Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 276/2021-44
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 23 708,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se co do částky 12 802,36 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 203,1 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 152,51 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 724,21 Kč od 19.12.2020 do 11.1.2022 a dále z částky 1 818,21 Kč od 12.1.2022 do zaplacení zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 906 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 906 Kč od 12.1.2022 do zaplacení a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do částky 12 802,36 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 203,1 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 152,51 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 724,21 Kč od 19.12.2020 do 11.1.2022 a dále z částky 1 818,21 Kč od 12.1.2022 do zaplacení zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 906 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 906 Kč od 12.1.2022 do zaplacení a to v pravidelných po sobě jdoucích splátkách ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení částky 23 708,36 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyni, společností právnická osoba, a žalovanou, jíž předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotovostní peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 431 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 548 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 3 850 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 547 Kč, se splatností poslední splátky dne 22. 5. 2020. Žalovaná na dluh až do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dne 15. 12. 2020 uhradila celkem částku 3 094 Kč. Žalovaná byla o postoupení pohledávky žalobkyni písemně uvědomena a upomenuta o zaplacení. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 23 708,36 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 774,21 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 984,15 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 152,51 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 233,10 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 742,21 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12 724,21 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaná dluh žalobkyni neuhradila ani po předchozí písemné upomínce.
2. Podáním doručeným soudu dne 24. 1. 2022 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně zkoumala její úvěruschopnost tím, že z potvrzení o příjmu za měsíce 10 a 11/ 2018 ověřila majetkovou situaci žalované a z insolvenčního rejstříku zjistila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Uvedené skutečnosti vyplývají ze zákaznické karty ze dne 22. 11. 2018. Žalobkyně již dnes nemá listin y, z nichž předchůdkyně majetkovou situaci žalované ověřovala, ale pro věc je dostačující, že je měl k dispozici poskytovatel úvěru v době sjednání smlouvy.
3. Žalovaná k věci u jednání dne 17. 2. 2022 uvedla, že s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce skutečně sjednala, do prodlení s úhradou se však dostala z důvodu úmrtí svého otce. V současné době je téměř bez příjmu, žije s matkou, která do současnosti procházela insolvenčním řízením, a jediným zdrojem příjmů, který pobírá, jsou přídavky na pět jejích nezletilých dětí, jež spolu s matkou vychovává. Hospodaří s příjmů matky a je v evidenci uchazečů o zaměstnání. Otcové jejích dětí (celkem 3 muži) výživné k dětem řádně nehradí a je nucena domáhat se jeho placení soudní cestou. Žádné sociální dávky vzhledem k tomu, že matka pobírá celkem vysoký starobní a vdovský důchod nečerpá, situace je však obtížná, když vysokou část příjmu matky zkonzumovala insolvence.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Podle výpisu z obchodního rejstříku je žalobkyně společností zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, v oddílu B, vložka číslo.
6. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 30 723,64 Kč v dodatečné lhůtě, jinak se žalobkyně obrátí s nárokem na soud.
7. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo soud zjistil, že mezi společností právnická osoba (dále jen„ anonymizováno“) a žalovanou byla sjednána smlouva o zápůjčce, podle níž anonymizováno poskytl žalované v hotovosti částku 14 000 Kč, za což anonymizováno náleží poplatek za zápůjčku ve výši 13 829 Kč, který je představován součtem úroku ve výši 3 431 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 548 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 850 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku a poplatek za půjčku, tj. částku 27 829 Kč, anonymizováno vrátit v 18 měsíčních splátkách, po 1 547 Kč a při poslední splátce 1 530 Kč Smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami dne 22. 11. 2018.
8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná požádala 22. 11. 2018 o poskytnutí půjčky ve výši 14 000 Kč a za tímto účelem anonymizováno sdělila, že je na ní výživou závislých 5 osob, má čistý měsíční příjem 17 810 Kč. Čistý měsíční příjem domácnosti činí 20 000 Kč, celkem tedy domácnost hospodaří s příjmem 37 810 Kč, ovšem měsíční výdaje žadatele činí 10 000 Kč. Žalovaná dle karty předložila potvrzení o příjmu za měsíce 10 a 11 roku 2018.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně žalovanou uvědomila o tom, že pohledávku za žalovanou v celkové výši 33 508,36 Kč bez příslušenství postoupila žalobkyni a vyzvala k její úhradě do deseti dnů od data doručení.
10. Ze sdělení ze dne 6. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou informovala o tom, že zpracovává její osobní údaje.
11. Dle podacího lístku ze dne 25. 1. 2021 vyplývá, že žalobkyně předala k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalované.
12. Z podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně předala k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalované.
13. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 vystavené na jméno žalované se podává, že žalované dne 22. 11. 2018 čerpala úvěr ve výši 14 000 Kč a dne 12. 2. 2019 na něj uhradila 3 094 Kč, dluh na jistině se tak snížil na 12 724,21 Kč, když částka 1 155,34 Kč byla poukázána na úhradu nákladů na sjednání a správu úvěru.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy vyplynulo, že anonymizováno a žalobkyně se dne 18. 12. 2020 dohodly, že anonymizováno postupuje pohledávky specifikované v příloze, mezi nimi i pohledávku za žalovanou, žalobkyni.
15. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná dne 22. 11. 2018 požádala předchůdkyni žalobkyně, právnická osoba, o poskytnutí půjčky ve výši 14 000 Kč a za účelem prověření své úvěruschopnosti sdělila, jakého dosahuje měsíčního příjmu (17 810 Kč), svůj příjem za měsíce říjen a listopad 2018 doložila potvrzeními o příjmu, a současně sdělila počet vyživovaných osob (5), další příjem domácnosti (20 000 Kč), který již neosvědčila, a své odhadované měsíční výdaje (10 000 Kč), které zůstaly rovněž nedoloženy. Ještě v den podání žádosti o půjčku s ní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce částky 14 000 Kč uzavřela a při podpisu smlouvy jí hotovostní peněžní prostředky předala. Žalovaná na půjčku uhradila 3 094 Kč, dále však předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni, na níž pohledávka za žalovanou přešla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, neuhradila ničeho, ač byla písemně upomínána.
16. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
17. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
18. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů sdělených žalovanou, které částečně ověřila potvrzeními o příjmu za dva po sobě jdoucí měsíce, a dále provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku. O jaký pravidelný zdroj příjmu žalované se jedná, nebylo lze zjistit, neboť žalobkyně potvrzení o příjmu, které mělo být k žádosti o úvěr předloženo, soudu nevydala s tím, že jím již nedisponuje, a ani žádost sama blíže zdroj příjmu žalované nespecifikuje. U jednání byla žalobkyně poučena, aby označila další důkazy k prokázání svého tvrzení, že anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péči, jinak se vystavuje vydání nepříznivého rozhodnutí ve věci, další důkazy však neoznačila. Soud proto vycházel ze zjištění, že anonymizováno akcentovala čistý měsíční příjem žalované 17 810 Kč, další příjem domácnosti 20 000 Kč, a výdaje žalované jako žadatelky 10 000 Kč, a poskytnutím půjčky stvrdila závěr svého šetření, že žalovaná je úvěruschopná. Vzhledem k nedostatečnému osvědčení výše dosahovaných příjmů jak žalované samé, tak domácnosti, soud nepovažuje závěr předchůdkyně žalobkyně o úvěruschopnosti žalované za správný. Z žádosti vyplynulo, a u jednání žalovaná uvedenou skutečnost potvrdila, že žalovaná je povinna výživou k pěti nezletilým dětem. Jeví se tak nanejvýš pravděpodobné, že částka 17 810 Kč jako zjištěný zdroj příjmů představuje součet dávek státní sociální podpory – rodičovského příspěvku, přídavků na děti, příspěvků na bydlení, event. výživného, a její dosažení tak může být osvědčeno souborem listin, nikoli jediným potvrzením o příjmu, jak stojí v žádosti. Stejně tak je nanejvýš nepravděpodobné, aby výdaje žadatelky, která živí dalších pět osob, činily pouhých 10 000 Kč. Pakliže předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s dalším příjmem domácnosti ve výši 20 000 Kč, bylo na místě rozklíčovat, zda má osoba žijící s žalovanou ve společné domácnosti vyživovací povinnost k dětem žalované či alespoň žalované samé, neboť při příjmu žalované 17 810 Kč a nákladech žalované 10 000 Kč nelze v žádném případě, tedy ani v případě, že by žalovaná skutečně již žádné další náklady neměla, uzavřít, že bude disponovat dostatečnými prostředky na splácení spotřebitelského úvěru, když částku 7 810 Kč vydá na úhradu základních potřeb svých pěti nezletilých dětí. Pokud se tedy předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru žalované spokojila s neúplnými informacemi, které zjistila z ústního podání žalované, případně torza listin, aniž tyto vstupní údaje podrobila toliko rozumnému přezkoumání, nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015) a je tak povinna strpět právní důsledky z toho vyplývající. Z vyložených důvodů soudu nezbylo, než na tvrzenou úvěrovou smlouvu nahlížet jako na absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z., aniž by ji soud podroboval dalšímu zkoumání z hlediska formy jejího uzavření.
19. V řízení bylo ovšem prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Toto plnění realizované na základě absolutně neplatné smlouvy soud shledal plněním bez právního důvodu, jímž se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž bylo současně zjištěno, že žalovaná žalobkyni již před zahájením řízení vydala 3 094 Kč, a k vydání tudíž zbývá již jen 10 906 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na výši žalované částky a dobu uplynulou od obohacení žalované, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003 ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k plnění, neboť z přiložených podacích lístků se nepodává, že by se zasílané zásilky dostaly do dispoziční sféry žalované, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílaných zásilek byly výzvy k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až sama žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 10. 1. 2022 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu spolu s předvoláním k nařízenému jednání vložena do domovní schránky), následující den, tj. 11. 1. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 12. 1. 2022 do prodlení.
20. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 906 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. jdoucích od 12. 1. 2022 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. odpovídající ovšem návrhu žalobkyně, jímž je soud vázán. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když vzhledem k tíživým osobním a majetkovým poměrům rozvedeným shora shledal důvody pro umožnění splátkového režimu. Výše splátek se pak jeví odpovídající jak vzhledem k poměrům žalované tak vzhledem k výši dlužné částky, jejího příslušenství i absence povinnosti k náhradě nákladů řízení.
21. Naproti tomu co do požadavku na zaplacení dalších 12 802,36 Kč a ve výroku ad I. rozvedeného příslušenství, jež měly vyplývat ze smlouvy o úvěru, která však byla shledána neplatnou, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
22. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla převážně úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly a soud proto nepřiznal právo na jejich náhradu žádné z účastnic.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.