Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 3/2022-35
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 2 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba co do částky 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Zamítá se žaloba co do částky 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) právnická osoba, s. r. o., uzavřel se žalovaným prostřednictvím internetu dne datum smlouvu o zápůjčce číslo podle které žalovanému poskytl částku 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši 500 Kč, dosud tak neučinil. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Žalovaný požádal o zápůjčku dne datum prostřednictvím internetových stránek www.okamzitepenicze.cz právnická osoba, s. r. o., IČO, (dále jen„ původní věřitelů). V žádosti o zápůjčku číslo žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem ve výši 22 300 Kč a výdaje má ve výši 3 000 Kč měsíčně. Dále uvedl své osobní údaje, a to rodné číslo a číslo občanského průkazu. Společnost PROFI MONEY dne datum vyplatila žalovanému na jeho běžný účet částku 2 000 Kč. Z listin y označené jako smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum je v rámci osobních údajů o žalovaném vedle rodného čísla uvedeno i jeho identifikační číslo. Smlouva je označena jako smlouva o podnikatelské zápůjčce PROFIMONEY. Podle této listin y se žalovaný zavázal vrátit částku 2 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 500 Kč do 21 dnů. Listin Listina neobsahuje podpisy účastníků. Původní věřitel jako postupitel postoupil tuto pohledávku žalobkyni jako postupníkovi, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby písemnou upomínkou ze dne datum, a to do 7 dnů od odeslání výzvy. Podle poštovního podacího archu byla upomínka podána k poštovní přepravě dne datum.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení žalobkyně prokázala, že původním věřitel a žalovaný uzavřeli smlouva o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“), podle které přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce; neboť původní věřitel vyplatil žalovanému na jeho běžný účet částku ve výši 2 000 Kč.
5. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, když prokázala, že pohledávku nabyla od původního věřitele smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby.
6. Uvedený vztah však soud hodnotil jako spotřebitelský úvěr, nikoli jako smlouvu uzavřenou mezi podnikateli. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. V daném případě zápůjčka byla poskytnutá bez sjednaného účelu, peníze byly vyplaceny žalovanému na jeho osobní účet a žalovaný v žádosti o zápůjčku uvedl, že je zaměstnaný, přičemž v žádosti nebyly uvedeny žádné bližší údaje o podnikání žalovaného. Dle soudu tedy pouhé uvedené identifikačního čísla žalovaného ve smlouvě nepostačuje k závěru, že se nejedná o spotřebitelský úvěr, resp. že by tuto smlouvu žalovaný uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Na daný právní poměr se proto ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nebyla proto u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ o. s. ř. “). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, proto je smlouva z tohoto důvodu absolutně neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z.
11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
13. S ohledem na shora uvedené, soud proto podle § 2993 o. z. podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného k vrácení poskytnuté jistiny, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k vydání plnění předžalobní upomínkou do datum, je tedy ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení až od datum. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , avšak pouze v sazbě uplatněné v žalobě, neboť ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen „o. s. ř. “), je soud vázán návrhem.
14. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.