Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 461/2020-39

Potvrdené rozhodnutím 15 CO 297/2021-92
„Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobkyně: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozená dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupená advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti; žalovanému: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o určení relativní neúčinnosti smlouvy k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chebu, č. j. 11 C 461/2020-39, ze dne 30. 9. 2021 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8 503,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku."

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o neúčinnosti darovací smlouvy

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená dne 24. 9. 2019 mezi jméno celé jméno žalovaného, narozeným datum, jakožto dárcem, a žalovaným celé jméno žalovaného, jakožto obdarovaným, kterou došlo k darování pozemků parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno, parc č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno, parc. č. st. anonymizováno a parc. č. st. anonymizováno, vše v katastrální uzemí, a dále k darování pozemku parc. č. st. anonymizováno v katastrální uzemí, je vůči žalobkyni právně neúčinná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 137 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Určuje se, že darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti uzavřená dne 24. 9. 2019 mezi [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], jakožto dárcem, a žalovaným [celé jméno žalovaného], jakožto obdarovaným, kterou došlo k darování pozemků parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno], parc. č. st. [anonymizováno] a parc. č. st. [anonymizováno], vše v [katastrální uzemí], a dále k darování pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], je vůči žalobkyni právně neúčinná.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 137 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení neúčinnosti smlouvy uvedené ve výroku I. vůči své osobě s tím, že na základě rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 3. 10. 2019, č. j. -710, který nabyl právní moci dne datum, má z titulu vypořádání zaniklého společného jmění manželů s anonymizováno. jméno celé jméno žalovaného pohledávku za tímto dlužníkem ve výši 2 250 000 Kč s příslušenstvím, na kterou nebylo ze strany uvedeného dlužníka uhrazeno ničeho, přičemž dlužník dne datum uzavřel jako dárce se žalovaným jakožto obdarovaným darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti, na jejímž základě převedl na žalovaného, který je jeho synem, bezúplatně nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, čímž se jednak dlužník zbavil veškerého hodnotného majetku, jednak tím zkrátil uspokojení pohledávky žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě přes opakované výzvy soudu nevyjádřil a žádné ze žalobních tvrzení nezpochybnil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že mezi anonymizováno. jméno celé jméno žalovaného a žalovaným byla dne datum uzavřena mj. darovací smlouva, na jejímž základě prve jmenovaný převedl na žalovaného bezúplatně vlastnické právo k rozsáhlému souboru nemovitých věcí, tvořených pozemky ve dvou katastrálních územích, včetně jejich součástí v podobě budov na nich stojících, jak je zřejmé z uvedené smlouvy ve spojení s informativními údaji katastru nemovitostí. Z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 3. 10. 2019, č. j. -710, ve spojení s údaji informačního systému soudu (tj. z vlastní úřední činnosti) je zřejmé, že žalobkyně má pohledávku za anonymizováno. jméno celé jméno žalovaného, tedy dárcem z uvedené darovací smlouvy, ve výši 2 250 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, pravomocně přisouzenou dne 7. 11. 2019 a splatnou o tři měsíce později, tedy ke dni rozhodování soudu již s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení, kdy současně z výzev zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020 a 10. 8. 2020 vyplynulo, že dlužník byl opakovaně marně vyzýván ke splnění povinnosti uložené soudem. Z protokolu o jednání vedeného dne 26. 5. 2021 u Okresního soudu Plzeň-sever ve věci sp. zn. vyplývá, že žalovaný je synem dlužníka a dlužník je aktuálně starobním důchodcem, který nemá jiné příjmy a nevlastní ani žádný majetek, neboť veškerý majetek daroval žalovanému.

