Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 270/2017-149

Potvrdené rozhodnutím 70 CO 180/2021-173
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Ryšky a soudkyň JUDr. Kateřiny Čuhelové, Ph.D., a Mgr. Ivy Krejčířové ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] zastoupená advokátem [[údaje o zástupci]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o náhradu nemajetkové újmy, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26. srpna 2021, č. j. 12 C 270/2017-149, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Hamzovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení

se sídlem adresa

o náhradu nemajetkové újmy 100.000 Kč

takto:

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 100.000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 100.000 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou soudu podanou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci odškodnění nemajetkové újmy 100.000 Kč se zdůvodněním, že v důsledku dlouholetých tahanic o byt došlo k poškození psychického zdraví žalobkyně. Od března 2012 pak je údaje o zdravotním stavu anonymizována tři slova. V důsledku toho pak požadovala odškodnění. Žalobkyně upřesnila, že požaduje náhradu za újmu na údaje o zdravotním stavu anonymizováno. To zdůvodnila tím, že užívá byt číslo na adrese ulice a číslo ve obec, jehož vlastníkem je žalovaný. Byt užívala na základě nájemní smlouvy. Po navýšení nájemného v roce 2011 však již nebyla schopna toto nájemné sama v plné výši hradit, a to z důvodu ztráty zaměstnání. Zažádala si proto o sociální dávky, mimo jiné i o doplatek na bydlení. Žalovaný pro neplacení nájemného ze strany žalobkyně podal v roce 2012 žalobu o vyklizení bytu u Okresního soudu ve obec č. j. spisová značka. Po podání této žaloby přestala žalobkyně pobírat sociální dávky, které se rovněž vážou na nájemní smlouvu. Krajský soud v obec svým rozsudkem č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zamítl žalobu č. j. spisová značka OS obec a rozhodl o tom, že nájemní vztah uzavřený na dobu neurčitou doposud trvá. Žalobkyni na základě rozsudku KS obec byly vyplaceny zpětně za období 2012 až 2015 sociální dávky, proto žalovanému na dlužném nájemném uhradila celkem 250.000 Kč. Žalovaný v roce 2015 podal u Okresního soudu ve obec opětovně žalobu o vyklizení bytu – sp. zn. spisová značka. Žalovaná nemá opět nárok na vyplácení sociálních dávek, takže není schopna hradit nájemné. Žalobkyně od počátku podaných žalob ze strany žalovaného, tj. od roku 2012 začala trpět údaje o zdravotním stavu anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizováno anonymizována tři slova, anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova rok anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova. V posudku o invaliditě ze dne 4. 5. 2015 se konstatuje, že v jejím případě se jedná o invaliditu prvního stupně z důvodu dlouhodobě údaje o zdravotním stavu anonymizována dvě slova. Její stav je hodnocen jako údaje o zdravotním stavu anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována dvě slova. Tento stav trvá dodnes a je umocněn i délkou probíhajícího soudního řízení. Jednáním žalovaného došlo k neoprávněnému zásahu do jejího soukromého a rodinného života včetně uplatnění a realizace člověka v kontextu všech aspektů života jedince. Žalobkyně vnímá újmu nejen na tom, že nemůže normálně pracovat, normálně žít společensky a kulturně, dosáhnout hodnot normálního rodinného života se všemi s tím spojenými aspekty, ale navíc jednáním žalovaného byla uvedena do stavu, který u její osoby má dopady do jejích dalších osobnostních práv, kdy v důsledku jednání žalovaného si v určitých okamžicích uvědomuje svou situaci v porovnání s předchozím životem a dochází u ní k pocitům poníženosti, nedůstojnosti a zbytečnosti. Toto oceňuje částkou 100.000 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby se zdůvodněním, že ke vzniku odpovědnosti za újmu je zapotřebí naplnění několika předpokladů, a to existence protiprávního jednání škůdce, jeho zavinění, dále vznik samotné škody a existence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou škodou. Žalovaný je toho názoru, že ve vztahu k nároku žalobkyně nebyly tyto podmínky naplněny. Protiprávní jednání škůdce může mít několik podob. Jednání je protiprávní v případě, pokud je ze strany potencionálního škůdce porušena povinnost smluvní, zákonná, nebo tehdy, když by došlo k porušení dobrých mravů. V souvislosti s uplatňovanou nemajetkovou újmou ze strany žalobkyně má žalovaný za to, že v této věci lze vyloučit porušení smluvní povinnosti, žalobkyní je zřejmě uplatňován nárok na náhradu újmy z titulu mimosmluvní odpovědnosti. Pokud žalobkyně odkazuje na jednání žalovaného, kterým byl narušen její soukromý a rodinný život, kdy žalovaný již od roku 2012 zahajuje četná soudní řízení proti žalobkyni, žalovaný sděluje, že toto jednání není porušením ani zákona a ani dobrých mravů, jenž je vyžadováno ze strany ustanovení týkajících se náhrady újmy. Podání žaloby ze strany žalovaného jakožto pronajímatele bytu vůči žalované jakožto nájemci, resp. uživateli bytu bez právního důvodu, je základním zákonem přiznaným právem pronajímatele, jehož účelem je uplatnění jeho nároků a pohledávek plynoucích z nájemního vztahu, případně pak z neoprávněného užívání bytu. Veškerá řízení byla v minulosti zahájena proti žalobkyni jako žalované až po porušení povinností souvisejících s užíváním předmětného bytu z její strany. Jednání žalovaného tak bylo v zákonných mezích, resp. v souladu se zákonem. Touto skutečností dle žalovaného nemohly být naplněny podmínky odpovědnosti za újmu ani ve smyslu zákonného porušení povinností či porušení dobrých mravů.

