Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 104/2021-45

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Yvetou Hochmannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 810 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 370 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 738 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 738 Kč od datum do datum a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 370 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 14 141,74 Kč od datum do datum společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 440 Kč od datum do datum a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 440 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 370 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 738 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 738 Kč od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 370 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 14 141,74 Kč od [datum] do [datum] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 440 Kč od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 440 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu dne datum s žalobou, ve které uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 810 Kč s příslušenstvím. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které tomuto poskytla v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázala půjčené finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas a octl se tak v prodlení. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne datum právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku 9 630 Kč, která byla, v souladu se smluvním ujednáním, nejprve započítána na úhradu souhrnného poplatku. Aktuální výše dlužné částky tak činí na jistině 9 321,93 Kč a na souhrnném poplatku částku 6 488,07 Kč, který je svou podstatou smluvním úrokem za půjčení peněz a tedy příslušenstvím pohledávky. Příslušenství se dále sestává ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky 15 810 Kč ode dne následujícího po dni, kdy došlo k účinnosti postoupení pohledávky. Celkovou dlužnou částku žalovaný neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem země. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska anonymizována tři slova a ustanovení právního předpisu EU, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen anonymizována tři slova anonymizováno). Podle čl. 4 anonymizována tři slova anonymizováno platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný měl ke dni zahájení tohoto řízení na adrese uvedené shora adresu trvalého bydliště /viz výpis z informačního systému základních registrů na č. l. 30 spisu/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. , o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši 15 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o půjčce na č. l. 16 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 16 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek v interním elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopisy na č. l. 17 vč. poštovního podacího archu na č. l. 18 spisu/. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě celého dluhu dopisem ze dne datum /viz předžalobní výzva na č. l. 19-20 vč. poštovního podacího archu na č. l. 21 spisu/. Žalovaný netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradil, nebo že by mu dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , , ve znění do datum (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

6. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

7. Podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.,

8. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla platně uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle a násl. o. z. předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v  a násl. obč. zák.

10. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není. Soud se plně ztotožnil s tvrzením žalobkyně, že souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že vedle poplatku měla žalovaná splatit již jen jistinu půjčky. Pokud by se nemělo jednat o úplatu za půjčení peněz, poskytovala by právní předchůdkyně žalobkyně půjčky zcela zdarma. Lze tedy konstatovat, že souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , tedy v době před sjednáním předmětné smlouvy o půjčce, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru číslo Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). V daném případě činil kapitalizovaný úrok 10 440 Kč, za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vrácena v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí cca 87,74 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa), se pohybovaly v říjnu 2007 okolo 13,61 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok (souhrnný poplatek) byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než šestinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 39 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. , dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa).

11. S ohledem na shora uvedené tak soud přiznal žalobkyni částku 5 370 Kč představující nesplacenou jistinu půjčky (zapůjčených 15 000 Kč – zaplacených 9 630 Kč). Soud tak započítal dílčí úhrady žalované provedené do data prvního postoupení pohledávky ve výši 9 630 Kč oproti jistině dluhu, a nikoli nejprve oproti nároku na souhrnný poplatek, když soud posoudil smluvní ujednání o tomto poplatku za absolutně neplatné. Pokud totiž bylo ujednání o souhrnném poplatku sjednáno od počátku neplatně, nemohla na tento právní titul žalovaná provádět žádné úhrady. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba zamítnuta, a to včetně částky 6 488,07 Kč, která podle právního názoru žalobkyně měla představovat zbývající část dlužného souhrnného poplatku, neboť ujednání o tomto nároku soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy.

12. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval a 2 obč. zák. při použití , v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. Žalobkyni tak byl přiznán zákonný úrok z prodlení toliko z přiznané částky 5 370 Kč s ohledem na shora uvedené závěry soudu. Ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.

13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím splněny řádně a včas, lze se jejich výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.