Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 255/2021-42
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení příslušenství
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 2 633,22 Kč.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 7 175 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 2 633,22 Kč. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 7 175 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 9. 2021 domáhala zaplacení částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení od 14. 2. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že se účastníci domluvili na uzavření budoucí kupní smlouvy. Na základě této smlouvy pak měla být uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce u obec. Žalobkyně uhradila žalované dne 22. 2. 2019 částku ve výši 50 000 Kč, která byla určena jako záloha v souvislosti s plánovaným uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí. Částka byla převedena na účet žalované z učtu třetího subjektu, a to s úmyslem plnit za žalobkyni, jak vyplývá ze zprávy pro příjemce. Přestože se žalovaná zavázala uzavřít se žalobkyní smlouvu o smlouvě budoucí, a následně kupní smlouvu, tyto se žalobkyní neuzavřela. Žalovaná pak nereagovala na výzvu žalobkyně ze dne 5. 2. 2021 a z 19. 8. 2021, a finanční prostředky žalobkyni nevrátila.
2. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky probíhala jednání o uzavření budoucí kupní smlouvy, na základě které mělo dojít k uzavření kupní smlouvy. Jejím předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemku. Žalované proto byla ze strany žalobkyně uhrazena částka 50 000 Kč jako záloha na kupní cenu, ale k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Důvodem bylo, že žalobkyně přestala se žalovanou zcela komunikovat a vymlouvala se na nedostatek času. Podepsané smlouvy pak nikdy nepřivezla. Žalovaná rok čekala, zda se žalobkyně ozve, aby podepsali kupní smlouvu, nicméně poté prodala pozemek třetí osobě. Žalovaná dále uvedla, že jí byla doručena výzva z 5. 2. 2021, která však nebyla nikým podepsána. Žalovaná proto za správnou a řádnou výzvu považovala až výzvu ze dne 26. 8. 2021, na základě které byla vyzvána k úhradě částky 50 000 Kč do 2. 9. 2021. Protože žalovaná byla přesvědčena, že s ohledem na to, že nezavinila neuzavření smlouvy, může si zálohu ponechat. Nicméně pak žalobkyni částku 50 000 Kč vrátila. Žalovaná namítala, že žalobkyně má nárok na zaplacení úroku z prodlení až od 3. 9. 2021 vzhledem k tomu, že jí první výzva nebyla řádně doručena. Žalovaná současně navrhla, aby soud ohledně náhrady nákladů řízení aplikoval ustanovení § 150 o. s. ř. o. s. ř. , a to s ohledem na okolnosti případu, když žalovaná byla v podstatě dlouhodobě blokována v prodeji nemovitostí, protože čekala na vyjádření žalobkyně.
3. Protože žalovaná zaplatila jistinu ve výši 50 000 Kč po podání žaloby, vzala žalobkyně žalobu v této části zpět a soud řízení co do částky jistiny zastavil usnesením ze dne 12. 1. 2022, č.j. 10 C 255/2021 -24. Toto usnesení nabylo právní moci 2. 2. 2022.
4. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z ústního jednání omluvila a souhlasila s jednáním bez její účasti, jednal soud v její nepřítomnosti podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
5. Soud z výpisu z účtu právnická osoba LLC. Zjistil, že tato společnost zaslala žalované na její účet částku 50 000 Kč dne 22. 2. 2019 za žalobkyni, neboť ve zprávě pro příjemce je uveden název žalobkyně.
6. Z výzvy k plnění ze dne 5. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím Mgr. jméno příjmení, advokáta, k vrácení neoprávněné platby ve výši 50 000 Kč zaslané na její bankovní účet, a to do pěti dnů od obdržení dopisu. Žalovaná byla současně upozorněna na to, že v případě, že částku nevrátí, bude ji žalobkyně vymáhat u soudu, čímž vznikne povinnost hradit náklady soudního a případně exekučního řízení. Výzva nebyla nikým podepsána. Spolu s výzvou k plnění byla žalované doručena i plná moc žalobkyně, kterou udělila advokátovi Mgr. jméno příjmení. Žalobkyně plnou moc podepsala, Mgr. příjmení plnou moc nepodepsal. Podací lístek z 5. 2. 2021 potvrzuje, že výzva byla žalované tohoto dne odeslána.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2021 vyplývá, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k vrácení částky 50 000 Kč, a stanovila jí další lhůtu do sedmi dnů od doručením výzvy. Podle podacího lístku byla výzva odeslána dne 24. 8. 2021.
8. Žalovaná e-mailem z 9. 9. 2021 požádala právního zástupce žalobkyně o informaci ohledně sporu. Z e-mailu právního zástupce žalobkyně z 9. 9. 2021, že právní zástupce žalobkyně navrhl žalované, aby zaplatila celkem 55 600 Kč s tím, že jí žalobkyně promine veškeré zbylé nároky, tedy úrok z prodlení a více než polovinu nákladů a vezme žalobu zpět.
9. Detail platby potvrzuje, že žalovaná vrátila žalobkyni částku 50 000 Kč dne 4. 10. 2021.
10. Z e-mailu právních zástupců účastníků ze dne 8. 10. 2021 a 11. 10. 2021 vyplývá, že poté, co žalovaná uhradila 50 000 Kč žalobkyni, požádala o dohodu ohledně úroku z prodlení a nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na to, že zaslala žalované dvě výzvy k zaplacení ještě před podáním žaloby a s ohledem na pokus o smírné řešení předmětu sporu, nejsou zde důvody pro to, aby soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.
11. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
14. Po právní stránce tak soud posoudil věc tak, že na účet žalované byla bez dalšího uhrazena za žalobkyni částka 50 000 Kč dne 22. 2. 2019. Ve zprávě není uveden důvod platby. Žalovaná byla následně vyzvána přípisem ze dne 5. 2. 2021 k vrácení této částky, a to do 5 dnů od obdržení přípisu. Vzhledem k tomu, že zde nebyl právní důvod pro to, aby žalovaná měla na svém účtu finanční prostředky žalobkyně, případně tento důvod odpadl, vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o.z. , které byla povinna na vyzvání žalobkyni vydat. Doba splatnosti závazku z titulu bezdůvodného obohacení není právním předpisem stanovena, a protože nebyla ani dohodnuta mezi stranami, vycházel soud z ust. § 1958 odst. 2 o. z. Žalovaná tak měla dluh splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k plnění přípisem ze dne 5. 2. 2021, který jí byl téhož dne odeslán. S ohledem na to, že jej sama žalovaná předložila soudu, má soud za to, že byl žalované doručen ve smyslu ust. § 573 o.z. nejpozději dne 8. 2. 2021 Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 13. 2. 2021 a ode dne následujícího, tj. od 14. 2. 2021 byla žalovaná v prodlení s vrácením částky 50 000 Kč.
15. Žalovaná nicméně svoji povinnost vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení splnila dne 4. 10. 2021, tedy po podání žaloby. Protože žalovaná byla v prodlení se splněním peněžitého závazku, je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši určené předpisy práva občanského, protože mezi účastníky nebyla smluvena sazba úroků z prodlení. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Vzhledem k tomu, že ke dni 14. 2. 2021 činila sazba úroků z prodlení 8,25 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení za dobu od 14. 2. 2021 do 4. 10. 2021 z částky 50 000 Kč ve výši 2 633,22 Kč, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
Soud doplňuje, že výzvu ze dne 5. 2. 2021 považoval za řádnou výzvu k plnění, neboť v posuzovaném případě nebylo k vydání bezdůvodného obohacení třeba písemné výzvy k vrácení poskytnuté částky. Z tohoto důvodu nebylo třeba, aby výzva žalobkyně byla podepsána, a to i proto, že s přiložené plné moci, kterou žalobkyně udělila svému právnímu zástupci, a kterou podepsala, je nepochybné, že žalovaná má vrátit částku 50 000 Kč žalobkyni. Pokud žalovaná namítala, že plná moc byla podepsána pouze žalobkyní, jak plná moc je pouze jednostranným právním jednáním. Tím, že ji Mgr. příjmení předložil žalované, je zřejmé, že tuto plnou moc od žalobkyně přijal. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení úroku z prodlení od 14. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že k tomuto datu činila sazba úroků z prodlení 8,25 % ročně, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení za dobu od 14. 2. 2021 do 4. 10. 2021 z částky 50 000 Kč ve výši 2 633,22 Kč, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.
17. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a rovněž i s ohledem na ust. § 146 odst. 2 , 2. věta o.s.ř. , když žaloba byla co do částky jistiny vzata zpět pro chování žalované, která zaplatila jistinu až po podání žaloby. Náklady žalobkyně představují zbývající část soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta dle § 11 odst. 1 , písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za 4 úkony po 3 100 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby), a 4 paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , celkem tak 14 600 Kč.
1. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a i dle ust. § 146 odst. 2 , 2. věta o.s.ř. , neboť žaloba byla co do částky jistiny vzata zpět pro chování žalované, která zaplatila jistinu až po podání žaloby. Soud současně na své rozhodnutí o nákladech řízení aplikoval i ust. § 150 o.s.ř. a žalobkyni část náhrady nákladů nepřiznal. Žalobkyni vznikly náklady na úhradu (zbývající části) soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, a dále představují odměnu advokáta dle § 11 odst. 1 , písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za 3 úkony po 3 100 Kč z hodnoty sporu 50 000 Kč (převzetí a příprava žaloby, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), a za 1/2 úkon dle § 11 odst. 2 , písm. h) vyhlášky po 1 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, dále představují odměnu advokáta dle § 11 odst. 1 , písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za 1 úkon po 1 000 Kč z hodnoty sporu představující kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 633,22 Kč a dále za 5 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Celkem tak žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 14 350 Kč. Přestože však žalobkyně byla v řízení úspěšná, shledal soud v okolnostech případu a v poměrech žalované důvody hodné zvláštního zřetele pro částečné nepřiznání náhrady nákladů. Soud vycházel z toho, že žalobkyně navrhla žalované koupi pozemku, ke které pak nedošlo. Žalobkyně zaslala žalované finanční prostředky v únoru 2019, ovšem k jejich vrácení vyzvala žalovanou poprvé až po dvou letech, v únoru 2021. U žalované, jako osoby bez právnického vzdělání, tak mohla vzniknout (mylná) domněnka, že jí částka 50 000 Kč náleží. Soud přihlédl rovněž k tomu, že žalobkyně je starší osoba (ročník 1964) a je poživatelkou invalidního důchodu II. stupně, jehož výše bude od 1. 6. 2022 činit 10 237 Kč měsíčně. Na druhé straně, žalobkyně je právnickou osobou a lze předpokládat, že pouze částečné přiznání náhrady nákladů řízení se v jejích poměrech nijak výrazně neprojeví, neboť jak je zřejmé z obchodního rejstříku, její základní kapitál činí 2 mil. Kč. Soud však při svém rozhodování o náhradě nákladů řízení vzniklých žalobkyni zohlednil i skutečnost, že žalovaná zaplatila dlužnou částku až po dvou výzvách žalobkyně, a po podání žaloby. Soud proto dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobkyni 50 % z nákladů, které jí vznikly, a ve zbývajícím rozsahu žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 7 175 Kč, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).