Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 1/2022-58
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 971,34 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 215 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 215 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 7 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 785 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, v této části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 215 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 215 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Domáhal-li se žalobce po žalovaném zaplacení částky 7 785 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 785 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, v této části se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen uhradit ČR – Okresnímu soudu v Kroměříži doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobce se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 18. 12. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 15 971,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 971,34 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 % a náhradu nákladů řízení ve výši 8 205,20 Kč.
2. Žalobce tvrdil, že s žalovaným dne 10. 5. 2021 uzavřel uznání dluhu číslo dohodu o splátkovém kalendáři, v rámci kterého žalovaný uznal svůj dluh ve výši 15 971,34 Kč a zavázal se jej uhradit v 15 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a 16. splátkou po 971,34 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Dluh měl být uhrazen do 25. 8. 2022. Ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Dále žalobce tvrdil, že dluh vznikl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 2. 10. 2019 uzavřené mezi právnická osoba, IČO, a žalovaným, kdy zesplatnění bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne 21. 2. 2021. Žalovanému byla dne 10. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka s lhůtou k plnění do 17. 12. 2021.
3. Na výzvu soudu žalobce dne 7. 1. 2022 (č.l. 21-52) svou žalobu doplnil tak, že žalovaný dlužnou částku, resp. její jednotlivé položky uznal co do důvodu i výše a co se týká posouzení úvěruschopnosti žalovaného, toto považuje za nadbytečné. Z procesí opatrnosti však uvedl, že tato byla posouzena na základě dotazníku o posouzení bonity žalovaného, porovnání příjmů a výdajů spotřebitel a způsobu plnění dosavadních dluhů. Ve svém doplnění žalobce dále specifikoval dokumenty vyžádané při uzavírání smlouvy od žalovaného a své kroky při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Doložil kopii OP žalovaného, doklad o příjmech dlužníka a výpisy z bankovního účtu žalovaného.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření zaslána do datové schránky a doručena dne 7. 1. 2022. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise, kterými byly uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení s podacím archem, zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s podacím lístkem, příloha číslo ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 2. 10. 2019 s přílohami, kopie výpisu z efektivní veřejné zprávy, kopie rodného listu žalovaného, kopie OP žalovaného, výpis z nebankovního registru, výpis z ISIR, výpisem z OR, výplatní pásky, výpis z b.ú. žalovaného.
5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
6. Dne 2. 10. 2019 došlo k podpisu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které žalující společnost poskytla žalovanému částku 12 000 Kč coby hotovostní úvěr. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr zaplatit v 72 měsíčních splátkách po 309 Kč. Úroková sazba činila 23 % p.a., RPSN 28,77 % p.a. Součástí smlouvy byla smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení bonity žadatele, smlouva o zřízení doplňkové služby anonymizováno a souhlas se zpracováním osobních údajů (č.l. 28-41). Z dotazníku (č.l. 36) bylo zjištěno, že žadatel je vyučen, zaměstnán v dělnické profesi od roku 2016, nevlastní žádné cennější věci nemovité. Jeho příjem činil 22 978, náklady na spotřebitele činí 6 800 Kč, na bydlení 2 000 Kč, sází cca 3 500 Kč měsíčně. Měsíční zůstatek tak činí 10 159 Kč. Z této částky měl hradit 72 splátek po 309 Kč na úvěr, 50 Kč inkasní službu a 160 Kč na službu anonymizováno, tedy celkem činila výše splátky 519 Kč. K tomu byly doloženy doklady poskytnuté žalovaným a výsledky lustrací, které byly negativní (č.l. 42-52).
7. Žalobce žalovanému poskytl v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou však žalovaný nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze 15 splátek v celkové výši 7 785 Kč a úvěr byl prohlášen za splatný dopisem ze dne 21. 2. 2021 (viz zesplatnění úvěru na č.l. 12-13 a podací lístek na č.l. 14). Žalovanému byla zaslána poslední předžalobní upomínka ze dne 10. 12. 2021 (viz upomínka a podací arch na č.l. 10-11).
8. Dne 10. 5. 2021 došlo k podpisu uznání dluhu číslo dohody o splátkovém kalendáři, v němž se žalovaný zavázal uhradit částku 15 971,34 Kč v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 25. 8. 2022 pod ztrátou výhody splátek (č.l. 9).
9. Žalobce neprokázal, že by právní předchůdce žalobce náležitě posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Na výzvu soudu žalobce sdělil pouze zcela obecně, že původní věřitelka ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného a jím předložených dokladů. Absentuje lustrace v registrech příjmení, NRKI apod. či zjišťování dalších závazků žalovaného (například exekuční řízení či vymáhání, atp.).
10. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
11. Dne 2. 10. 2019 poskytl žalobce žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo částku 12 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v 72 měsíčních splátkách po 309 Kč. Dále měl žalovaný hradit 50 Kč na inkasní službu a 160 Kč na službu anonymizováno, tedy celkem čila výše splátky 519 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když uhradil pouze 15 splátek v celkové výši 7 785 Kč a úvěr byl prohlášen za splatný dopisem ze dne 21. 2. 2021. Žalovanému byla zaslána poslední předžalobní upomínka ze dne 10. 12. 2021. Dne 10. 5. 2021 podepsal žalovaný uznání dluhu číslo dohody o splátkovém kalendáři, v němž se zavázal uhradit částku 15 971,34 Kč v pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 25. 8. 2022 pod ztrátou výhody splátek, což žalovaný neplnil.
12. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.
13. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původním věřitelem u a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
19. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitel nedostatečně ověřoval příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jejími osobními a majetkovými poměry. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalovaného. Za podstatnou považuje soud skutečnost, že žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalovaného splácet úvěr. Hodnocení příjmové a výdajové stránky bylo nedostatečné a v souvislosti s neprovedením lustrace v registrech dlužníků vedlo k nesprávnému závěru o schopnosti splácet. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Původní věřitel tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný částečně uhradil ve výši 7 758 Kč. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen zbylé bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobce, které žalovaný nijak nezpochybnil, ohledně jeho plnění. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši dluh splatil. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány.
21. Žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení z dlužné jistiny dle § 1970 o.z., a to ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
22. Pokud žalobce tvrdí, že došlo ze strany žalovaného k uznání dluhu a proto prokázání správného posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr není podstatné, je třeba uvést, že uznat lze ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku pouze platný dluh z platné smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouvu mezi účastníky považuje soud za absolutně neplatnou, nemohlo dojít k jejímu uznání.
23. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle míry úspěchu ve věci.
24. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku.
25. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu číslo – číslo, variabilní symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost rozsudkem uložená splněna, lze ji vymáhat soudním výkonem rozhodnutí.