Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 187/2021-48
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 129 021,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 950 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, dále částku 23 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 960 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a dále částku 23 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 100 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 7 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se v částech o zaplacení částky 19 660,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 878,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 240,45 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 333,89 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 333,89 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 383,89 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 950 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, dále o zaplacení částky 27 965 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 365,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 315,54 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 28 102,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 102,81 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 142,81 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 23 960 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a dále o zaplacení částky 23 385,38 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 393,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 796,91 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 24 725,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 725,48 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 625,48 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 23 100 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 950 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, dále částku 23 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 960 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a dále částku 23 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 100 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, to vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 7 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v částech o zaplacení částky 19 660,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 878,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 240,45 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 333,89 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 333,89 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 383,89 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 950 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, dále o zaplacení částky 27 965 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 365,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 315,54 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 28 102,81 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 28 102,81 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 142,81 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 23 960 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a dále o zaplacení částky 23 385,38 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 393,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 796,91 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 24 725,48 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 725,48 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 625,48 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 23 100 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 610,80 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce č. 541197371 uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 8. 2. 2018 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, IČO, když jí byla zapůjčena částka 21 000 Kč a tato na dluh sestávající ze zapůjčené částky, poplatku, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení uhradila toliko 10 050 Kč, dále se domáhala zaplacení částky 51 925 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce č. 541838786 uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 25. 4. 2018 mezi žalovanou a společností právnická osoba, když jí byla zapůjčena částka 30 000 Kč a tato na dluh sestávající ze zapůjčené částky, poplatku, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení uhradila toliko 6 040 Kč, a dále se domáhala zaplacení částky 46 485,38 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o zápůjčce č. 542606621 uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 1. 8. 2018 mezi žalovanou a společností právnická osoba, když jí byla zapůjčena částka 25 000 Kč a tato na dluh sestávající ze zapůjčené částky, poplatku, smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení uhradila toliko 1 900 Kč.
2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.
3. Soud nařídil jednání na den 14. 3. 2022 a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se jednání účastnila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti žalované, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů, mezi nimiž též z žádosti jméno celé jméno žalované, matky žalované, z datum, která především soud vedla k nevydání rozsudku pro zmeškání.
4. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané následující.
5. právnická osoba a žalovaná se dne 8. 2. 2018 dohodly, že tato společnost zapůjčí žalované částku 21 000 Kč, za což se žalovaná zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 20 309 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 24 měsíčních splátkách po 1 722 Kč splatných vždy 8. dne příslušného měsíce, počínaje od 8. 3. 2018, sjednaly si úrok ve výši 29 % ročně; žalovaná převzala téhož dne částku 21 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce č. 541197371). Téhož dne žalovaná poskytla v žádosti o úvěr společnosti právnická osoba údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, nemá vyživovací povinnost k jiné osobě, důvod zápůjčky neuvedla; dále uvedla, že její pravidelné měsíční příjmy v souhrnné částce 62 089 Kč tvoří čistý příjem ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, kde působí na pozici operátorky, ve výši 22 089 Kč a tzv. další čisté příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč, které však blíže nespecifikovala, a její běžné měsíční výdaje tvoří interní splátky název ve výši 1 022 Kč, další odhadované měsíční výdaje činí 5 500 Kč, příjmy a výdaje byly doloženy pracovní smlouvou a výpisy z účtu z měsíce listopad, prosinec a leden; dokument byl podepsán žalovanou i zástupcem původní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 8. 2. 2018). Žalovaná na dluh uhradila celkem 10 050 Kč, přičemž již 9. 8. 2018 se ocitla v prodlení s úhradou další splátky a poslední částku na úhradu dluhu předtím zaslala dne 20. 6. 2018 (zjištěno z tabulky umoření ke smlouvě č. 541197371).
