Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 166/2021-40

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18 544 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 750 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 794 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 604 Kč od 30. 5. 2019 do 11. 11. 2019 a zákonného úroku z prodlení z částky 5 854 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 121,61 Kč,

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 750 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 8 794 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 604 Kč od 30. 5. 2019 do 11. 11. 2019 a zákonného úroku z prodlení z částky 5 854 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 121,61 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 604 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 12 500 Kč, smluvních úroků ve výši 2 940 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 2 544 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 604 Kč od 30. 5. 2019 do zaplacení, to vše z titulu anonymizováno smlouvy uzavřené dne datum mezi žalobkyní a žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne 2. 2. 2022 žalobkyně soudu sdělila, že„ rozšiřuje“ žalobu o 2 940 Kč, neboť s ohledem na chybu v počtech nepřičetla k celkové částce požadované v petitu smluvní úroky v této výši, byť v textu žaloby uvádí, že je požaduje. Soud toto podání vyhodnotil jako opravu petitu žaloby, nikoli její rozšíření, neboť v textu žaloby žalobkyně skutečně uvádí, že požaduje i smluvní úroky ve výši 2 940 Kč. Nerozhodoval tedy samostatným usnesením o připuštění změny žaloby a tímto rozsudkem rozhodl o opraveném návrhu žalobkyně bez dalšího (i s ohledem na skutečnost, že oprava neměla vliv na poplatkovou povinnost žalobkyně a – s ohledem na právní posouzení níže – ani na povinnosti žalovaného).

4. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne 9. 2. 2022 řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

5. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav:

1/ Žalobkyně coby poskytovatelka anonymizována dvě slova a žalovaný si sjednali s pomocí prostředků komunikace na dálku dne 18. 8. 2018 anonymizováno smlouvu (příjmení žádosti číslo; dále též jen„ smlouva“). Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému 15 000 Kč převodem na jeho účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí anonymizováno ve výši 495 Kč a smluvním úrokem ve 24 měsíčních splátkách v proměnlivé výši dle přiloženého splátkového kalendáře s tím, že celkově zaplatí žalobkyni 20 640 Kč (1. splátka měla činit 1 120 Kč, z toho 495 Kč poplatek za poskytnutí anonymizováno a 625 Kč splátka jistiny; 2. až 8. splátka měla činit 1 360 Kč, z toho 625 Kč splátka jistiny a 735 Kč splátka smluvního úroku; 9. až 24. splátka měla činit 625 Kč a jít celá na jistinu). Poslední splátka měla být splacena 18. 8. 2020 (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku vedeného anonymizováno soudem v obec, oddíl B, vložka číslo, týkajícím se žalobkyně, anonymizováno smlouvu ze dne 18. 8. 2018, fotografiemi občanského průkazu žalovaného, printscreenem ze systému k prokázání odeslání SMS kódu).

2/ Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet na základě shora uvedené smlouvy 15 000 Kč prostřednictvím platební brány právnická osoba, s. r. o. (prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy ze dne 18. 8. 2018, sdělením obec spořitelny - odpovědí na žádost o součinnost ze dne 5. 10. 2021 na č. l. 23, potvrzením o provedené platbě od webová adresa vystaveným 18. 8. 2018).

3/ Ke splnění povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splácet anonymizováno žalobkyně v žalobě tvrdila, že vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, zkoumá, zda žadatel o anonymizováno má u dalších společností jiné anonymizováno a zda tyto platí, a to prostřednictvím registrů anonymizováno a anonymizováno. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru příjmení a dále v anonymizováno evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Tato svá tvrzení však žalobkyně ničím nedoložila. Naopak soudu k prokázání skutečnosti, že smlouvu uzavřela právě s žalovaným, předložila historii transakcí u účtu číslo vedeného na žalovaného za období od 7. 11. 2017 do 6. 12. 2017, z níž je patrné, že počáteční zůstatek na účtu žalovaného byl minus 14 799,77 Kč a konečný zůstatek v daném období minus 13 099,32 Kč. Na základě předložených listinných důkazů tedy soud nemohl dospět ke skutkovému závěru, že se žalobkyně zabývala schopností žalovaného anonymizováno splácet.

