Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
16 C 266/2020-38
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2 650 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.650 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2.650 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.650 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2.650 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.
Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 8. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 2.650 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2.650 Kč od 22. 12. 2019
do zaplacení, což odůvodnil tím, že žalovaný, coby vlastník, respektive provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka, VIN: anonymizováno, (dále pouze„ vozidlo“) neměl ode dne 2. 6. 2019 do 21. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 50 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Uvedené zjistil žalobce ze své evidence údajů od jednotlivých pojistitelů a z centrálního registru vozidel. Podle § 4 citovaného zákona má žalobce právo na příspěvek ve výši 47 Kč za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno, celkem tedy na částku 2.350 Kč. Podle téhož ustanovení má žalobce nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala 21. 12. 2019.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a žalobce s uvedeným souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a navržených
a předložených důkazů, kterými byly – výpis z databáze pojištění uvedeného vozidla a výpis z centrální evidence vozidel, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno
ze dne 6. 11. 2019, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 15. 1. 2020, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno
ze dne 28. 2. 2020, předžalobní výzva ze dne 1. 7. 2020 a podací lístek z 2. 7. 2020. Z těchto důkazů soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě, a zároveň, že zdvihový objem uvedeného automobilu činí číslo cm3 a že se jedná o anonymizována dvě slova.
Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném v předmětném období, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna
po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy
je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2;
to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 , a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů anonymizována tři slova spojených s mimosoudním uplatněním práva
na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. g) citované vyhlášky denní sazba příspěvku pro osobní automobil
se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3 včetně činí 47 Kč.
Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno,
že žalovaný byl v rozhodné době od 2. 6. 2019 do 21. 7. 2019, tedy po dobu 50 dnů, evidován jako provozovatel předmětného osobního automobilu s objemem válců motoru číslo cm3, toto vozidlo bylo evidované jako provozované, a nebylo prokázáno, že by k tomuto vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek ve výši 2.350 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, celkem tedy částku 2.650 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by tuto částku žalobci zaplatil, soud žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po 100 Kč (převzetí zastoupení a podání žaloby, včetně jejího doplnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. V daném případě je důvodné přihlédnout
i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Zároveň má žalobce dle uvedeného zákona i nárok na náhradu nákladů na vymáhání takového příspěvku v paušální výši 300 Kč Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí.
Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozhodnutím uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.