Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 296/2021-21
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 159 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 159 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 159 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 159 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 159 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil jízdné a přirážku za jízdu bez platné jízdenky ve vlaku společnosti právnická osoba, IČO, k níž došlo dne 12. 8. 2019, přičemž tato pohledávka byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni.
Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.
Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Ve věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je právnickou osobou sídlící ve země anonymizováno příjmení jméno anonymizována dvě slova země. Pravomoc českých soudů rozhodnout předmětnou věc plyne z čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť jde o spor z konkludentně uzavřené přepravní smlouvy a žalovaný má bydliště v České republice. Rozhodným právem je podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 právo české, neboť v České republice žalovaný bydlí a bylo zde místo odjezdu.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný jako cestující využil dne 12. 8. 2019 přepravních služeb právnická osoba, a to ve vlaku 170 mezi stanicemi obec hl. n. a obec n. L. hl. n., a při přepravní kontrole, která v ten okamžik se žalovaným byla provedena, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. V době provádění přepravní kontroly činilo jízdné pro danou trasu částku 159 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč právnická osoba, se dne 15. 12. 2015 dohodly s země právnická osoba anonymizována dvě slova, že se na tuto společnost postupuje pohledávka za žalovaným, přičemž dne 4. 6. 2020 se tato společnost dohodla s žalobkyní, že se pohledávka postupuje na žalobkyni.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný nástupem do vlaku právnická osoba, uzavřel s touto společností přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný porušil uzavřenou přepravní smlouvu, když povinnost zaplatit jízdné a přirážku nesplnil. Žalovaný onu povinnost nesplnil v den provedení přepravní kontroly a tím se ocitl následujícího dne v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně, na niž bylo, přes právnická osoba anonymizována dvě slova, právo na zaplacení pohledávek ze strany společnosti právnická osoba, uzavřením smlouvy ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupeno, má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 159 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky 1 159 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 159 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11 , což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.