4/ Žalovaný uhradil žalobkyni po uzavření smlouvy celkem 5 250 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad).

5/ Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dne 10. 10. 2019 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (prokázáno anonymizováno výzvou k plnění ze dne 10. 10. 2019, podacím archem ze dne

10. 10. 2019, výpisem čerpání, splátek a úhrad).

6. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro projednávanou věc.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“).

9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o anonymizována dvě slova ve smyslu § 2395 o. z.

a § 2 odst. 1 zákona, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku žalobkyni vrátit ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí anonymizováno a smluvním úrokem, celkem se zavázal žalobkyni zaplatit 20 640 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními , příp. jiných právních předpisů, před zneužitím postavení podnikatele.

17. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet.

18. Zkoumání anonymizováno žalovaného žalobkyně v obecné rovině tvrdila, nepředložila však k těmto tvrzením žádné relevantní důkazy (souhlas se zpracováním osobních údajů v dlužnických registrech neprokazuje, že k prověření žalovaného skutečně došlo; nadto žalobkyně předložila soudu výpis z účtu žalovaného, jehož počáteční i konečný zůstatek byl v záporných hodnotách). Neunesla tedy ohledně svých tvrzení břemeno důkazní. Žalobkyně přitom měla povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné y. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, ve spojení s judikaturou anonymizováno dvora Evropské unie a název soudu. Jak uvedl anonymizováno dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další), směrnice a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle anonymizováno dvora zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotvena nebo nikoli. S ohledem na citovaný nález proto soud musí zkoumat, zda poskytovatel úvěru prověřil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, tj. bez ohledu na to, že je v  zákona o spotřebitelském úvěru zakotveno, že tak činí jen k námitce spotřebitele (totéž konstatuje i Soudní dvůr Evropské Unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR- právnická osoba proti GK).

19. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán, čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka). Poučení podle a 3 soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně výše uvedené skutečnosti se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem a sama je profesionálkou v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů a své zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitelů (a toto zkoumání soudu doložit) si je dobře vědoma.

20. Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet anonymizováno. Poskytnutí spotřebitelského anonymizováno bez řádného zkoumání anonymizováno spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

21. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy tak má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 9 750 Kč, pročež soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. K tomu soud pouze dodává, že ačkoliv platby žalovaného (ve výši 5 250 Kč) směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.

22. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně prokázala odeslání pouze jediné upomínky, a to předžalobní výzvy ze dne 10. 10. 2019, jež byla žalovanému odeslána téhož dne. Podle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) došla výzva žalovanému dne 15. 10. 2019, přičemž do prodlení se dostal – dle znění výzvy - uplynutím lhůty 30 kalendářních dnů od data sepsání výzvy, tj. od 12. 11. 2019 (úterý). Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.

23. V usnesení ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. spisová značka, název soudu dovodil, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství.

24. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle tak, že výrokem III. přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu 5,4 % nákladů řízení z částky 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a bodu 2. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 544 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Předmětem řízení bylo ke dni rozhodnutí soudu 22 653,84 Kč (jistina 18 544 Kč, dospělé úroky z prodlení 4 109,84 Kč). Žalobkyně však byla úspěšná jen co do cca 52,7 % předmětu řízení (žalobkyně byla úspěšná ohledně úroku z prodlení ve výši ke dni soudního rozhodnutí 2 190,41 Kč), žalovaný byl úspěšný co do 47,3 % předmětu řízení. Podle se od úspěchu žalobkyně odečítá úspěch žalovaného (vzájemné nároky na náhradu nákladů řízení soud započte), žalobkyně tak má nárok na náhradu 5,4 % nákladů řízení, jež činí 121,61 Kč. Podle přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Za podání ze dne 2. 2. 2022 soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť nebylo učiněno na výzvu soudu a žalobkyni nic nebránilo učinit skutečnosti v něm uvedené součástí žaloby.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,

může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).