Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 9/2021-198
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 304 121,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 073 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 66 073 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud žalobu pro částku 238 048,31 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 61 391,05 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 105 861 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 073 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 66 073 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 238 048,31 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 61 391,05 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 105 861 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 304 121,31 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 127 464,05 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 105 861 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, a náhrady nákladů řízení. S žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky 85 000 Kč (částka 44 423 Kč čerpána vyplacením na předchozí úvěr žalovaného u žalobkyně číslo částka 25 327 Kč vyplacena na běžný účet žalovaného, částka 15 250 Kč započtena na náklady poskytovatele úvěru, pozn. částka 15 250 Kč se skládá z 14 520 Kč ostatní administrativní náklady poskytovatele úvěru, částka 360 Kč za zaslání smlouvy, byť elektronicky, lustrum v CEE 60 Kč, lustrum v insolvenčním rejstříku 30 Kč, lustrum v registru odcizených dokladů 70 Kč, lustrum v registrech AML 50 Kč, lustrum v nebankovním registru 80 Kč, odměna za sjednání smlouvy pro pracovníka jednajícího za žalobkyni 3 400 Kč), žalovaný se zavázal k vrácení 85 000 Kč společně se sjednanými úroky (23 % ročně, RPSN 37,05 %) v 72 měsíčních splátkách splatných k 15. dni kalendářního měsíce, ve výši 2 186 Kč, s ohledem na sjednané doplňkové služby (doplňková inkasní služba a doplňková služba podpora) splatné společně s měsíčními splátkami, činila celková měsíční splátka 3 677 Kč (2 186 Kč a dále 352 Kč inkasní služba a 1 139 Kč služba podpora). K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to tak, že obecné podmínky úvěru byly sjednány dle telefonického hovoru proškoleného operátora, následně byla žalovanému na e-mail zaslána zpráva, která shrnuje sjednané podmínky úvěru a uvádí přihlašovací údaje do klientského účtu žalovaného na zabezpečených internetových stránkách webová adresa, plná moc operátora, návod pro zaslání verifikační platby, návod ke zřízení inkasa. Po přihlášení žalovaného (klienta) do klientského účtu, se mu zobrazí vygenerované písemné znění smlouvy, včetně příloh, k prostudování. Poté klient odškrtne políčko„ seznámil jsem se s obsahem smluvních podmínek a bez výhrad s nimi souhlasím“, následně klikne na políčko„ podepsat autorizačním SMS kódem“. Klientu je zaslána SMS zpráva s jedinečným SMS kódem (v tomto případě číslo) na jeho telefonní číslo (ze kterého probíhala předchozí telefonní komunikace), klient poté zadá tento SMS kód u vygenerované smluvní dokumentace do podpisového pole. Takto podepsaná smlouva je uložena v klientském účtu a zároveň zaslána na e-mail klienta s doplňujícími údaji podpisu, v této věci IP adresa (číslo), přesný čas podpisu (datum, čas) a telefonní číslo (číslo). Smlouva je platná v okamžiku podpisu klienta autorizačním SMS kódem, účinná je po připsání verifikační platby 10 Kč z osobního bankovního účtu klienta na bankovní účet poskytovatele úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle dotazníku o posouzení bonity žalovaného, porovnáním příjmů a výdajů a způsobu dosavadního plnění dluhů. Žalovaný doložil kopii občanského průkazu, doklad o příjmech (výpis z účtu, doklad o zaměstnavateli), výpis z bankovního účtu spotřebitele, dále byl lustrován v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí (žalobkyně při zjištění exekuce úvěr neposkytuje s výjimkou jedné exekuce v nízké částce), v databázi neplatných dokladů. