Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 379/2021-57

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Nikolou Reifovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 34 396 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši

11,75 % ročně z této částky od 5. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky 7 690 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 025 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 337 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 600 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, a částky

11 506 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 103,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 178,17 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 730,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši

9 % ročně z částky 13 730,16 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 130,16 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 5. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení částky 7 690 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 025 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 337 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 600 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, a částky 11 506 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 103,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 178,17 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 730,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 730,16 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 130,16 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s příslušenstvím shora rovněž specifikovaným z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 17. 9. 2017, kterou žalovaná uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako věřitelem. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 10 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 1 400 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 2 000 Kč představující odměnu za administrativní činnost, částkou 4 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 290 Kč představující poplatek za doplňkovou službu životní pojištění. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, s poslední splátkou dne 28. 10. 2018. Žalovaná na shora uvedenou pohledávku uhradila 1 400 Kč. Žalovaná dále uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 15. 6. 2017. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet, a to dle informací o rodinných, majetkových a pracovních poměrech poskytnutých žalovanou a zaznamenaných v kartě zákazníka a ověřených z předložených dokladů. Na základě smlouvy bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto žalované v hotovosti při podpisu smlouvy 15 000 Kč, které se zavázala uhradit ve splátkách spolu s částkou 2 100 Kč představující kapitalizované úroky, částkou 3 000 Kč představující odměnu za administrativní činnost, částkou 6 000 Kč představující poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku 406 Kč představující poplatek za doplňkovou službu životní pojištění. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, s poslední splátkou dne 26. 7. 2018. Žalovaná na shora uvedenou pohledávku uhradila 8 400 Kč. Pohledávky z předmětných smluv byly výše uvedenou společností postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne

datum. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno a byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání.

2. Dne 31. 12. 2021 zaslala žalobkyně na výzvu soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že z karty zákazníka se podává, že předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a výplatních pásek. V kartě zákazníka ze dne 14. 6. 2017 žalovaná uvedla, že má pravidelný příjem ze zaměstnání, její měsíční příjem činí 16 865 Kč, další příjem je ve výši 3 100 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku. V kartě zákazníka ze dne 16. 9. 2017 žalovaná uvedla, že má pravidelný příjem ze zaměstnání, její měsíční příjem činí 17 540 Kč, další příjem je ve výši 3 100 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku. Předchůdkyně žalobkyně si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že údaje, které předchůdkyni žalobkyně poskytla, jsou úplné, přesné a pravdivé. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé údaje, jednalo by se o trestný čin úvěrového podvodu. Dále žalobkyně uvedla, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, činil tak v dobré víře.

3. Z jednání soudu se žalobkyně omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (doručeno fikcí dne 3. 1. 2022 na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavila. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na , (dále jen " ) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 17. 9. 2017 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkem 17 690 Kč, a to v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 305 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 10 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

5. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 16. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u právnická osoba jako operátor s čistým příjmem 17 540 Kč měsíčně a 3 100 Kč měsíčně, má další úvěr ve příjmení jméno ve výši 20 000 Kč s měsíční splátkou

2 700 Kč, měsíční výdaje činí 10 600 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 3 500 Kč, osobních výdajů ve výši 4 400 Kč, splátky úvěrů ve výši 2 700 Kč. Žalovaná tuto u podepsala.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 14. 6. 2017 uzavřené mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně bylo soudem zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit celkem 26 506 Kč, a to v 58 týdenních hotovostních splátkách ve výši 457 Kč. Žalovaná zároveň svým podpisem stvrdila, že finanční prostředky ve výši 15 000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti převzala.

7. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 14. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má středoškolské vzdělání, žije v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u právnická osoba příjmení jméno jako operátor s čistým příjmem 16 865 Kč měsíčně a 3 100 Kč měsíčně, nemá žádný jiný úvěr, měsíční výdaje činí 7 900 Kč, sestávající z výdajů na bydlení ve výši 3 500 Kč a osobních výdajů ve výši 4 400 Kč. Žalovaná měla poskytnout předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaná tuto u podepsala.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 1. 2021 mezi žalobkyní a společností právnická osoba bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobkyni, a to včetně předmětných pohledávek za žalovanou.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2021 vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávky z předmětných smluv byly postoupeny žalobkyni a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku bylo toto oznámení žalované odesláno dne 15. 2. 2021.

10. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobkyně dne 13. 5. 2021 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána dne 14. 5. 2021.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila 1 400 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Žalovaná dále uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce, jak je shora uvedeno, na jejímž základě obdržela od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila 8 400 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalované splácet úvěr způsobem, který zaznamenala v kartě zákazníka. Pohledávky z předmětných smluv byly následně postoupeny žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna a následně jí byla také zaslána předžalobní výzva.

12. Dle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Dle věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

18. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně

s žalovanou uzavřela smlouvy o zápůjčce (dle ) shora specifikované, na jejichž základě žalovaná obdržela v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a částku ve výši

15 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku 10 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 690 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 58 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila pouze částku 1 400 Kč. Žalovaná se dále zavázala částku 15 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 506 Kč, a to v týdenních splátkách, kdy dluh jako celek byl splatný do 58 týdnů od uzavření smlouvy. Žalovaná uhradila pouze částku 8 400 Kč. Jelikož však soud shledal tyto smlouvy neplatnými, vzájemné vztahy účastníků řízení vypořádal dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

21. Na právní vztahy, od nichž žalobkyně odvíjí svoje žalobní nároky, je nutné aplikovat ( tohoto zákona). Žalobkyně opakovaně argumentovala tím, že se předchůdkyně žalobkyně schopností žalované splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabývala

(§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud se však s touto argumentací neztotožňuje. Žalobkyně sice po formální stránce učinila příslušná zkoumání, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotila a opomenula prověřit výdaje žalované. Je zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr. Předchůdkyně žalobkyně se při zkoumání úvěruschopnosti žalované zabývala pouze příjmovou částí poměrů žalované, zcela pak pominula výdajovou položku, když vycházela jen z údajů uvedených v kartě zákazníka. Z výše uvedeného je pak zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně v otázce výdajů žalované neučinila žádná zjištění, nelze tedy shledat, že se předchůdkyně žalobkyně odpovídajícím způsobem zabývala úvěruschopností žalované jako spotřebitele. V tomto ohledu je již pak zcela lhostejno, zda se ze strany žalované jednalo o liknavost či akutní řešení zjevné finanční nouze, když bylo povinností předchůdkyně žalobkyně jako profesionála, aby se shora uvedeným náležitě a kvalifikovaně zabývala. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí, když při posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala na ověření a zhodnocení věrohodnosti žalovanou uvedených údajů, a to především ohledně jejich výdajů. Předchůdkyně žalobkyně se tedy podrobněji nezabývala výdaji žalované, kdy tyto okolnosti blíže nezkoumala, nezjišťovala a spokojila se pouze s údaji poskytnutými žalovanou. Posouzení úvěruschopnosti směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnut spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Vycházeje z popsaných závěrů, nelze než učinit závěr, že ze strany předchůdkyně žalobkyně došlo k porušení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem

ze dne 21. 7. 2020, č.j.  – 119).

22. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o spotřebitelském úvěru č. ) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle zákona o spotřebitelském úvěru, tak dle ). Ostatně k výkladu

§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne

5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplanost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. je tedy nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.

23. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně uhradila žalované 25 000 Kč (10 000 + 15 000 Kč) a žalovaná vrátila pouze 9 800 Kč (1 400 + 8 400), je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 15 200 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatných smluv, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat ( , odst. 2 ). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinna bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele ( ). Žalovaná sice byla dle tvrzení žalobkyně k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2021, avšak žalobkyně neprokázala, že tato výzva byla žalované doručena a že měla možnost se s ní seznámit. Žalovaná byla tak k vrácení bezdůvodného obohacení poprvé prokazatelně vyzvána až žalobou, která jí byla doručena dne 3. 1. 2022. Bez zbytečného odkladu, tedy nejpozději následujícího pracovního dne, měla žalovaná bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, a protože tak neučinila, ocitla se ode dne následujícího (5. 1. 2022) v prodlení. K prvnímu dni prodlení byla dle sazba úroku z prodlení 11,75 % ročně (výrok I.). Žalobkyně se svou neúčastí u jednání soudu vzdala možného poučení dle

24. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu částečně zamítl ve zbytku žalobního nároku, tedy v částce

7 690 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 025 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 337 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 8 600 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení, a částky

11 506 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 103,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 178,17 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 730,16 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 13 730,16 Kč od 16. 1. 2021 do 4. 1. 2022 a zákonného úroku z prodlení z částky 7 130,16 Kč od 5. 1. 2022 do zaplacení.

25. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle

, když měla žalovaná v řízení většinový úspěch, avšak žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně ani z proběhlého řízení nevyplývají.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.