Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 217/2016-31

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 331 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení o 977,06 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 977,06 Kč od

1. 4. 2015 do zaplacení se zastavuje.

II. Žaloba o 2 353,94 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 353,94 Kč od

1. 4. 2015 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení o 977,06 Kč, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 977,06 Kč od 1. 4. 2015 do zaplacení se zastavuje.</b> <b>II. Žaloba o 2 353,94 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 353,94 Kč od 1. 4. 2015 do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení 3 331 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že„ Žalobce a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo číslo obč. průkazu. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 4000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu, jež žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4. a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobci bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalobce dle bodu 4. smlouvy zasílá žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalovanému zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"). Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobce eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 2521 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobce v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 60 dnů. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1.4.2015 v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 3331 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne datum. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.“. V podání ze dne 9.3.2022 žalobce k žalobě dále mj. uvedl, že totožnost žalovaného je již při uzavírání Smlouvy o uživatelském účtu, na níž uzavření této Smlouva bezprostředně navazuje, ověřena platbou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného s uvedením rodného čísla žalovaného a zprávou„ souhlasím s SUU“. Tato platba byla učiněna z účtu žalovaného č. bankovní účet dne datum. Na toto stejné číslo účtu byly žalovanému následně poskytnuty finanční prostředky a dále, že tím, že se žalovaný použitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah Smlouvy (a ujednání o smluvní pokutě v ní obsažených), došlo k uzavření písemné smlouvy jako takzvané clikthrough smlouvy.

2. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o 977, 06 Kč včtně požadovaného úroku z prodlení z této částky od 1.4.2015 do zaplacení s poukazem na to, že tuto částku žalovaný uhradil v průběhu jeho oddlužení. Soud tak postupem dle ust. rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.

