Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
5 C 23/2022-22
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 11 330 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 330 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 233,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 040,83 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 5 339,46 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 040,83 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11 330 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 233,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 040,83 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok ve výši 5 339,46 Kč a úrok ve výši 23,72% ročně z částky 8 040,83 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 330 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o zápůjčce a spotřebitelském úvěru uzavřených mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 23. 9. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce (v žalobě a smlouvě nesprávně označená jako smlouva o půjčce) číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a zaplatit mu další částku 4 440 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 840 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 1 200 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 2 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 3. 11. 2017. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 7 790 Kč. Dne 27. 4. 2017 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované další částku 6 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V této další předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a zaplatit mu další částku 4 440 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 840 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 1 200 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 2 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 7. 6. 2018. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 1 760 Kč. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v kartách zákazníka, které byly ověřeny zejména z důchodového výměru žalované, dokladu o platbách SIPO a dalších příjmech a výdajích žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalované dne 12. 2. 2021 písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávek ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce číslo smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 23. 9. 2016 a 27. 4. 2017 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, kartami zákazníka k oběma smlouvám, smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 2. 2021 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 28. 6. 2021 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 23. 9. 2016 dle § 2390 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce (v žalobě a smlouvě nesprávně označená jako smlouva o půjčce) číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 6 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V předmětné smlouvě o zápůjčce se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a zaplatit mu další částku 4 440 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 840 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 1 200 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 2 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 3. 11. 2017. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 7 790 Kč. Dne 27. 4. 2017 byla mezi stejným právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena dle § 2395 a následujících občanského zákoníku další smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované další částku 6 000 Kč. Rovněž tuto částku si žalovaná převzala v hotovosti stejného dne, což stvrdila podpisem smlouvy. V této další předmětné smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč a zaplatit mu další částku 4 440 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 840 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 23,72% ročně, 1 200 Kč činila odměna právního předchůdce žalobce za administrativní činnost a 2 400 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroků, odměny a nákladů se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 180 Kč, poslední splátka byla splatná 7. 6. 2018. Na úhradu závazků z této smlouvy žalovaná dosud zaplatila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 1 760 Kč. Schopnost žalované splnit závazky z obou smluv byla právním předchůdcem žalobce ověřena z údajů o majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrech zaznamenaných v kartách zákazníka, které byly ověřeny zejména z důchodového výměru žalované, dokladu o platbách SIPO a dalších příjmech a výdajích žalované. Vzhledem k výši zápůjčky i poskytnutého úvěru považuje soud tento způsob ověření schopnosti žalované předmětnou zápůjčku i úvěr splatit za dostatečný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 přešly s účinností k tomuto dni obě předmětné pohledávky vůči žalované na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalované dne 12. 2. 2021 písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku po postoupení pohledávek ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce před zahájením řízení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u obou předmětných smluv z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvách sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za službu poskytnutou žalované a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Rovněž část nároku označenou jako poplatek za administrativní činnost lze považovat za úhradu služeb poskytnutých žalované a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě. Žalovaná se rovněž již ode dnů následujících po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitla vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k tomuto dni, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 15. 1. 2021 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 11 330 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl v obou smlouvách sjednán pevnou částkou, a to v případě obou smluv částkou 840 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již částečně zaplacen a částečně přiznán. Z žádného ustanovení obou předmětných smluv a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti úvěru. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, nelze jej dovodit ani z žádného ustanovení hmotného práva a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 3 o.s.ř. , podle kterého přiznal žalobci právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný v poměrně nepatrné části týkající se pouze části příslušenství pohledávky. Náklady řízení vzniklé žalobci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.