Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 221/2021-22

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Janáčkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 7 828,96 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 800 Kč

-) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 2 800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,

vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 028,96 Kč,

-) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 734,90 Kč,

-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 401,56 Kč,

-) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 1 707,44 od 19. 12. 2020 do zaplacení,

-) s 29% p. a. úrokem z částky 4 507,44 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 800 Kč -) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 2 800 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 5 028,96 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 734,90 Kč, -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 401,56 Kč, -) s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 1 707,44 od 19. 12. 2020 do zaplacení, -) s 29% p. a. úrokem z částky 4 507,44 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 7. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 7 828,96 Kč s příslušenstvím.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z karty zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr, podepsanou dne 17. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla 2 adresy pobytu - obec a obec, bydlí jako nájemník, pobírá invalidní důchod, má základní vzdělání, je svobodná, počet vyživovaných osob 0, její totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Uvedla, že její příjem je 6 773 Kč, výdaje 2 500 Kč. K tvrzeným údajům žádné doklady doloženy nebyly.

5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 1. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a částku 5 302 Kč, která se skládá z částky 932 Kč - úrok, částky 2 728 Kč - administrativní poplatek, částky 1 642 Kč - komfortní splácení, takže žalovaná měla celkem zaplatit 12 302 Kč ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, první splátku dnem uzavření smlouvy, poslední splátka činí 246 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 29% p. a., RPSN ve výši 312,54%.

6. Žalovaná dle sdělení žalobce zaplatila 4 200 Kč - 2x 1 000 Kč, 2x 1 100 Kč; tvrzenou skutečnost soud zjistil z tabulky umoření.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na nynějšího žalobce, což je doloženo seznamem postoupených pohledávek.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že její pohledávka byla postoupena na nového věřitele.

9. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 28. 6. 2021 doporučeně.

10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě, které poskytl žalobce žalované částku 7 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o 5 302 Kč (úrok, administrativní poplatek, komfortní splácení), takže celkem měla zaplatit 12 302 Kč, ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátka 246 Kč byla splatná dne 28. 11. 2019. Zaplatila 4 200 Kč.

11. Žalobce sdělil, že úvěruschopnost žalované zkoumal, odkázal na zákaznickou kartu s tím, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Tyto skutečnosti však nedoložil. Na výzvu soudu doložil Oznámení ČSSZ Praha ze dne 17. 12. 2018, z něhož vyplývá, že od ledna 2019 žalovaná pobírá invalidní důchod druhého stupně ve výši 7 253 Kč, z něhož jsou prováděny srážky, takže žalované je vypláceno 7 037 Kč, dále doložil 2 složenky o výplatě důchodu žalované za výplatní období prosinec 2018 ve výši 6 531 Kč a za leden 2019 ve výši 7 016 Kč, nic dalšího nedoložil.

12. Podle ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle ustanovení při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

14. Podle ustanovení neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ustanovení ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

17. Podle ustanovení a násl. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dále soud postupoval v souladu se - , 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 17. 1. 2019 a v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva.

22. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy.

23. Žalobce tvrdil, že žalovanou tvrzené skutečnosti ověřoval, žádné doklady však žalobce k těmto svým tvrzením až na shora uvedené nepředložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o zápůjčku vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti, apod. Navíc z údajů samotné žalované i z oznámení ČSSZ Praha věděl žalobce, že žalované jsou sráženy určité finanční částky a ani tuto skutečnost neověřil. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku (úvěr) přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením a 588 absolutně neplatným.

24. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 7 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 4 200 Kč, zbývá doplatit částka 2 800 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu, apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně, když byla přiznána částka 2 800 Kč, ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. rozsudku). Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Okresní soud dovodil, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná a přiznal pouze nesplacenou jistinu z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 2 800 Kč s úrokem z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vláda č.

25. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením , když žalobce měl ve věci úspěch částečný, požadoval zaplacení částky 7 828,96 Kč, přiznána byla částka 2 800 Kč, byl tak úspěšný z 36%, neúspěšný ze 64%, proto náklady řízení nebyly přiznány žádnému z účastníků, když žalované náklady řízení prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.