3. Jelikož se žalovaný ke zbývající části žalobního nároku nevyjádřil, a tudíž žádná ze shora uvedených skutkových tvrzení neučinil nespornými, zjišťoval soud pravdivost shora uvedených tvrzení pouze z žalobcem předložených důkazů. Z žalobcem předloženého dokumentu označeného jako Smlouva o revolvingovém úvěru číslo vyplývá, že se jedná o smlouvu, kterou měl s žalobcem dle jeho tvrzení uzavřít žalovaný a žalobce v této smlouvě vystupuje jako úvěrující. Žalovaný je v úvodní rubrice této smlouvy označen svým jménem, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, číslem občanského průkazu, číslem mobilního telefonu, adresou elektronické pošty a číslem bankovního účtu, a to bankovní účet. Podle čl. 2 této smlouvy se žalobce jako úvěrující zavázal, že na požádání žalovaného jako klienta poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu 2 000 Kč. Dle čl. 2 smlouvy výše úvěrového limitu může být v průběhu trvání smluvního vtahu měněna na základě dohody stran. Výše Úvěrového limitu dále může být v průběhu trvání smluvního vtahu jednostranně Úvěrujícím zvyšována do částky 12.000 Kč. Klient není povinen úvěr čerpat. Smlouva dále obsahovala v čl. 3 ujednání o způsobu čerpání úvěru, dle kterého byl žalovaný oprávněn požádat o čerpání úvěru distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím textových zpráv SMS, nebo prostřednictvím formuláře pro čerpání úvěru umístěného v rámci Uživatelského účtu. Smlouva dále obsahovala ujednání o splácení čerpaného úvěru, poplatků za jeho čerpání, úroků, úroků z prodlení a smluvní pokuty. Soud zjistil, že zmíněný dokument je opatřen podpisem žalobce a rubrika připravená pro podpis žalovaného, včetně uvedení místa a podpisu, vyplněná není. Podle čl. 1 uvedené smlouvy měla tato smlouva navazovat na uzavření Smlouvy o uživatelském účtu s tím, že v čl. 1 Smlouvy je konstatováno, že žalobce jako provozovatel a žalovaný spolu uzavřeli Smlouvu o uživatelském účtu, která upravila zejména právní vztahy vznikající mezi úvěrujícím jako provozovatelem a klientem při založení a užívání uživatelského účtu za účelem následného uzavření této smlouvy a čerpání a správy úvěru. Soud dále ze žalobcem předloženého výpisu z běžného účtu číslo zjistil, že žalovaný dne datum na tento účet převedl z účtu č. bankovní účet částku ve výši 1 Kč se zprávou pro příjemce ve znění„ souhlasím s SUU“. V následujícím období, a to dne datum dne datum převedl žalobce na uvedený účet žalovaného vždy částku 2 000 Kč, což prokázal předložením výpisu ze svého shora zmíněného účtu, přičemž u uvedených plateb je poznámka v podobě čísla smlouvy o revolvingovém úvěru, tj. číslo. Soud dále zjistil, že žalobce vyhotovoval výpisy k revolvingovému úvěru, v nichž při nejmenším do 10.6.2015 evidoval dlužnou částku žalovaného, která k posledně zmíněnému datu měla dosáhnout 3 331 Kč. Soud dále zjistil, že se žalobce obrátil na žalovaného dopisem ze dne 23.6.2015 označeném jako výzva k úhradě – předžalobní upomínka, v němž jej vyzval k úhradě pohledávky tvořené jistinou ve výši 3 289 Kč a dále úrokem z prodlení a náklady vzniklými v souvislosti se zastoupením žalobce prostřednictvím jeho advokáta s tím, že se jedná o dluh ze shora uvedené smlouvy o revolvingovém úvěru.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal, že s žalovaným uzavřel Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Žalobce v žalobě a v jejím doplnění uvedl, že smlouva byla uzavřená distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne datum. Postup při uzavírání uvedené smlouvy žalovaný oproti žalobě sice upřesnil ve svém podání ze dne datum, a to tak, že žalovaný použil přihlašovacích údajů, a to uživatelského jména a hesla a přihlásil se do uživatelského účtu systému žalobce a následně odkliknutím odsouhlasil obsah smlouvy, došlo tak k uzavření smlouvy v písemné podobě, jako tzv. clikthrough smlouvy. Soud sice nezpochybňuje, že uvedeným způsobem je možné uzavřít smlouvu, avšak žalobce nepředložil důkazy k tomu, že žalovaný měl k dispozici své uživatelské jméno a heslo v systému žalobce, která by žalovaného jednoznačně identifikovala. Žalobce sice tvrdil, že zmíněná smlouva o revolvingovém úvěru navazovala na uzavření Smlouvy o uživatelském účtu, avšak uzavření posledně zmíněné smlouvy žádným způsobem neprokázal. Jediným žalobcem předloženým důkazem je shora zmíněný výpis z jeho bankovního účtu, na který žalovaný poslal 1 - Kč s poznámkou„ souhlasím s SUU“, tedy zřejmě se zmíněnou smlouvou o uživatelském účtu. Posledně zmíněná smlouva o uživatelském účtu měla právě obsahovat zmíněné identifikační údaje žalovaného a být jakousi vstupní branou pro následné žádosti o úvěr a tedy rovněž uzavření samotné smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalobce tedy podle přesvědčení soudu pouze prokázal, že žalovaný vyslovil souhlas s jakousi smlouvou o uživatelském účtu, avšak neprokázal, jaký byl obsah této smlouvy a jelikož právě na tuto smlouvu měla navazovat zmíněná smlouva o revolvingovém úvěru, není soudu zřejmé, zda žalovaný projevil svojí vůli tak, že přistoupil ke smlouvě o revolvingovém úvěru o obsahu tak, jak ji předložil žalobce. O existenci žalobcem tvrzeného závazku v podobě smlouvy o úvěru dle ust. a násl. , Sb., obč. zák., nemohl za daného stavu svědčit ani žalobcem předložené výpisy k revolvingovému úvěru, neboť ty mohou být pouze důsledkem uzavření této smlouvy a nikoliv důkazem o jejím uzavření. Žalobce sice neunesl břemeno důkazní ve vztahu k tvrzením o existenci úvěrového závazku, avšak z jím předložených důkazů lze dovodit, že se žalovanému dostalo plnění ve výši 4 000 Kč, a to převodem uvedené sumy (viz dvě shora zmíněné transakce ve výši 2 000 Kč) z účtu žalobce na účet žalovaného. Soud dospěl k závěru, že se jedná o účet žalovaného, neboť právě z tohoto účtu žalovaný poslal žalobci zmíněnou sumu 1 - Kč a jako majitel uvedeného účtu byl tímto způsobem jednoznačně identifikován. Žalobkyně tedy prokázala vznik bezdůvodného obohacení na straně, neboť dle ust. obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě by tedy bezdůvodné obohacení představovalo částku 4 000 Kč. Uvedenou částku tedy soud v rámci spravedlivého uspořádání vztahů mezi účastníky ponížil o předcházející plnění ze strany žalovaného, které s ohledem n uvedenou právní kvalifikaci nelze považovat za plnění dluhu ze smlouvy. Žalovaný uhradil dle záznamů žalobkyně 2 521 Kč a dále v rámci plnění oddlužení dalších 977,06 Kč, a bezdůvodné obohacení by představovalo 501,94 Kč. Je však třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně v tomto řízení požadovala pouze 3 331 Kč a s ohledem na jinou právní kvalifikaci neuvedla, že tato částka představuje tu část bezdůvodného obohacení, kterou žalovaný nevydal, a soud tak žalobu jako nedůvodnou zamítl. K závěru o bezdůvodném obohacení, a nikoli o vzniku tvrzené smlouvy o úvěru, dospěl soud i přes proběhlé insolvenční řízení ve věci žalovaného jako dlužníka. Podle rozsudku NS ve věci nelze ani výslovné uznání pohledávky v insolvenčním řízení považovat za uznáním dluhu ve smyslu ustanovení o. z, neboť nejde o právní jednání adresované věřiteli takové pohledávky. Důkazní břemeno tak stále bylo na žalobkyni i po skončení insolvenčního řízení, v němž došlo k jejímu částečnému uspokojení.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. , na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako úspěšný účastník sporu. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, a soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.