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl svobodný s vyživovací povinností k jednomu dítěti, měl příjem 25 333 Kč u zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou právnická osoba (profese anonymizováno), a jeho náklady v měsíci činily 6 800 Kč, náklady na dítě 2 000 Kč (náklady na bydlení, stejně jako další možné náklady, vyplněna položka 0 Kč) a měl pravidelné závazky označené jako anonymizováno – 750 Kč, anonymizováno – 600 Kč, anonymizováno – 4123 Kč a úvěr 43 Kč, a rejstříky prošel bez záznamu, dospěla žalobkyně k tomu, že je úvěruschopný. Žalovaný z tohoto úvěru číslo uhradil jen první splátku splatnou 15. 5. 2020, druhou splátku splatnou 15. 6. 2020 již neuhradil, a to ani přes upomínku ze dne 20. 6. 2020 (zpoplatněnou částkou 300 Kč) a upomínku ze dne 5. 7. 2020 (zpoplatněnou částkou 500 Kč), ačkoliv byl upozorněn na zesplatnění. Dne 21. 7. 2020 žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila. Po započtení žalovaným uhrazené splátky činí dlužná jistina 84 442,70 Kč, dlužné úroky z úvěru 70 796,26 Kč, dlužná částka na sjednané doplňkové službě inkasní podpory 24 992 Kč (71 splátek × 352 Kč), dlužná částka na sjednané doplňkové službě podpory 80 869 Kč, z toho 18 247 Kč na službě„ název služby anonymizováno 5 slov“ (71 × 257 Kč), 31 311 Kč na službě„ název služby anonymizováno 7 slov“ (71 × 441 Kč), 31 311 Kč na službě„ název služby anonymizováno 7 slov“ (71 × 441 Kč), náklady upomínání 800 Kč (300 Kč a 500 Kč za upomínky) a 42 221,35 Kč (smluvní pokuta dle čl. V 5.5 smlouvy). Žalobkyně se žalobou domáhá v součtu částky 304 121,31 Kč, přičemž zákonné úroky z prodlení požaduje z částky 127 464,05 Kč (tj. 84 442,70 Kč + 800 Kč + 42 221,35 Kč) a smluvní úroky z prodlení požaduje z částky 105 861 Kč (tj. 24 992 Kč + 80 869 Kč).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami:
4. Z dokumentu na čl. 87 spisu (printscreen anonymizováno 8 slov) soud zjistil, že žalobkyně má od datum licenci k poskytování těchto úvěrů.
5. Ze záznamu emailové komunikace ze dne 28. 4. 2020 mezi jméno příjmení (dle plné moci na čl. 31 spisu se jedná o osobu, která byla žalobkyní zplnomocněna k podpisu úvěrových smluv za žalobkyni s jejími klienty) a žalovaným (na emailové adrese email) soud zjistil, že žalovanému byly zaslány přístupové údaje (přihlašovací jméno a heslo) do klientského účtu, kde je nahrána smluvní dokumentace, přičemž byly shrnuty parametry úvěru – výše úvěru 85 000 Kč, k vyplacení 25 327 Kč na účet žalovaného, 44 423 Kč na jeho předchozí závazek, 15 250 Kč poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru, úrok 23 %, RPSN 37,05 %, doba splatnosti 72 měsíců, celková měsíční splátka 3 677 Kč (z toho 2 186 Kč na jistině a úroku, 352 Kč inkasní služba, 257 Kč možnost odkladu splátek, 441 Kč název služby anonymizována dvě slova, 441 Kč název služby anonymizována dvě slova anonymizováno), při včasném splácení bude splaceno 174 889 Kč. Během úvěru může být až 4x ročně bezplatně odložena splátka, při ztrátě zaměstnání, nemoci, hospitalizaci, či pro jiné závažné životní události může být přerušeno splácení až na dobu 1 roku. Při nesplnění smlouvy a při zesplatnění úvěru bude požadováno 308 077 Kč. Druhým emailem z téhož dne byla žalovanému po uzavření smlouvy v klientském účtu zaslána smluvní dokumentace na email, poté co bude zřízeno inkaso, budou peněžní prostředky vyplaceny.
6. Z printscreenu na čl. 37 spisu soud zjistil, že žalovaný zadal platbu 10 Kč pod variabilní symbol, na bankovní účet č. bankovní účet, a to z účtu specifikace účtu s povoleným přečerpáním číslo (v závorce je uveden stav jeho bankovního účtu„ mínus částka), se zprávou pro příjemce„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo.
7. Z výtisku listin y zvané smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo soud předně konstatuje, že se jedná o smlouvu formulářového typu, evidentně připravenou a používanou žalobkyní, jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru, smlouva má celkem 8,5 stran (v tištěné podobě na papír A4) a navazují na ni hned přílohy č. 1 až 7 (dalších 16,5 stran), příloha č. 4 je samotná smlouva o inkasní službě, jakožto doplňkové službě k úvěru, přílohu č. 5 tvoří dotazník k posouzení bonity žadatele, příloha č. 6 je tvořena smlouvou o zřízení doplňkové služby podpora, příloha č. 7 souhlas se zpracováním osobních údajů, na závěr dvě žádosti o poskytnutí inkasní služby a doplňkové služby podpora, tyto žádosti však nejsou žalovaným nijak podepsány. Ze samotné smlouvy o úvěru soud zjistil, že smlouva je opatřena identifikátory IP adresa – číslo, datum podpisu – datum, čas podpisu anonymizováno, SMS kód – číslo, SMS kód potvrzen z tel. čísla – číslo (toto je zaznamenání formy podpisu). Tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný, označený jako spotřebitel, je označen kromě jména, příjmení, rodného čísla, adresy, také číslem bankovního účtu bankovní účet, tel. číslo e-mailovou adresou email. Čl. II obsahuje ujednání posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, odst. 2.6, 2.7, 2.8, 2.9 až 2.14, ve kterých spotřebitel činí prohlášení ve vztahu ke své osobě a jeho majetkové situaci, poskytovatel posoudil zejména schopnost spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomu si vyžádal doklad totožnosti a druhý doklad totožnosti, doklad o příjmu ne starší 2 měsíců a kompletní výpis z bankovního účtu ne starší 2 měsíců. Toto doplňuje příloha č. 5 smlouvy, kde jsou vyplněny údaje žalovaného (svobodný, 1 dítě ke kterému je povinen výživou, zaměstnání na HPP na dobu neurčitou u právnická osoba, příjem 25 333 Kč, jeho výdaje 6 800 Kč, na dítě 2 000 Kč, dále pravidelné závazky označené jako anonymizováno – 750 Kč, anonymizováno – 600 Kč, anonymizováno – 4123 Kč a úvěr 43 Kč, a rejstříky prošel bez záznamu, proto je posouzen jako úvěruschopný. Čl. IV. smlouvy obsahuje základní parametry úvěru, dle 4.2 poskytovatel se zavazuje, že touto smlouvou poskytne spotřebiteli na jeho výslovnou žádost a v jeho prospěch spotřebitelský úvěr typu hotovostní úvěr v celkové výši 85 000 Kč, a to v platbách 44 423 Kč za účelem úplné úhrady předchozího závazku spotřebitele vůči právnická osoba, ze smlouvy číslo ze dne datum, 25 327 Kč na běžný bankovní účet žalovaného, 15 250 Kč započtením na náklady poskytovatele úvěru. Úvěr je sjednán na 72 měsíců, celková částka splatná 15. 4. 2026. Roční úroková sazba 23 %, RPSN 37,05 %. V odst. 4.8 je uvedeno, co zahrnuje částka 15 250 Kč - náklady na zaslání smlouvy - kurýrní služba, zabezpečené odeslání elektronicky ve výši 360 Kč, náklady na lustrum v centrální evidenci exekucí ve výši 60 Kč, náklady na lustrum v insolvenčním rejstříku ve výši 30 Kč, náklady na lustrum v registru odcizených dokladů ve výši 70 Kč, náklady na lustrum v registrech spojených s AML ve výši 50 Kč, náklady na lustrum v nebankovním registru ve výši 80 Kč, odměna za sjednání smlouvy vázaného zástupce/samostatného zprostředkovatele/obchodního zástupce či jiného obdobného pracovníka společnosti ve výši 3 400 Kč (4 % z výše poskytovaného úvěru), ostatní administrativní náklady poskytovatele ve výši 14 520 Kč. Je zde uvedena věta, že spotřebitel rovněž souhlasí, aby byly tyto náklady odečteny od poskytované jistiny spotřebitelského úvěru. Dle odst. 4.9 spotřebitel se zavazuje splatit celkový poskytnutý úvěr poskytovateli a současně také úrok v celkové výši 72 425 Kč. Na základě této smlouvy je tedy spotřebitel povinen zaplatit poskytovateli celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši 157 425 Kč. Dle odst. 5.1 celková dlužná částka bude uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek. Výše každé jednotlivé splátky činí 2 186 Kč, přičemž každá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Případ prodlení se splácením je upraven v odst. 5.3, ať už se jedná o žalobkyní požadované zpoplatněné upomínání (první upomínka 300 Kč, druhá upomínka 500 Kč), smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, odst. 5.5 upravuje možnost zesplatnění při prodlení se splácením. Čl. 5.13 upravuje možnost přerušení splácení, čl. 5 . možnost odkladu splátky. Čl. X popisuje způsob uzavření smlouvy, a ten odpovídá žalobním tvrzení žalobkyně. Přílohy volně navazují na text smlouvy o úvěru, nejsou samostatně podepsány.
8. Z výpisu z insolvenčního rejstříku k osobě žalovaného ke dni 27. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný nebyl v době sjednání úvěru v insolvenčním řízení. Žalobkyně dále doložila výstup z webová adresa, název společnosti anonymizováno, a kopii občanského průkazu (kontrolovaného v systému neplatných dokladů). Žalobkyně dále doložila sken rodného listu žalovaného, sken výplatní pásky za březen 2020 – 15 800 Kč. Žalobkyně dále doložila výpis z obchodního rejstříku pro právnická osoba, když tímto kontrolovala existenci zaměstnavatele žalovaného. Žalobkyně nedoložila výpis z bankovního účtu žalovaného, nikoli starší dvou měsíců, který měl být dle textu smlouvy o úvěru žalobkyní požadován pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
9. Informace o úvěru číslo jsou uvedeny také v printscreenu z intranetu žalobkyně na webová adresa k úvěru číslo.
10. Emailem ze dne datum, čas číslo údaj o čase hod. zaslala právnická osoba paní jméno příjmení informaci, že došlo k uzavření smlouvy ze strany žalovaného.
11. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne datum soud zjistil, že došlo k vyplacení úvěru ze smlouvy číslo to tak, že částka 44 423 Kč byla vyplacena ve prospěch věřitele právnická osoba za účelem splnění předchozího závazku ze smlouvy číslo ze dne datum, částka 25 327 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. bankovní účet, částka 15 250 Kč bude započtena na náklady poskytovatele dle bodu 4.8 smlouvy. Dále jsou zde souhrnně uvedeny informace k bezhotovostnímu splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 3 677 Kč, splatných k 15. dni v měsíci, první splátka splatná 15. 5. 2020 a poslední 15. 4. 2026. Vzhledem ke zřízení inkasní služby, bude splátka inkasována přímo z bankovního účtu žalovaného, žalobkyně doložila také printscreen inkasního souhlasu.
12. Dle výpisu detailu platby z internetového bankovnictví ze dne datum soud zjistil, že na bankovní účet č. bankovní účet byla zaslána částka 25 327 Kč pod variabilní symbol.
13. Dle výpisu detailu platby z internetového bankovnictví ze dne datum soud zjistil, že na bankovní účet č. bankovní účet byla zaslána částka 44 423 Kč pod variabilní symbol.
14. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o doplacení úvěru číslo z této smlouvy tak nemá již žalovaný další závazky vůči právnická osoba.
15. Upomínkou ze dne 20. 6. 2020 byl žalovaný upozorněn na to, že žalobkyně neobdržela splátku splatnou dne 15. 6. 2020 ve výši 3 677 Kč ze smlouvy číslo (ačkoliv bylo zadáno inkaso platby, platba nebyla realizována), a že požaduje úhradu do 4. dne následujícího měsíce včetně poplatku za upomínku 300 Kč. Žalobkyně doložila podací lístek, od odeslání upomínky žalovanému na adresu adresa žalovaného.
16. Upomínkou ze dne 5. 7. 2020 byl žalovaný upozorněn na to, že žalobkyně neobdržela splátku splatnou dne 15. 6. 2020 ve výši 3 677 Kč ze smlouvy číslo (ačkoliv bylo zadáno inkaso platby, platba nebyla realizována), a to ani po první upomínce, a že požaduje úhradu do 20. 7. 2020 včetně poplatku za druhou upomínku 500 Kč. Žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění. Žalobkyně doložila podací lístek, od odeslání upomínky žalovanému na adresu adresa žalovaného.
17. Dopisem ze dne 21. 7. 2020 žalobkyně již prostřednictvím právního zástupce žalovanému oznámila zesplatnění úvěru číslo v částce 304 284,47 Kč s datem úhrady do 3. 9. 2020 (proto žalobkyně požaduje úroky z prodlení od 4. 9. 2020). Druhým dopisem ze dne 21. 7. 2020 žalobkyně prostřednictvím právního zástupce žalovanému vyčíslila, z čeho se skládá zesplatněná částka 304 284,47 Kč a upozornila jej na soudní vymáhání, nebude-li uhrazena. Žalobkyně doložila podací lístek, od odeslání upomínky žalovanému na adresu adresa žalovaného.
18. Sdělením banky název banky anonymizováno soud zjistil, že bankovní účet č. bankovní účet je běžným bankovním účtem žalovaného. Z výpisu pohybu na tomto bankovním účtu v období 2-4/ 2020 (tedy 3 měsíce) soud zjistil, že počáteční zůstatek je„ mínus 5 000 Kč“, konečný zůstatek 16 947,97 Kč, s tím, že kreditní položky jsou 194 258,17 Kč a debetní položky 172 310,20 Kč. Dne 6. 2. 2020 byla ve prospěch účtu připsána částka 13 000 Kč od právnická osoba právnická osoba, dne 6. 2. 2020 byla z účtu odepsána částka úhrady úvěru, dne 12. 2. 2020 byla ve prospěch účtu připsána částka 24 761 Kč od právnická osoba (dle sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Vyškov ze dne 28. 1. 2021 se skutečně jedná o zaměstnavatele žalovaného), dále v únoru 2020 odchozí platby (zjevně splácení poskytnutých peněžních prostředků) společnostem„ anonymizováno 7 slov“. Dále dne 19. 2. 2020 příchozí platba 80 088 Kč od právnická osoba V březnu 2020 byla připsána ve prospěch bankovního účtu žalovaného částka 25 333 Kč od právnická osoba, dále pro tento měsíc odchozí platby (zjevně splácení poskytnutých peněžních prostředků) společnostem„ anonymizováno 5 slov“ a dále položka částka úhrady úvěru. V dubnu 2020 byla připsána ve prospěch bankovního účtu žalovaného částka 15 775 Kč od právnická osoba, dále pro tento měsíc odchozí platby (zjevně splácení poskytnutých peněžních prostředků) společnostem„ anonymizováno 5 slov“ a dále položka částka úhrady úvěru. Dne 29. 4. 2020 byla ve prospěch bankovního účtu žalovaného připsána částka 25 327 Kč od žalobkyně (tedy částka vyplacená dle úvěru číslo).
19. Z printscreenu z intranetu žalobkyně na webová adresa k úvěru číslo soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byl sjednán již před datum jiný závazek úvěru, a to dle smlouvy číslo ze dne datum, dle které byl sjednán úvěr ve výši 45 000 Kč (žalovanému bylo vyplaceno pouze 36 000 Kč), který bude splacen včetně úroku a doplňkových služeb částkou 140 151 Kč.
20. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne datum soud zjistil, že došlo k vyplacení úvěru ze smlouvy číslo to tak, že částka 26 071 Kč byla vyplacena ve prospěch věřitele právnická osoba za účelem splnění předchozího závazku ze smlouvy číslo ze dne datum, částka 9 929 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. bankovní účet, částka 9 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele dle bodu 4.8 smlouvy. Dále jsou zde souhrnně uvedeny informace k bezhotovostnímu splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši 1 947 Kč, splatných k 15. dni v měsíci, první splátka splatná 15. 9. 2019 a poslední 15. 8. 2025. Vzhledem ke zřízení inkasní služby, bude splátka inkasována přímo z bankovního účtu žalovaného (žalobkyně doložila také printscreen inkasního souhlasu).
21. Dle výpisu detailu platby z internetového bankovnictví ze dne datum soud zjistil, že na bankovní účet č. bankovní účet byla zaslána částka 9 929 Kč pod variabilní symbol.
22. Dle výpisu detailu platby z internetového bankovnictví ze dne datum soud zjistil, že na bankovní účet č. bankovní účet byla zaslána částka 26 071 Kč pod variabilní symbol.
23. Soud neprováděl dokazování žalobkyní doloženého znaleckého posudku číslo k posouzení podmínek žalobkyně při poskytování spotřebitelských úvěrů, neboť to není pro posouzení věci soudem rozhodné, ani z žalobkyní doloženého srovnání poskytovatelů půjček od anonymizována tři slova, ani z Auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr z pohledu ZSÚ 257/2016, ani z přílohy A – Metodika a vysvětlivky k vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, ani z certifikátů na čl. 88, 89 spisu, ani z vyjádření České národní banky dopisem žalobkyni ze dne datum, když soud sám zvažuje dle konkrétních okolností tohoto případu, zda byly splněny ze strany žalobkyně zákonné podmínky kladené na poskytovatele nebankovních spotřebitelských úvěrů.
24. Závazkový vztah, který vznikl dne datum mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
25. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
26. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
27. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ 1841 an. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.
28. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak uvádí právní úprava zákona č. 257/2016 Sb. ). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek SD EU ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.
30. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
31. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru (ve smyslu § 2395 an. o. z.), na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 44 423 Kč (vyplacením na předchozí úvěr sjednaný s žalobkyní číslo ze dne datum) a 25 327 Kč (vyplacením na běžný bankovní účet žalovaného), celkem 69 750 Kč. Nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že se jednalo o poskytnutí částky 85 000 Kč, když částka 15 250 Kč byla hned započítána na tvrzené náklady poskytovatele úvěru, fakticky tak tato částka nikdy poskytnuta žalovanému nebyla. Uvedením této částky do celkového poskytnutého úvěru žalobkyně domněle navyšuje částku, poskytnutou žalovanému. Tato smlouva o úvěru je smlouvou formulářového typu, která je kompletně předpřipravena úvěrujícím (jedná se o velmi podrobnou smlouvu, v tištěné podobě na 25 stranách velikosti A4. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Již jen samotné splnění povinnosti žalobkyně, seznámit žalovaného se všemi smluvními ujednáními, včetně příloh smlouvy (16,5 strany), která obsahují velmi významná ujednání (žalobkyní tvrzené sjednání doplňkových služeb), si nelze jako dobře možné představit při tomto rozsahu smluvních ujednání. Navíc, souhlas žalovaného s jednotlivými přílohami není nijak zaznamenán, a nebylo tak prokázáno, že by s těmito přílohami žalovaný souhlas projevil. Souhlas žalovaného byl prokázán toliko ve vztahu ke smlouvě o úvěru samotné (bez příloh). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (a to s ohledem na shora uvedenou judikaturu). V této věci soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr v nemalé výši 69 750 Kč (nikoli 85 000 Kč, viz shora), ačkoliv s ohledem na okolnosti sjednání této úvěrové smlouvy – kdy se jednalo o již třetí úvěr sjednaný s žalovaným v rozmezí ani ne jednoho roku, první úvěr dne datum, druhý hned datum a tento třetí datum. S ohledem na způsob čerpání úvěru, kdy z velké části byly poskytnuté peněžní prostředky vždy použity na splacení předchozího úvěru (v případě úvěru číslo byla použita částka 44 423 Kč na úvěr číslo v případě úvěru číslo byla částka 26 071 Kč použita na úhradu úvěru číslo), a evidentně se v této věci nejednalo o pro„ žalovaného výhodnější přeúvěrování“, ale spíše nalezení řešení, jak uhradit úvěr, který už nebyl schopen dále splácet (tedy sjednáním nového úvěru), k dalším nápadně nevýhodným podmínkám smlouvy - už samotný poplatek na náklady poskytovatele úvěru za sjednání úvěru, v případě smlouvy číslo částka 15 250 Kč (kdy žalovanému byly vyplaceny čisté peněžní prostředky pouze 25 327 Kč), v případě smlouvy č. částka je to částka 9 000 Kč (kdy žalovanému byly vyplaceny čisté peněžní prostředky pouze 9 929 Kč), a za takto poskytnuté úvěry se žalovaný zavázal vrátit násobné částky, v případě smlouvy číslo částku 157 425 Kč a v případě úvěru číslo částku 140151 Kč, dále s ohledem na zjištěné informace k osobě žalovaného a doložené listin y – nemohla dospět žalobkyně k nepochybnému závěru, že se jedná o úvěruschopnou a dostatečně solventní osobu. V samotné smlouvě o úvěru je sice velmi podrobně popsáno, jaké informace a jejich doložení žalobkyně při plnění této zákonné povinnosti vyžaduje, avšak ve skutečnosti činí z poskytnutých informací chybné závěry. O tom, že žalovaný nebyl solventní, svědčí už ta skutečnost, že verifikační poplatek 10 Kč zaslal ze svého běžného bankovního účtu, a z printscreenu zadání platby, který zasílal žalobkyni, bylo zjevné, že je jeho stav finančních prostředků na bankovním účtu„ v mínusu“ (konkrétně mínus 3 