala půjčku, skutečně pracovala, ale pouze půl roku u městského úřadu, pobírala mzdu asi 6 600 Kč. Současně však pobírala sociální dávku na bydlení přes 3 000 Kč. Platila nájem 3 200 Kč a elektřinu 2 500 Kč, platila ještě popelnice. Měla však v té době ještě exekuci a zaměstnavatel ji v té době srážel měsíčně od 2 000 Kč do 3 000 Kč. Od 1. 3. 2022 jsem zaměstnána jako uklízečka, takže bude moci nějakou částku z výplaty zaplatit. Je stále svobodná, bezdětná, majetek žádný nemá. (z výpovědi žalované)
7. Z údajů o žalované uvedené v kartě zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájmu. Je zaměstnána na hlavní pracovní poměr u Města Odry, její čistý příjem činí částku 9 666 Kč a státní podpora ve výš 3 740 Kč, celkem příjem 13 406 Kč. Uvádí výdaje na bydlení ve výši 3 100 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, celkem výdaje ve výši 6 600 Kč, použitelný příjem 6 800 Kč. Z těchto důkazu ovšem nevyplývá, že by tyto údaje byly právní předchůdkyní žalobkyně jakkoliv ověřovány.
8. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně vedle částky 8 000 Kč i poplatek v celkové výši 5 920 Kč, přičemž tento sestává z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč Žalovaná na pohledávku uhradila částku 6 230 Kč. Žalovaná měla plnit společnosti právnická osoba, s. r. o., IČO v 58 týdenních splátkách po 240 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, číslo z přehledu plateb) Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. právnická osoba, s. r. o., IČO oznámila žalované, že pohledávky ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupila žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 29. 11. 2019 (z oznámení o postoupení ze dne 29. 11. 2019, z podacího lístku) Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 (ze smlouvy o postoupení pohledávek) Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou k plnění ze dne 30. 4. 2020 (z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020, z podacího lístku)
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám
15. Právní předchůdkyně žalobkyně, u příležitosti poskytnutí úvěru žalované, nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěruschopnost žalované tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet. Nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie, pracovní smlouvu, doklady o příjmu, a jiné. Navíc žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) nijak neprokázala, že by zkoumala poměry žalované z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů včetně exekucí, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 , zákona č. 257/2016 Sb. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 /1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
16. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 8 000 Kč žalovaná uhradila částku 6 230 Kč, proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu částky 1 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 195,96 Kč za dobu od 7. 9. 2018 do 29. 11. 2019 Kč. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl.
17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož úspěšné žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud jak ve výroku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co ji ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí.