Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 53/2021-85
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. jméno příjmení a soudci ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce a žalované
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalobce a žalované
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ, č. j. 36 C 53/2021 -48 ze dne 12. listopadu 2021,
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Okresní soud Praha-západ (dále jen„ soud prvního stupně“) rozsudkem č. j. 36 C 53/2021 -48 ze dne 12. 11. 2021 zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím (výrok I.). Současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).
1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu úhrady za žalovanou jedné poloviny hypotečního úvěru poskytnutého anonymizována tři slova pod číslo dne datum ve výši částka, a to za úhradu splátek za období od datum do datum. Hypoteční úvěr byl účastníkům poskytnut jako manželům, přičemž manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-západ, č. j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Žalobce splácel tento hypoteční úvěr i za žalovanou a za období od datum do datum na tento úvěr uhradil částku částka, přičemž polovinu této částky, tedy částku částka požaduje touto žalobou po žalované, když na výzvu mu tuto částku neuhradila.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že žalobce řádným způsobem nedoložil tvrzené úhrady. Poukázala i na to, že hypoteční úvěr byl vzat na koupi bytové jednotky č. rok v budově adresa v obec s podílem na společných částech domu a koupi zahrady, přičemž ohledně těchto nemovitých věcí probíhá u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. spisová značka řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Je proto přesvědčena, že obě věci by měly být spojeny. Dále namítla, že žalobce dostatečně neprokázal svoji aktivní legitimaci v dané věci, když pohledávku za žalovanou postoupil třetí osobě, což jí oznámil dopisem z datum, který doložila.
3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených účastníky, přičemž dospěl k závěru, že účastníci jsou spoludlužníky úvěru, který získali od anonymizována tři slova, žalobce sice vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že tuto částku měl za žalovanou hradit v době od datum do datum, ovšem v průběhu řízení neprokázal, že by tuto částku skutečně uhradil. Kromě toho dopisem z datum žalované oznámil, že pohledávku vymáhanou v tomto řízení postoupil třetí osobě. Protože se žalobce k jednání před soudem prvního stupně nedostavil bez dostatečné omluvy, nemohl být náležitě poučen ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby reagoval na námitku nedostatku aktivní věcné legitimace a dokazování doplnil o prokázání faktické úhrady splátek úvěru za žalovanou. K žalobě totiž doložil pouze splátkový plán ke smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne datum ovšem žádným způsobem nedoložil, že by tyto částky uhradil. Za této situace dospěl soud k závěru, že žalobce neunesl břemeno důkazní k žalovanému nároku. Soud neměl pochybnosti o tom, že z úvěru jsou zavázáni oba účastníci, ale žalobce v průběhu řízení před rozhodnutím soudu prvního stupně pouze prokázal existenci úvěru a nikoliv to, že jej v daném období výlučně splácel a v jakém rozsahu. Kromě toho s ohledem na obranu žalované, která doložila písemné oznámení žalobce o postoupení pohledávky třetí osobě, dospěl soud k závěru, že na straně žalobce je nedostatek aktivní věcné legitimace ohledně uplatněného nároku. příjmení žalované nebyla vyvrácena a soud tak nahlížel na žalobce jako na osobu, která již pohledávku nevlastní. Z těchto důvodů také žalobu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši částka, když soud prvního stupně tyto náklady řízení v posledním odstavci odůvodnění rozsudku náležitě specifikoval.
4. Proti tomuto rozsudku si včas žalobce podal odvolání, které odůvodnil tím, že byl soudem prvního stupně zkrácen na svých procesních právech a nemohl se vyjádřit k pochybnostem, z nichž vycházel soud prvního stupně při svém rozhodování. Nesouhlasí s tím, že by neunesl důkazní břemeno o existenci závazku žalované, když soud zcela pominul žalobcem předložený důkaz o splátkovém plánu, když tento důkaz vůbec neposuzoval. Namítal, že soud prvního stupně tento důkaz neprovedl v rámci dokazování a ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí se nevypořádal s tímto listinným důkazem. Z tohoto splátkového plánu jednoznačně vyplývá, kolik bylo uhrazeno ze strany žalobce za každý měsíc trvání splátek a součtem úmoru a úroku je zřejmé, že požadovaná částka po žalované tvoří jednu polovinu uhrazené částky žalobcem. Je přesvědčen, že toto potvrzení o splátkovém kalendáři by právnická osoba nikdy nemohla vydat, pokud by předmětné měsíční splátky nebyly řádně uhrazeny. Listinný důkaz tak vyvrací nesprávný závěr soudu prvního stupně, že žalobce nedoložil tvrzené úhrady. Navíc předmětný listinný důkaz byl jako dostačující posouzen v totožném sporu vedeném u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. spisová značka. Dále je žalobce přesvědčen, že soud zcela nesprávně vycházel pouze z neurčitého tvrzení žalované o změně aktivní legitimace žalobce a zcela znemožnil žalobci se k tomuto nepravdivému tvrzení vyjádřit. Soud měl žalobce vyzvat v rámci rovného postavení stran nezávisle na jeho nepřítomnosti u jednání, aby se k listinnému důkazu předloženého žalovanou mohl vyjádřit. Vzhledem k postupu soudu, který omezil jeho práva, nemohl žalobce v rámci svých omezených procesních práv řádně reagovat. Z těchto důvodů navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání. V doplnění odvolání pak doložil potvrzení banky o splátkách úvěru za rok rok a doložil i odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž žalovaná ještě před jednáním u soudu prvního stupně o tomto odstoupení od smlouvy musela vědět, neboť jej obdržela.