378,30 Kč). Žalobkyně tvrdí, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyžaduje výpis z bankovního účtu žalovaného ne starší dvou měsíců, který však nedoložila, a nebylo tak prokázáno, že tento skutečně vyžadovala (tedy jednu ze svých podmínek důležitých pro postup ověření úvěruschopnosti žalovaného). Přičemž, když si výpis z bankovního účtu žalovaného vyžádal od bankovního ústav u soud (za období 3 měsíců 2-4/ 2020) zjistil, že byť byla jedna z příjmových položek tvořena mzdou žalovaného o zaměstnavatele a evidentně se jednalo o osobu s pravidelným měsíčním příjmem, velkou další příjmovou položku opakovaně tvoří finanční prostředky získané od poskytovatelů nebankovních úvěrů a zápůjček, a je zjevné, že žalovaný měl potřebu obstarávat si touto formou peněžní prostředky, protože měl velké měsíční výdaje. Kreditní a debetní položky na výpisu z bankovního účtu žalovaného svědčí o tom, že aby byl žalovaný schopen uspokojovat své životní potřeby a do toho splácet splátky na sjednané nebankovní úvěry, musí si brát úvěry u dalších nebankovních společností a dostal se tak do situace, kdy musí tzv.„ vytloukat klín klínem“. Přičemž to je evidentní i ze samotné potřeby žalovaného, v průběhu jednoho necelého roku, požádat žalobkyni o peněžní prostředky ve výších, které bude muset dle smluvního ujednání několikanásobně přeplatit. A tyto prostředky si neobstaral jen u žalobkyně, ale také například v 2/ 2020 u právnická osoba (připsána částka 80 088 Kč). Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdí, že vycházela z měsíčního příjmu žalovaného 25 033 Kč, ačkoliv dle doložené výplatní pásky měl zrovna za měsíc březen 2020 výplatu 15 800 Kč (vycházela tak z vyšší částky příjmu ze zaměstnání). Avizovaná měsíční mzda 25 333 Kč tak nebyla pravidelně v této výši, a i k tomuto zjištění by žalobkyně dospěla, kdyby po žalovaném vyžadovala bankovní výpis alespoň za dobu 3 měsíců. Byť měl tedy žalovaný pravidelný měsíční příjem, to není zárukou toho, že je z tohoto příjmu schopen hradit veškeré své závazky. Dále, k posouzení výdajů žalovaného žalobkyně evidentně vycházela toliko z jeho tvrzení, aniž by zjišťovala, jaké jsou i další náklady žalovaného, například náklady na bydlení, zda bydlí sám, či s někým jiným apod. Žalobkyni muselo být známo, jaký typ klientů vyhledává nebankovní spotřebitelské úvěry, a v takovém případě je nutné zjišťovat více informací komplexně svědčících o skutečné majetkové situaci úvěrovaného. Z tohoto přístupu žalobkyně je vysoce pochybné, jakou snahu vyvinula ke skutečnému splnění povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy. Avšak toliko rámcově soud konstatuje, že nebylo prokázáno, že by byla mezi žalovaným sjednána služba inkasa a ani doplňková služba podpora (zcela absentuje podpis žalovaného či vyjádření souhlasu s tímto), stejně tak nebylo prokázáno, že by žalovaný souhlasil se smluvní pokutou a že by takové ujednání podepsal, nebylo prokázáno, že by na toto ujednání byl žalovaný upozorněn ze strany žalobkyně (i kdyby se tak soud těmito ujednáními věcně zabýval, ve značném rozsahu by byly tyto nároky zamítnuty, neboť nebylo prokázáno jejich platné sjednání). Porušením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení včetně zákonného úroku z prodlení. Žalovanému byla poskytnuta částka 69 750 Kč. Žalovaný uhradil 3 677 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 66 073 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 66 073 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji zamítl pro žalovanou částku dle této smlouvy v rozsahu 238 048,31 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 61 391,05 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 105 861 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení.
33. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř. o. s. ř. , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ). Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 18 %, v rozsahu 82 % úspěšná nebyla. Žalovanému by pak příslušela náhrada nákladů řízení v 64 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.
34. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.