Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 130/2021-82
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Kořínkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno 5 slov.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 23 966 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 1 124 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení ročně od 23. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci
a) částku 12 242 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 111,10 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 3 751,19 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 365,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 365,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení,
b) částku 10 600 Kč se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 743,99 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 619,99 Kč od datum do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 1 124 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení ročně od 23. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou uhradit žalobci a) částku 12 242 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 111,10 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 3 751,19 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 365,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 365,41 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, b) částku 10 600 Kč se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 743,99 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 619,99 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení částky 23 966 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi jeho právním předchůdcem, společností právnická osoba, a žalovanou byly uzavřeny 2 smlouvy o zápůjčkách, a to dne datum a datum, z nichž si žalovaná neplnila sjednané povinnosti a žalobci, jemuž byla pohledávka za ní postoupena, dluží předmětnou částku.
2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedla, že žalovanou částku neuznává, neboť věřitel neposoudil s odbornou péčí její schopnost splácet poskytnuté zápůjčky, v důsledku čehož jsou uzavřené smlouvy neplatné. Odkázala přitom na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III ÚS 4129/2018 . Poukázala rovněž na nemravně sjednanou výši RPSN. V případě, že by neměla doposud uhrazenou jistinu zápůjček, požádala o splátky ve výši 200 Kč měsíčně s ohledem na péči o 3 děti a pro případ, že by měla již jistiny přeplaceny, navrhla, aby jí bylo bezdůvodné obohacení získané žalobcem, respektive jeho právním předchůdcem, vráceno. Při jednání ve věci samé byla soudem poučena o povinnosti specifikovat částku bezdůvodného obohacení, jejíhož zaplacení se domáhá, pro možnost vyměření soudního poplatku a projednání jejího návrhu, k čemuž uvedla, že se vydání bezdůvodného obohacení nedomáhá, ve svém písemném vyjádření jej uváděla pouze jako obranu proti žalobě.
3. Ze smluv o zápůjčkách z datum a datum, karty zákazníka, výzvy k plnění z 28. 6. 2021 včetně podacího lístku, oznámení o postoupení pohledávek z datum včetně podacího lístku, tabulek umoření, smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy a vyjádření žalované soud zjistil následující skutkový stav věci. Dne datum byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, uzavřena první smlouva o zápůjčce na částku 22 000 Kč se sjednanými 29 % úroky, které byly ve smlouvě vymezeny pevnou částkou, a to 3 935 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 824 Kč a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 9 258 Kč. Úhrnem měla žalovaná uhradit částku 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, doposud na předmětný dluh zaplatila 28 775 Kč. Před poskytnutím zápůjčky s ní byla vyplněna zákaznická karta, z níž vyplynulo, že v době uzavírání smlouvy byla na mateřské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 351 Kč a chodila na brigádu, z čehož měla příjem 3 200 Kč (vyplynulo z vyjádření žalované při jednání před soudem), byla vdaná, žila v nájmu, splácela další externí zápůjčky částkou 2 500 Kč měsíčně a odhadované výdaje u ní byly stanoveny na 6 200 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti byly uvedeny ve výši 19 800 Kč. Druhá smlouva o zápůjčce byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena dne datum na 12 000 Kč, úroky byly sjednány v částce 2 146 Kč a poplatky za flexibilní splácení, komfortní splácení, administrativní činnost a zpracování žádosti ve výši 4 916 Kč a 3 538 Kč Celkem na tuto zápůjčku měla žalovaná zaplatit 22 600 Kč v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, fakticky doposud zaplatila 10 874 Kč. Podle zákaznické karty vyplněné k této smlouvě se na jejích osobních poměrech nic nezměnilo, i nadále byla na mateřské dovolené, kterou však pobírala v nižší částce, a to 6 286 Kč a měla další příjmy ve výši 4 800 Kč, další příjmy domácnosti byly stanoveny částkou 28 900 Kč, interní splátky na 2 800 Kč, externí splátky na 3 200 Kč a odhadované měsíční výdaje na 6 400 Kč. V obou případech předkládala žalovaná ke svým majetkovým poměrům pouze potvrzení o výši rodičovského příspěvku, který pobírala, žádné jiné majetkové poměry neprokazovala a nedokladovala ani žádný další příjem do domácnosti. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, o čemž byla žalovaná písemně informována a dne 28. 6. 2021 byla písemně vyzvána k zaplacení dluhu, což neučinila. K dotazu soudu na právního zástupce žalobce, jaký je rozdíl mezi komfortním a flexibilním splácením, tento uvedl, že mu to není známo.