6. právnická osoba a žalovaná se dne 25. 4. 2018 dohodly, že tato společnost zapůjčí žalované částku 30 000 Kč, za což se žalovaná zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 28 904 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč splatných vždy 25. dne příslušného měsíce, počínaje od 25. 5. 2018, sjednaly si úrok ve výši 29 % ročně; žalovaná převzala téhož dne částku 30 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce č. 541838786). Téhož dne žalovaná poskytla v žádosti o úvěr společnosti právnická osoba údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, nemá vyživovací povinnost k jiné osobě, důvodem zápůjčky byly neočekávané výdaje; dále uvedla, že její pravidelné měsíční příjmy v souhrnné částce 42 250 Kč tvoří čistý příjem ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, kde pracuje v hlavním pracovním poměru na pozici operátorky, ve výši 22 250 Kč, dále tzv. ostatní příjmy v částce 5 000 Kč a tzv. další čisté příjmy domácnosti ve výši 15 000 Kč, které však blíže nespecifikovala, a její běžné měsíční výdaje tvoří interní splátky název ve výši 1 722 Kč, další odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč, příjmy a výdaje byly doloženy složenkami za měsíce únor, březen a duben 2018 a výpisy z účtu z měsíce únor, březen a duben 2018; dokument byl podepsán žalovanou i zástupcem původní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 25. 4. 2018). Žalovaná na dluh uhradila celkem 6 040 Kč, přičemž se ocitla v prodlení s úhradou již první splátky, kterou uhradila až dne 20. 6. 2018, ocitla se v prodlení rovněž s úhradou druhé a všech dalších (zjištěno z tabulky umoření ke smlouvě č. 541838786).
7. právnická osoba a žalovaná se dne 1. 8. 2018 dohodly, že tato společnost zapůjčí žalované částku 25 000 Kč, za což se žalovaná zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 24 302 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč splatných vždy 1. dne příslušného měsíce, počínaje od 1. 9. 2018, sjednaly si úrok ve výši 29 % ročně; žalovaná převzala téhož dne částku 25 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce č. 542606621). Téhož dne žalovaná poskytla v žádosti o úvěr společnosti právnická osoba údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedla, že je spoluvlastníkem objektu k svému bydlení, je svobodná; dále uvedla, že její pravidelné měsíční příjmy v souhrnné částce 37 700 Kč tvoří čistý příjem ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, kde pracuje v hlavním pracovním poměru na pozici operátorky, ve výši 7 700 Kč a tzv. další čisté příjmy domácnosti ve výši 30 000 Kč, které však blíže nespecifikovala, a její běžné měsíční výdaje tvoří interní splátky název ve výši 5 300 Kč, další odhadované měsíční výdaje činí 10 000 Kč, příjmy a výdaje byly doloženy pracovní smlouvou a výpisy z účtu z měsíce květen a červen; dokument byl podepsán žalovanou i zástupcem původní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 1. 8. 2018). Žalovaná na dluh uhradila celkem 1 900 Kč, přičemž se ocitla v prodlení s úhradou již první splátky, kterou celou neuhradila (zjištěno z tabulky umoření ke smlouvě č. 542606621).
8. Dne 18. 12. 2020 se společnost právnická osoba a žalobkyně dohodly, že výše specifikované pohledávky za žalovanou se postupují na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 vč. relevantních částí přílohy). Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno psaním ze dne 6. 1. 2021, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě částek 43 610,80 Kč, 67 225 Kč a 59 285,38 Kč do 10 dnů od jeho doručení, a které bylo za účelem doručení žalované podáno na poště dne 25. 1. 2021 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek z 6. 1. 2020 a z podacího lístku č. RR2599851855F).
9. Dále soud přihlédl k žádosti jméno celé jméno žalované, datum narození, jež je matkou žalované a která uvedla, že žalovaná opustila republiku, není jí známo, kde se momentálně nachází a z tohoto důvodu požádala o splátkový kalendář, aby mohla dluh hradit za žalovanou.
10. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.
11. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná požádala o poskytnutí zápůjček dne 8. 2. 2018, dne 25. 4. 2018 a dne 1. 8. 2018, přičemž ve všech případech uvedla své příjmy a výdaje a tímto nějakým způsobem doložila. právnická osoba ve všech třech případech nevyžadovala vysvětlení všech příjmů, nevyžadovala doložení výdajů. právnická osoba poskytla žalované dne 8. 2. 2018 zápůjčku v částce 21 000 Kč, na niž žalovaná uhradila 10 050 Kč právnická osoba dále poskytla žalované dne 25. 4. 2018 zápůjčku v částce 30 000 Kč, na niž žalovaná uhradila 6 040 Kč, přičemž se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky splatné dne 25. 5. 2018 právnická osoba rovněž poskytla žalované dne 1. 8. 2018 zápůjčku v částce 25 000 Kč, na niž žalovaná uhradila 1 900 Kč. Dne 18. 12. 2020 se společnost právnická osoba dohodla s žalobkyní na tom, že se předmětné pohledávky za žalovanou převádí na žalobkyni. Dne 6. 1. 2021 společnost právnická osoba sepsala výzvu k zaplacení dluhů ze smluv o zápůjčce do deseti dnů od doručení výzvy a dne 25. 1. 2021 ji podala na poště k doručení žalované. Matka žalované soudu sdělila, že žalovaná se nenachází v ČR a požádala o splátkový kalendář, aby mohla dluh za žalovanou splácet.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
13. právnická osoba a žalovaná ve všech třech případech uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem a jejich předmětem byla zápůjčka peněz, jednalo se ve všech případech o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.
14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ je poskytovatel úvěru před zavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného paragrafu ZSÚ poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
15. Nesplnění předsmluvní povinnosti poskytovatel úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ má za následek dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatnost smlouvy. Toto ustanovení vychází z čl. 8 a čl. 23 harmonizované směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie vydaného dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, pak zmíněná harmonizovaná ustanovení směrnice brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne.
16. Z výše uvedeného jednoznačně plyne, že nesplnění předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru podle § 86 odst. 1 ZSÚ má za následek neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem poskytované sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.
17. V posuzované věci společnost právnická osoba coby poskytovatelka úvěru svou předsmluvní povinnost posuzovat před uzavřením všech tří smluv o spotřebitelském úvěru s žalovanou úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle provedených důkazů nesplnila.
18. V případě v pořadí první uzavřené smlouvy se poskytovatelka úvěru s odbornou péčí nezabývala tvrzenými příjmy žalované, když vycházela z žalovanou sdělených údajů, podle nichž žalovaná uvedla další čisté příjmy domácnosti v částce 40 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány. Vedle toho, že k takovým příjmům neměla poskytovatelka úvěru vůbec přihlížet, neboť příjmy domácnosti rozhodně nejsou relevantními příjmy svobodné žadatelky o úvěr, měla se s ohledem na tvrzený rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 55 567 Kč s odbornou péčí zabývat důvodem, pro nějž žalovaná o poměrně nevýhodný úvěr (poplatek za poskytnutí dosahoval téměř výše zápůjčky) v částce 21 000 Kč žádá, a měla se tedy vzhledem ke zjevné nevěrohodnosti sdělených údajů, z nichž výdaje nebyly specifikovány téměř vůbec, blíže zabývat úvěruschopností žalované.
19. Ani v případě v pořadí druhé uzavřené smlouvy se poskytovatelka úvěru s odbornou péčí nezabývala tvrzenými příjmy žalované, když vycházela z žalovanou sdělených údajů, podle nichž žalovaná uvedla své ostatní příjmy ve výši 5 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány, a dále uvedla, obdobně jako u předchozí žádosti, další čisté příjmy domácnosti, tentokrát však pouze ve výši 15 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány. Vedle toho, že k takovým příjmům neměla poskytovatelka úvěru vůbec přihlížet, měla se s ohledem na tvrzený rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 32 528 Kč a s ohledem na velké snížení tvrzených příjmů domácnosti oproti první žádosti, s odbornou péčí zabývat důvodem, pro nějž žalovaná žádá po tak krátké době o další poměrně nevýhodný úvěr (poplatek za poskytnutí dosahoval téměř výše zápůjčky) v částce 30 000 Kč, a měla se tedy vzhledem ke zjevné nevěrohodnosti sdělených údajů, z nichž výdaje nebyly specifikovány téměř vůbec, blíže zabývat úvěruschopností žalované.