4. Podle ustanovení platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné.

5. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když žalobkyně prokázala, že je na základě rozhodnutí soudu majitelkou pohledávky za dlužníkem, která je ke dni rozhodování soudu vykonatelnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. ), přičemž právní jednání realizované mezi dlužníkem a žalovaným, kteří jsou v poměru osob navzájem blízkých ( ), v podobě uzavřené darovací smlouvy, zkracuje uspokojení její vykonatelné pohledávky, neboť dlužník nedisponuje jiným majetkem, ze kterého by mohl svou povinnost vůči žalobkyni splnit, jak ostatně potvrdil sám žalovaný v jiném řízení (opak této skutečnosti by beztak musel tvrdit a prokazovat v řízení žalovaný). Současně není pochyb o tom, že odpůrčí právo bylo uplatněno včas, tedy v době, kdy od uzavření předmětné darovací smlouvy neuběhla doba delší dvou let ( ). Vzhledem, že žalovaný se rozhodl na jakoukoliv obranu v řízení rezignovat, pak ani netvrdil, ani neprokazoval naplnění předpokladů vyvrácení domněnky uvedené v ustanovení a dále ani skutečnost, že by snad dlužník disponoval dostatečným majetkem k uspokojení pohledávky žalobkyně a nešlo by tedy o úkon zkracující. Soud tedy žalobě zcela vyhověl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož zcela úspěšné žalobkyni náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Poněkud komplikovaným se však jeví určení tarifní hodnoty předmětu sporu, tedy vztah mezi ustanoveními , , a Jistě nelze užít ustanovení advokátního tarifu, ve kterém tkví jádro veškeré nevhodnosti a aplikační bezradnosti při určování odměn advokátů za zastupování před soudem podle advokátního tarifu po nedomyšleném zrušení Jsou zde totiž jiné normy, které z hlediska formulace své dispozice vhodněji dopadají na odpůrčí žaloby, přičemž ustanovení advokátního tarifu má subsidiární povahu. Starší insolvenční judikatura (základní účel a principy odporovatelnosti obecné a insolvenční se nijak neliší) se přiklání k aplikaci ustanovení advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. ), a to i v situaci, kdy je v řízení zjištěna cena předmětu úkonu napadeného odpůrčí žalobou. Určitým nedostatkem je absence hlubšího odůvodnění, navíc bylo vycházeno z poněkud odlišné úpravy (pro spory v insolvenčním řízení byla posléze přijata vlastní úprava určování tarifní hodnoty, navíc v té době nepřicházela do úvahy aplikace ustanovení advokátního tarifu). Dalším vodítkem může být názor M. Hromady (Svoboda K., Hromada M., Levý J. a kol.: Náklady řízení. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 45), který se při určování práva k nemovitosti kloní k aplikaci ustanovení advokátního tarifu s tím, že u tam výslovně vyjmenovaných statků je hodnota věci nerozhodná (tj. jde o paušalizaci). Samozřejmě obě klíčová ustanovení se obtížně vykládají, pokud se v nich hovoří o právním vztahu k věci, přestože v právním vztahu mohou být jen osoby (nikoliv osoba s věcí či věci navzájem). Navíc vzniká otázka, zda ustanovení advokátního tarifu zamýšlelo z aplikace ustanovení advokátního tarifu vyjmout pouze určení právního vztahu anebo i též další případy určení uvedené v posléze zmíněném ustanovení. Přitom v řízení o odpůrčí žalobě zjevně nejde přímo o určení práva k věci, ale o určení, z jakého majetku (jiné osoby než dlužníka) může věřitel uspokojit svou pohledávku. Lze tedy pro účely rozhodnutí o nákladech řízení v nadepsané věci vyjít ve shodě s uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR z toho, že předmětem řízení v této věci (určení relativní neúčinnosti darovací smlouvy) je určení specifického právního vztahu mezi věřitelem a nabyvatelem dlužníkovy věci, jehož nepřímým předmětem je nemovitost, u kterého se tarifní hodnota určuje ve shodě s ustanovením advokátního tarifu (což je zřejmě ustanovení, ze kterého by argumentačně vycházela shora uvedené judikatura, pokud by již v té době existovalo). Jde samozřejmě o úvahu vhodnou k odvolacímu přezkumu.

7. Pro účely určení odměny zástupce žalobkyně tak soud vycházel z ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 advokátního tarifu Náklady řízení na straně žalobkyně přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, dále z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a doplňující vyjádření) v celkové výši 9 300 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby dle advokátního tarifu, náhrady cestovného na trase obec – obec a zpět k nahlížení do spisu ve výši 357 Kč (při počtu ujetých 60 km, spotřebě 5,6l benzínu na 100 km a při ceně paliva a amortizaci dle ), náhrady za promeškaný čas na cestě k nahlížení do spisu ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu a náhrady DPH ve výši 2 280 Kč ( ). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s ustanovením uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Druhé účtované nahlížení do spisu pak soud nepovažoval za účelný náklad v situaci, kdy toto bylo realizováno velmi krátce po prvém nahlížení, aniž by ve věci došlo k jakýmkoliv změnám (př. v důsledku nějaké aktivní reakce žalovaného), tedy aniž by to bylo odůvodněno nějakou naléhavou potřebou seznámit se s obsahem spisu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, a to prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na výkon rozhodnutí anebo na exekuci.