Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 209/2021-49

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.5.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 27.7.2018 do 11.5.2021, smluvní úrok ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 26.6.2018 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 511,84 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 12.5.2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do požadavku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 27.7.2018 do 11.5.2021, smluvní úrok ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 26.6.2018 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 511,84 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 5 000 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení, smluvním úrokem ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 26. 6. 2018 do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 27. 7. 2018 do podání žaloby ve výši 2 500 Kč s tvrzením, že mezi předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaným byla dne 26. 6. 2018 po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pomocí prostředků komunikace na dálku elektronicky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný ještě týž den čerpal bezhotovostní úvěr 5 000 Kč, který se zavázal splatit do 26. 7. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 9. 2019 přešla práva spojená s pohledávkou na žalobkyni. Ta žalovaného o zaplacení dluhu upomínala, ten však, ani po předchozí předžalobní výzvě, žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně, po předchozí písemné omluvě svého zástupce, ani žalovaný nedostavili, ani z důležitého důvodu nepožádali o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci podle rozhodl v nepřítomnosti stran.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Žalovaný předal právní předchůdkyni žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, pomocí prostředků komunikace na dálku své osobní údaje, zaslal jí scan svého občanského průkazu, rodného listu a výplatní pásku za měsíc duben 2018, načež předchůdkyně žalobkyně vypracovala návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo a žalovanému dne 26. 6. 2018 bankovním převodem poukázala částku ve výši 5 000 Kč. Dne 27. 9. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni.

6. Plní-li účastník nedostatečně svou povinnost tvrzení a důkazní ( ), nemůže být odsouzen k neúspěchu bez toho, aby byl soudem poučen o následcích nesplnění procesních povinností ( ). Podle usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. však upravuje ustanovení jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp. zn. ).

7. V projednávané věci, kdy soud jen z dosud předložených listin nemohl mít za to, že smlouva žalobkyní tvrzeného znění mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla skutečně uzavřena a že předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pro nepřítomnost žalobkyně, potažmo jí zvoleného zástupce u jednání, nemohl být nedostatek důkazní aktivity zhojen cíleným poučením strany žalující. Soudu proto nezbylo než uzavřít, že žalobkyně tvrzené skutečnosti o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s konkrétním obsahem a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného neprokázala.

8. Dle , (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Jak shora uvedeno, nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla elektronicky, pomocí prostředků komunikace na dálku, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru právě s takovým obsahem, který tvrdí žalobkyně. I kdyby však žalobkyně uzavření smlouvy prokázala, s ohledem na postavení žalovaného coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními , dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

16. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v  , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j.  – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom sjednotila v názoru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle předchozí právní úpravy vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Rovněž smysl a účel nové právní úpravy požaduje po podnikateli – profesionálovi, aby zkoumal schopnost spotřebitele splácet jeho úvěr. Tato povinnost je dlouhodobě a pevně zakotvena v českém právním řádu a evropských předpisech. Chrání přitom nejenom zájmy na ochranu určité osoby, ale chrání zájem na prevenci společnosti jako celku před zadlužováním a negativními důsledky, kterou s touto problematikou souvisí. Jestliže věřitel povinnosti podle ZoSÚ poruší, ohrozí tím tyto zájmy, čímž celá společnost může být nucena nést následky předlužení její podstatné části. Takové jednání proto zjevně narušuje pravidla či hodnoty obsažené v právním řádu, jež jsou takového významu, že jejich porušení nelze akceptovat, a proto je absolutně neplatné podle o. z. Nadto lze dodat, že relativní neplatnost ani v tomto ohledu neposkytuje společnosti dostatečnou záruku k zajištění zájmů chráněných zákonem.

17. Z řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti nepřistoupila řádně, když si ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyžádala doklad o příjmech pouze za jeden měsíc a nijak nešetřila výši pravidelných výdajů žalovaného. Soud proto vycházel z toho, že předchůdkyně žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť odporuje smyslu a účelu zákona, a zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky, tedy především povinnost žalované zápůjčku žalobkyni vrátiti spolu se všemi sjednanými poplatky, a pro případ prodlení s plněním této povinnosti žalobkyni uhradit smluvní pokutu.

18. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, na níž dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena nebyla, jedná se mezi stranami o plnění bez právního důvodu a příjemci, tedy žalovanému, podle § 2991 odst. 2 o. z. vzniká bezdůvodné obohacení, které je podle § 2991 odst. 1 o. z. povinen ochuzenému, tedy žalobkyni, vydat. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 5 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl dne 11. 5. 2021, tedy den následující po dni, kdy se nejpozději poslední den odběrní lhůty mohl seznámit se žalobou, která se jako jediná výzva žalobkyně k plnění dostala do dispozice žalovaného, povinen plnit a ode dne 12. 5. 2021 je v prodlení, soud žalobkyni podle přiznal i příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení v souladu s nař. vlády č. Ve zbývající části předmětu řízení, jak je zřejmé z výroku II. shora, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v převážné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 511,84 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízenív rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.