5. Žalovaná ve svém vyjádření k podanému odvolání uvedla, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné a navrhla jeho potvrzení. Je přesvědčena, že soud v řízení postupoval správně a vycházel z důkazů předložených účastníky. Doplnila, že o odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek se dozvěděla až při jednání Okresního soudu v Příbrami v lednu rok. Poukázala i na to, že důkazy, které žalobce předkládá v průběhu odvolacího řízení, měl uplatnit již v řízení při jednání před soudem prvního stupně. Nedostatek aktivní legitimace žalobce je dán smlouvou o postoupení pohledávek, která jí byla doručena a kterou předložila soudu prvního stupně. Poukázal na to že, že oznámení o postoupení pohledávky jí bylo doručeno přímo žalobcem a bylo opatřeno jeho podpisem. K tíži žalované pak nemůže být skutečnost, že žalobce ani jeho právní zástupce se k jednání nedostavili. Žalobce tak nedostatečně dbal svých práv, v důsledku čehož neunesl břemeno tvrzení ohledně aktivní legitimace ani důkazní břemeno ohledně oprávněnosti nároku. Navrhla proto potvrzení rozsudku soudu prvního stupně.
6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 , 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. s. ř.) o. s. ř. ) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.
7. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda řízení, které předcházelo vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně, bylo provedeno řádně a v souladu s příslušnými procesními ustanoveními. V tomto směru odvolací soud žádná pochybení neshledal a řízení před soudem prvního stupně netrpí žádnou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a k níž je jinak odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. K průběhu řízení před soudem prvního stupně je třeba poznamenat, že na nařízené ústní jednání dne datum byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce řádně předvolán a toto předvolání bylo doručeno dne datum. K jednání se však žalobce ani jeho právní zástupce nedostavili a soud tak jednal v jejich nepřítomnosti. Provedl předložené listinné důkazy a s ohledem na nepřítomnost žalobce jej nemohl ani řádně poučit ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Procesní předpisy s nepřítomností účastníka na jednání spojují ten následek, že se vychází z toho, že účastníkovi dostalo náležitého poučení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. V procesním postupu soudu prvního stupně tak odvolacím soudem pochybení shledáno nebylo, neboť zákon počítá s tímto procesním poučením.
8. K námitce žalobce, že soud prvního stupně neprovedl důkaz při jednání soudu (§ 118a odst. 4) splátkovým plánem, který připojil k podané žalobě a tento důkaz nijak nehodnotil a zcela jej pominul, pak odvolací soud musel konstatovat, že tato námitka není důvodná. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne datum odvolací soud zjistil, že soud prvního stupně provedl důkaz obsahem předmětného splátkového plánu založeného na č. l. 6 a tento důkaz hodnotil i v odůvodnění rozsudku, což je zřejmé z odstavce, kde uvádí, že mezi účastníky sice nebylo sporu, že jsou k úvěru zavázáni, ale žalobce prokázal toliko existenci úvěru, nikoliv že jej za dané období výlučně splácela a v jakém rozsahu. Předmětný důkaz soud hodnotil tak, že z listin, které byly připojeny k žalobě, se důvodnost tvrzení o úhradě splátek nepodává, neboť plán splátek ještě neznamená, že tyto splátky byly skutečně uhrazeny. V návaznosti na toto zjištění poskytoval nepřítomnému žalobci poučení dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby označil důkazy k námitce strany žalované, že žalobce dosud neprokázal své tvrzení o úhradě splátek hypotečního úvěru. Námitky žalobce procesního charakteru v podaném odvolání jsou tak dostatečným způsobem vyvráceny a neodpovídají realitě.
9. Dále se odvolací soud zabýval námitkou žalobce, že došlo k odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž toto odstoupení bylo odvolacímu soudu zasláno spolu s dodatkem k doplnění odvolání, tedy že je dána jeho aktivní legitimace k uplatnění nároku. Toto odstoupení od smlouvy měla mít k dispozici i žalovaná v době řízení před soudem prvního stupně. Odstoupení od smlouvy o postoupení a odstoupení od postoupení pohledávky je datováno dnem datum, přičemž při jednání dne datum toto odstoupení předloženo soudu nebylo a ani v žalobě nejsou uvedeny žádné okolnosti o postoupení pohledávky. Žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce na základě do spisu založeného oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum. Z tohoto oznámení o postoupení pohledávky odvolací soud zjistil, že předmětem postoupení byla i pohledávka ve výši částka s příslušenstvím, která je předmětem tohoto řízení. příjmení žalované, že žalobce nemá dostatek aktivní legitimace, nebyla v průběhu řízení nijak zpochybněna, neboť vyplývá z listin y předložené žalovanou a zaslanou i na vědomí žalobcem. Soud prvého stupně pak neměl pochybnosti o správnosti této soukromé listin y.
10. Žalobce v dané věci uplatnil nárok z titulu bezdůvodného obohacení, poté co měl i za žalovanou uhradit splátky hypotečního úvěru za období od datum do datum. Jako důkaz k žalobě připojil splátkový plán ze dne datum Odvolací soud tento důkaz hodnotí shodně jako soud prvního stupně, že splátkový plán nedokládá bez bližšího objasnění úhradu uvedených částek a pouze stanovuje, v jakých dnech má být hypoteční úvěr splácen, a to jakou částkou na úmor a jakou částkou na úrok. Splátkovým plánem měl být hypoteční úvěr za uvedené období skutečně uhrazen částkou částka, z čehož ½ představuje žalovanou částku částka, ovšem splátkový plán nijak nedokládá, že tyto úhrady byly skutečně ze strany žalobce uhrazeny. Takovýmto důkazem může být potvrzení banky o splátkách hypotečního úvěru, které však v průběhu řízení před soudem prvního stupně předloženo nebylo. Soud prvního stupně tak správně vycházel z předloženého splátkového plánu, který však nedokládá úhradu jednotlivých splátek. Bez ohledu na tento závěr, je však odvolací soud přesvědčen, že žaloba byla správně zamítnuta, především z důvodu, že žalobce neprokázal aktivní legitimaci v daném sporu.
11. Žalobci se obranu žalované zpochybnit nepodařilo a žádný důkaz k prokázání své věcné aktivní legitimace v dané věci před soudem prvého stupně nepředložil. Neobstojí jeho námitka, že za této situace měl soud jednání odročit a vyzval jej k vyjádření ohledně pochybností o jeho aktivní legitimaci, neboť skutečnost, že se jednání před soudem prvního stupně bezdůvodně nezúčastnil a nemohl tak reagovat na poučení ze strany soudu, nelze posuzovat k tíži žalované. Je zřejmé, že žalobce nevyužil svých práv a svým postojem (neúčastí na jednání před soudem prvního stupně) znemožnil reagovat na provedené dokazování. Jím předložený důkaz až v průběhu odvolacího řízení – odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum není způsobilým důkazem k prokázání aktivní legitimace v dané věci. Tento důkaz mohl být při jednání dne datum předložen a mohlo jím být reagováno na obranu žalované o nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobce. Jeho předložení až v průběhu odvolacího řízení je opět nepřípustnou novotou, ke které ve smyslu § 205a písm. d) o. s. ř. o. s. ř. nemůže odvolací soud přihlédnout, a proto důkaz touto listino u, stejně jako potvrzením banky o splátkách hypotečního úvěru odvolací soud v průběhu odvolacího řízení neprovedl.
12. Odvolací soud tak vycházel pouze z důkazů provedených před soudem prvního stupně, které byly také soudem prvního stupně správně zhodnoceny ve smyslu § 132 o. s. ř. o. s. ř. Důkazy provedenými v průběhu řízení před soudem prvního stupně se žalobci nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím prokázat nepodařilo a důkazy uplatněné až v průběhu odvolacího řízení byly z důvodu neúplné apelace a jejich posouzení jako nepřípustné novoty neprovedeny a odvolací soud k nim nepřihlížel.
13. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně závislého výroku o nákladech řízení, kdy lze odkázat na jejich specifikaci v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.
14. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, postupoval odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalovaná byla i v odvolacím řízení plně úspěšná a má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení se sestávají z odměny právního zástupce žalované za 2 úkony právní služby, a to vyjádření k podanému odvolání a účast u odvolacího jednání dne datum. Odměna za 1 úkon právní služby činí podle § 7 bod 5 advokátního tarifu částku částka a za 2 úkony právní služby tak má právní zástupce žalované nárok na odměnu ve výši částka. Kromě toho má nárok i na paušální náhradu hotových výdajů za tyto 2 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 , 3 advokátního tarifu, což představuje částku částka. Právní zástupce žalované doložil i osvědčení o registraci plátce DPH, takže má podle § 137 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nárok i na 21% DPH z těchto částek, což představuje DPH ve výši částka Celkem tak náklady odvolacího řízení žalované dosáhly částky částka a bylo proto rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení tuto částku částka k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.