4. Podle § 2390 občanského zákoníku , přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal a neunesl ani důkazní břemeno ohledně toho, že jeho právní předchůdce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované za situace, kdy žalovaná v době uzavírání obou smluv o zápůjčkách byla na mateřské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek a měla určitý příjem z brigád, nicméně právní předchůdce žalobce zkoumal majetkové poměry žalované jen z potvrzení o výši rodičovského příspěvku, žádné jiné doklady si nevyžádal a neověřil tedy ani příjem z brigád žalované ani případný příjem jejího manžela. Rovněž tak nebyly ověřeny ani její výdaje, ty byly pouze odhadnuty, přičemž je třeba přihlédnout i k tomu, že již v době uzavírání smlouvy o zápůjčce v únoru 2018 splácela žalovaná další externí zápůjčku a bylo tedy evidentní, že má ještě další závazek. Ten trval i při sjednávání zápůjčky v květnu 2018, a přestože výdaje žalované tehdy přesáhly její příjmy, nevedlo to právního předchůdce žalobce k obezřetnosti ohledně její schopnosti zápůjčky splácet, neověřil např. výpisem z účtu, nájemní smlouvou, potvrzením o příjmu manžele, atd. nic, co by jej mohlo vést k závěru dostatečné bonity na straně žalované. Tím, že nesplnil povinnosti stanovené § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, způsobil neplatnost uzavřených smluv o zápůjčkách a soud mu proto přiznal toliko právo na uhrazení vyplacených jistin, kdy u smlouvy z datum byla žalované poskytnutá jistina ve výši 22 000 Kč, kterou zcela zaplatila, neboť na tento závazek uhradila celkem 28 775 Kč a u smlouvy z datum zaplatila částku 10 876 Kč, takže jí vznikl dluh ve výši 1 124 Kč, protože jistina činila 12 000 Kč. Z této dlužné částky je žalovaná povinna platit také zákonem stanovené úroky z prodlení ode dne následujícího poté, co se dostala do prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku . Soud přitom ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze z 18. 2. 2020, č. j. 22 Co 295/2019 -86, jakož i na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. III ÚS 4129/2018 . Nadto soud poukazuje i na to, že ujednání o povinnosti žalované hradit i další poplatky považuje za ujednání sjednaná v rozporu s dobrými mravy, neboť spolu se smluvenými úroky navyšují jistinu u smlouvy z února 2018 o 86,44 % a u smlouvy z května 2018 o dalších 88,33 %. I přesto, že jednotlivé poplatky byly ve smlouvě samostatně specifikovány, je třeba na ně pohlížet tak, že fakticky plnily funkci úroků, čemuž nasvědčuje i to, že žalobce ani neví, jaký je rozdíl mezi poplatkem za flexibilní a za komfortní splácení (viz. vyjádření jeho právního zástupce). Dle názoru soudu šlo o kumulaci poplatků, jejichž cílem bylo navýšit pohledávku za žalovanou v rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku ), kdy soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 . To pak ve svém důsledku vedlo k částečnému zamítnutí žaloby.
6. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když toto právo by příslušeno úspěšnější žalované, ta se však náhrady nákladů řízení výslovně vzala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne jeho doručení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).