Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 22/2022-28
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 1 890 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 270,99 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 890 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 270,99 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku od září 2019 do října 2020 včetně, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listin předložených žalobcem dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k přihlášení do evidence poplatníků televizního poplatku. Žalobkyně zařadila žalovaného do evidence poplatníků televizního poplatku od srpna 2019. Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému, že ho zařadila do evidence plátců televizního poplatku, neboť na předchozí výzvu nereagoval. Současně žalovaného vyzvala k zaplacení prvního poplatku do datum ve výši 135 Kč. Dalšími dopisy ze dne datum a 18. 5. 2021žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků. Z evidence žalobkyně vyplývá, že žalovaný nezaplatil poplatky za dobu od září 2019 do října 2020 včetně celkem ve výši 1 890 Kč, tj. 14 měsíců po 135 Kč.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu považuje soud žalobu za důvodnou.
Podle § 3 odst. 4 č. zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona ") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
Žalovaný se v souladu s postupem podle § 3 odst. 4 výše citovaného zákona o rozhlasových a televizních poplatcích považuje od srpna 2019 za poplatníka televizního poplatku, je proto povinen hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené citovaným zákonem, tj. v částce 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od září 2019 do října 2020 celkem v částce 1 890 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužných poplatků i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti poplatku dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.