20. V případě v pořadí třetí uzavřené smlouvy je pak zcela zjevné, že se poskytovatelka úvěru s odbornou péčí nezabývala úvěruschopností žalované. Vedle toho, že opět vycházela z žalovanou sdělených údajů, podle nichž žalovaná uvedla, že její čistý příjem ze zaměstnání, kde měla nadále, jako v případě předchozí žádosti, pracovat na hlavní pracovní poměr klesl z více než 22 000 Kč na 7 700 Kč, a dále bezdůvodně vycházela z uvedených dalších čistých příjmů domácnosti, tentokrát ve výši 30 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány, měla poskytovatelka úvěru především přihlédnout k tomu, že žalovaná v době žádosti o třetí zápůjčku byla v prodlení s úhradami všech splátek dle v pořadí druhé smlouvy o zápůjčce. Prodlení se splácením jiného dluhu je dle soudu samo o sobě důvodem, který by poskytovatelku úvěru měl vést k zamítnutí další žádosti o úvěr. Skutečnost, že poskytovatelka úvěru ani k tomuto nepřihlédla, pak jen dále svědčí o tom, že poskytovatelka úvěru ani v případě předchozích dvou smluv nepostupovala při posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí.
21. Soud proto konstatoval, že ochrana spotřebitele ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ nebyla žalované před uzavřením smluv poskytnuta, poskytovatelka úvěru postupovala v rozporu se zákonem, její jednání vedlo ke zjevnému narušení pořádku, a všechny tři uzavřené smlouvy o zápůjčce jsou proto podle § 588 o. z. absolutně neplatné.
22. Žalobkyně, na niž byly pohledávky za žalovanou postoupeny podle § 1879 a násl. o. z., má proto za žalovanou pohledávky toliko z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
23. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatných smluv o zápůjčce žalované dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částkách 21 000 Kč, 30 000 Kč a 25 000 Kč. Z těchto částek bylo žalovanou vráceno 10 050 Kč, 6 040 Kč a 1 900 Kč. Žalovaná, jež se o tyto částky obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinna vydat dosud nevrácený rozdíl (10 950 Kč, 23 960 Kč a 23 100 Kč) žalobkyni.
24. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Žalovaná byla k vrácení dlužných částek vyzvána psaním ze dne 6. 1. 2021, které žalobkyně odeslala žalované dne 25. 1. 2021. Podle § 573 o. z. se má zmíněná výzva za doručenou třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne 28. 1. 2021. Původní věřitelka vyzvala žalovanou ke splnění do desátého dne od doručení výzvy, kterým je den 8. 2. 2021. Od 9. 2. 2021 je žalovaná ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částky 10 950 Kč, 23 960 Kč a 23 100 Kč, a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., a dne 9. 2. 2021 dosahovaly výše 8,25 % ročně. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.
25. Podle § 160 o. s. ř. odst. 1 in fine soud stanovil možnost plnění dluhu ve splátkách po 7 000 Kč měsíčně, když především přihlédl k žádosti matky žalované, jež uvedla, že dobrovolně bude dluh za žalovanou plnit. Umožněním plnit dluh ve splátkách do oprávněných zájmů žalobkyně, jež svou podnikatelskou činnost zaměřuje především na skupování, uplatňování a vymáhání neuhrazených dluhů ze spotřebitelských úvěrových smluv, nebude významně zasaženo. Soud přitom podotýká, že záměr matky žalované hradit dluhy za žalované, čímž může být mimo jiné předejito tomu, že se žalovaná ocitne v platební neschopnosti, je chvályhodný, avšak současně soud připomíná, že rodiče rozhodně nemají povinnost dluhy za své zaopatřené děti platit. Datum splatnosti první splátky soud stanovil k 20. dni měsíce následujícího po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. Nezaplatí-li žalovaná (příp. jiná osoba za žalovanou) byť jedinou splátku řádně a včas, stane se celý zbývající dluh po včas a řádně učiněné výzvě k zaplacení splatným. Údaje pro úhradu dluhu jsou dle žaloby následující: bankovní účet žalobkyně č. bankovní účet, variabilní symbol.
26. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřených smluv nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení poplatků ani smluvního úroku. Soud proto žalobu v této části zamítl, a dále ji zamítl v části nároku na příslušenství sestávajícího z úroků z prodlení požadovaných za období před splatností dluhů z bezdůvodného obohacení, resp. z částek, jež žalovaná žalobkyni nedluží, resp. v rozsahu požadavku na úrok z prodlení ve výši přesahující výši zákonného úroku z prodlení.
27. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože byla v převážné části neúspěšná. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť jí žádné ve zdejším řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.