Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 318/2020-41

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 22 136,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 20. 2. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o 9 300 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč od

20. 2. 2019 do zaplacení.

III. Řízení se zastavuje o 2 836,40 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku číslo variabilní symbol doplatek soudního poplatku ve výši 114 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 20. 2. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá o 9 300 Kč a úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 2. 2019 do zaplacení. III. Řízení se zastavuje o 2 836,40 Kč. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku ve výši 114 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 22 136,40 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 2. 2019 do zaplacení. Podáním ze dne 2. 12. 2020 vzala žalobu zpět o částku 2 836,40 Kč představující část smluvní pokuty a naopak rozšířila žalobu o úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba se sídlem v obec, dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit včetně sjednaného úroku, poplatku za správu úvěru, poplatku za sjednání úvěru a inkasního poplatku v 13-ti pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 1. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, neuhradila ničeho a dluží částku 14 300 Kč. V důsledku porušení závazkové povinnosti je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za dobu od

20. 2. 2019 do 20. 8. 2020, která po částečném zpětvzetí žaloby činí 5 000 Kč. Úvěruschopnost žalované zkoumal právní předchůdce žalobkyně dotazem na rodinný stav, počet osob ve společné domácnosti, počet vyživených osob, způsob bydlení, majetek žalované, jejího zaměstnavatele, průměrné příjmy a výdaje za dané období, které žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru a které žalovaná poskytovateli úvěru doložila. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou společnosti právnická osoba smlouvou ze dne 11. 12. 2019 a tato společnost poskytla pohledávku žalobkyni dle smlouvy ze dne 26. 5. 2020, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne datum, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně předpisu splátek, čestným prohlášením ze dne 19. 1. 2018, fakturou číslo až číslo, výpisem z účtu č. bankovní účet, žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, finanční analýzou ze dne

19. 1. 2018, oznámením o postoupení pohledávky z 27. 7. 2020, výzvou k úhradě z 27. 7. 2020 včetně podacího lístku. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které právnická osoba na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou o celkové náklady ve výši 7 300 Kč, v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, počínaje devátým v kalendářním měsíci následujícím po měsíci ve kterém byla smlouva uzavřena. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána dotazem na její příjmy a výdaje, uvedených v žádosti o úvěru, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná byla v roce 2018 na mateřské dovolené s rodičovským příspěvkem ve výši 3 800 Kč. Přesto je v žádosti o poskytnutí úvěru uveden příjem ze závislé činnosti (mzda ve výši 13 940 Kč), což mělo být ověřeno fakturami, vystavenými jméno jméno a výpisem z účtu, k němuž žalovaná čestně prohlásila, že jde o účet otce jejího přítele, kdy ona sama svůj účet nemá. Ve výpisu z účtu je konstatováno, že příjem ve výši 24 893 Kč je výplata přítele. Celkové výdaje měly činit v roce 2018 v průměru měsíčně 5 000 Kč, z čehož 2 000 Kč představují náklady na stravování, 500 Kč ostatní výdaje a 2 500 Kč průměrné měsíční výdaje žalované, průměrné měsíční výdaje domácnosti měly činit 13 000 Kč. K výdajům nebyly předloženy žádné doklady, pouze čestné prohlášení, ve kterém žalovaná uvádí, že výdaje týkající se nájmu a částečné správy hradí její přítel. Žalovaná byla v té době svobodná a vyživovala dvě nezletilé děti. Žalovaná nesplatila na poskytnutou půjčku ničeho. Dopisem ze dne 30. 11. 2018 jí bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 30-ti dnů po obdržení dopisu.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalované jako spotřebiteli ve smyslu byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 10 000 Kč, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení a násl. , se uplatní i právní úprava o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v  a tohoto zákona.

5. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle věta první, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně zkoumal její právní předchůdce schopnost žalované úvěr splácet, a to dotazem na její majetkové, rodinné a pracovní poměry, což bylo zaznamenáno v žádosti o poskytnutí úvěru. Dle obsahu této žádosti představoval příjmy žalované rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč, který měl být ověřen výpisem z účtu, který patří otci jejího přítele. Další příjmy již nebyly příjmy žalované, ale údajně jejího přítele. Výdaje žalované, které měly činit nereálných 2 500 Kč měsíčně, nebyly ničím ověřeny a poskytovatel se spokojil s čestným prohlášením. Je navíc nepochybné, že měsíční náklady ženy, vyživující dvě děti a bydlící v nájemním bytě jsou vyšší než odhadovaná částka 2 500 Kč měsíčně, jak se uvádí v této žádosti. Právní předchůdce žalobkyně tím, že neověřoval měsíční výdaje žalované a spokojil se s jejím tvrzením, před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopností spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj, vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Tím porušil ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

9. S ohledem na tuto neplatnost obou smluv o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, při zohlednění jejího dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne datum žalované jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dosud nevrátila ničeho, a proto je povinna žalobkyni zaplatit tuto jistinu v plném rozsahu. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 30. 11. 2018, a to do třiceti dnů, proto byla v prodlení s vrácením výše uvedené jistiny nepochybně dne 29. 2. 2019, od kterého se žalobkyně domáhá úroků z prodlení. Dle je proto povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 9,75 % ročně od 29. 2. 2019 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

10. V části o 2 836,40 Kč bylo řízení zastaveno dle pro zpětvzetí žaloby v této části.

11. Protože žalované, která byla ve sporu úspěšnější, prokazatelně nevznikly žádné náklady spojené s tímto řízením, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

12. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz a žalobkyně zaplatila na soudním poplatku 886 Kč, byla žalobkyně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 114 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.