3. Žalovaný doložil, že žalobkyni bylo poskytnuto sociální poradenství, spolupráce probíhala od 2. 2. 2016, byly s ní řešeny záležitosti týkající se poskytnutí dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, poskytnutí služeb od Charitní pečovatelské služby obec a Centra sociálních služeb. Ze strany stát. instituce byly prováděny pokusy o sociální šetření v místě bydliště žalobkyně, pokusy však byly neúspěšné, komunikace obtížná, žalobkyně byla opakovaně nekontraktní, posléze pak byla spolupráce ukončena v r. 2017. Nadále o pomoc a poradenství nepožádala. Dále pak žalovaný doplnil, že první žádost o znovupronájem podala žalobkyně v červnu 2011, tato byla schválena, ač měla žalovaná dluh na nájemném 18.678 Kč. V listopadu 2011 pak žalobkyně podala další žádost o znovupronájem, dluh se zvýšil na 24.258 Kč, proto jí nebylo vyhověno. V září 2019 podala žalobkyně žádost o snížení nájemného, výše dluhu činila 204.656 Kč, v březnu 2016 pak požádala o znovupronájem, kdy jí byly vyplaceny příspěvky na bydlení. Tyto použila žalobkyně na úhradu dluhu, nicméně i nadále na nájmu zůstal dluh. Žalovaný se proto rozhodl neobnovit nájemní vztah s žalobkyní a požadoval vyklizení bytu. Dluh žalobkyně na nájmu se nadále zvyšoval, proto nebyl nájem obnoven a žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu. Žalovaný postupoval vůči žalobkyni stejně, jako postupuje vůči jiným nájemníkům. Dále žalovaný doplnil, že je vázán též zákonem o obcích, kdy po správní linii je povinen i ve vztahu k občanům postupovat hospodárně tak, aby byl chráněn majetkový zájem obce. V daném případě žalovaný nepostupoval jinak.

4. Ze spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka soud zjistil, že v této věci se žalovaný, tedy územní celek, domáhá uložení povinnosti žalované vyklidit a předat mu zpět byt číslo na ul. adresa, obec. Rozsudkem Okresního soudu ve obec ze dne datum bylo rozhodnuto o uložení povinnosti žalované předmětný byt vyklidit a předat žalovanému. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozsudky nabyly právní moci dne 31. 5. 2021.

5. Žalobkyně soudu sdělila, že v mezidobí se pokoušela sehnat nájem bytu, měla možnost pronájmu bytu na dobu jednoho roku za 8.000 Kč plus režie, to však neřeší dlouhodobě její bytovou situaci.

6. Na základě uvedeného je zřejmé, že žaloba není důvodná. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobkyně je ve údaje o zdravotním stavu anonymizována dvě slova, v důsledku tohoto jí byl přiznán invalidní důchod. Z posudku o invaliditě také plyne, že při posouzení zdravotního stavu žalobkyně byla učiněna skutková zjištění ke zdravotnímu stavu žalobkyně, kdy bylo shledáno, údaje o zdravotním stavu anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizováno, anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno.

7. Z uvedeného plyne, že žalobkyně objektivně trpí řadou zdravotních poruch, které ve svém součtu značně ztěžují její běžný život a nepochybně se negativně odrážejí také do psychického stavu žalobkyně. Nebylo však prokázáno, že by tyto zdravotní problémy měly jedinou příčinu v jednání žalovaného.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

9. Podle ) z.č. , (dále jen „o. z.), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

10. Podle § 2894 odst. 2) o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

11. Podle § 2909 o. z. (Porušení dobrých mravů) škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

12. Podle § 2910 o. z. (Porušení zákona) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

13. Přirozená práva člověka jsou vymezena v ě základních lidských práv a svobod a v ě.

14. Tato práva tvoří: právo na právní osobnost, právo na život, nedotknutelnost osoby, osobní svoboda, nemožnost být podroben nuceným pracím nebo službám, ochrana osobnosti, vlastnické právo, nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství, svoboda pohybu a pobytu a svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání a víry.

15. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

16. Podle § 2971 o.z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

17. Z všeho výše uvedeného pak plyne, že nezbytným předpokladem pro úspěch v daném sporu je skutečnost, zda žalovaný porušil své právní povinnosti a tím zavinil, že žalobkyni vznikla škoda.

18. Protiprávní jednání či porušení právních povinností však ze strany žalovaného nebylo prokázáno, nebylo prokázáno ani to, že by zdravotní problémy byly způsobeny jednáním žalovaného. Proto nemohla být žaloba úspěšná. Na základě toho pak žaloba byla zamítnuta.

19. Na okraj soud považuje za vhodné podotknout, že co prokázáno bylo, je to, že psychický a zdravotní stav žalované není dobrý a že žalovaná se ocitla v bytové nouzi. Dále bylo prokázáno, že žalovaná je obyvatelkou žalovaného. Soud proto považuje za vhodné podotknout, že by bylo vhodné ze strany žalovaného poskytnout konkrétní sociální poradenství a pomoc žalované, samozřejmě za předpokladu, že tato bude mít o pomoc zájem a poskytne žalovanému součinnost a za předpokladu, že pomoc a poradenství nebudou pouze formálního rázu.

20. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy ve sporu úspěšný žalovaný se vzdal práva na náhradu nákladů řízení, skutečností je, že poměry žalobkyně by odůvodňovaly použití , kdy jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.