Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 CO 1/2022-52

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. příjmení příjmení a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa

insolvenční správce dlužníka právnická osoba, IČO

se sídlem adresa

o částka,

k odvolání žalované proti rozsudku pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne datum ve znění opravného usnesení ze dne datum se ve výroku I/ potvrzuje.

II. Ve výroku II/ se rozsudek soudu I. stupně ze dne datum ve znění opravného usnesení ze dne datum mění tak, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] se ve výroku I/ potvrzuje. II. Ve výroku II/ se rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] mění tak, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem pro uznání ze dne datum ve znění opravného usnesení ze dne datum prvostupňový soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka (výrokem I/) a dále že žalovaná je povinna nahradit žalobci na účet jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrokem II/).

2. Rozhodoval o žalobě na zaplacení částky částka s odůvodněním, že žalobce jako dodavatel uzavřel s dlužníkem smlouvy, na základě kterých poskytoval dlužníkovi služby ostrahy majetkové podstaty dlužníka. Za poskytnuté služby za období červen rok vystavil žalobce dlužníkovi fakturu č. rok ze dne datum, splatnou dne datum, znějící na částku anonymizována dvě slova. Dlužník pohledávku uhradil pouze v části částka. Za poskytnuté služby za období červenec rok vystavil žalobce dlužníkovi fakturu č. rok ze dne datum, splatnou dne datum, znějící na částku částka. Dlužník pohledávku neuhradil. Dále žalobce poskytl dlužníkovi dne datum službu nadstandardního výjezdu, za což vystavil dlužníkovi fakturu č. rok ze dne datum, splatnou dne datum, znějící na částku částka. Dlužník pohledávku neuhradil. Celková dlužná částka za všechny tři poskytnuté služby tedy činí částka.

3. Žalovaná ve svém vyjádření nárok žalobce zcela uznala a uvedla, že pohledávky nerozporuje, přičemž budou uhrazeny podle pravidel insolvenčního řízení, přičemž nelze očekávat plnou úhradu všech pohledávek z důvodu stavu majetkové podstaty dlužníka. Žalovaná nemá jinou možnost, než postupovat podle o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), dále jen„ IZ“ a hradit jednotlivé pohledávky podle stanoveného pořadí.

4. V odůvodnění rozsudku soud I. stupně po citaci ustanovení , (dále též jen „ “) poukázal na to, že rozsudek pro uznání je možné vydat, jelikož žalovaná nárok žalobce zcela uznala, přičemž nejde o spor, v němž by nemohl být uzavřen a schválen smír. Z tohoto důvodu bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno s tím, že opravným usnesením byla podle odstraněna lhůta k plnění v souladu s návrhem žalobce i odvolacími námitkami žalované.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně dle dle úspěchu ve věci, žalobci přiznal náhradu jemu vzniklých nákladů spočívající v zaplaceném soudním poplatku a odměně právního zástupce, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje.

6. Rozsudek napadla žalovaná včasným odvoláním. Uvedla, že nárok uplatněný žalobou nerozporuje, avšak v naplnění povinnosti stanovené výrokem I/ jí brání za dané situace zákonná překážka stanovená konkrétně ustanovením ( , dále jen ), které stanovuje závazné pořadí úhrady pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň v situaci, kdy se v majetkové podstatě nenachází dostatek prostředků pro úhradu všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň v plné výši, což je přesně situace, ve které se insolvenční řízení dlužníka nachází. Žalovaná rovněž v podání ze dne datum objasnila, že tato překážka vyšla v insolvenčním řízení najevo až v druhé polovině roku rok poté, co se opakovaně nepodařilo realizovat zpeněžení obchodního závodu dlužníka tak, jak bylo do té doby předpokládáno a subjekty insolvenčního řízení deklarováno. Otázka úhrady předmětné pohledávky nezáleží na vůli žalované, ale na objektivních skutečnostech daného insolvenčního řízení. přitom pamatuje též na vypořádání pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek těmto postavených na roveň ve svém ustanovení , kde je uvedeno:„ Pokud nepostačují ani prostředky podle odstavce 1, rozhodne o pořadí úhrady pohledávky nebo o její poměrné úhradě insolvenční soud na základě návrhu insolvenčního správce podle .“ tedy předpokládá, že o pořadí pohledávek a jejich poměrné úhradě rozhodne insolvenční soud na základě návrhu insolvenčního správce. Žalovaná je přesvědčena, že lhůta ke splnění povinnosti stanovené ve výroku I. /ve znění před vydáním opravného usnesení – pozn. odvolacího soudu by měla běžet až vydáním rozhodnutí insolvenčního soudu podle , a toliko v rozsahu, který umožní stav majetkové podstaty. Výrok I. napadeného rozhodnutí v podobě, ve které byl formulován, zavazuje žalovanou k plnění nemožnému, což je v rozporu se zásadami občanského práva a právního státu jako takového.

7. Pokud jde o nákladový výrok, je žalovaná přesvědčena o tom, že je nesprávný, neboť o ekonomické situaci dlužníka informovala samotného žalobce, resp. všechny dotčené věřitele, a to zejména prostřednictvím svých zpráv zakládaných ve veřejně přístupném insolvenčním rejstříku, ale též krátkou cestou e-mailem či telefonicky. Ostatně též ze žalobcem předložené e-mailové zprávy žalované ze dne datum je zřejmé, že žalovaná měla pochybnosti o splnění předpokladů pro úhradu předmětné pohledávky, což se následně také potvrdilo a všechny platby dlužníka byly pozastaveny. Podaná žaloba je proto naprosto nadbytečná, neboť žalovaná je připravena předmětnou pohledávku žalobce, jakmile jí to procesní stav insolvenčního řízení dovolí, uspokojovat v souladu s  . Žalobce při podání žaloby nejednal účelně, proto není na místě přiznat mu náklady řízení. Navíc jsou splněny předpoklady pro aplikaci ustanovení , když jediným důvodem, proč nedošlo k uspokojení dané pohledávky žalobce, je zákonné pravidlo obsažené v  . V podání ze dne datum pak odvolatelka poukázala na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , s akcentem na skutečnost, že je nutno vnímat důvodnost podání žaloby v širších souvislostech.

8. Žalovaná s ohledem na vše shora uvedené navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka do tří dnů ode dne vydání rozhodnutí podle Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci insolvenčního řízení dlužníka právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a současně, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

9. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že navrhuje potvrzení napadeného rozsudku s tím, že pokud jde o nákladový výrok, shledává odkaz na judikaturu uvedenou žalovanou nepřiléhavou, uzavírá, že předmětem řízení nebylo řešit kdy a z čeho lze žalovanou pohledávku uspokojit. nezapovídá, aby bylo o žalobě rozhodnuto rozsudkem pro uznání.

10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ( , , 4 a 5 , za použití ), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované je nedůvodné. Odvolací jednání podle nenařizoval.

11. Podle jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v  a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání ( , ).

12. Podle odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát.

13. Podle ustanovení uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce (odst. 1). Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír / a 2/ (odst. 2).

14. Odvolací soud konstatuje, že podmínky řízení byly splněny a žaloba obsahovala vylíčení rozhodujících skutečností (srov. ), tj. údaje nezbytné k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout. Jinak řečeno, soud nevydá rozsudek pro uznání, jestliže by žalobě nebylo možné vyhovět, ani kdyby byla prokázána všechna žalobní tvrzení (základem pro vydání rozsudku pro uznání mohou být jen taková žalobní tvrzení, která vedou k závěru, že podle nich lze výrokem rozsudku přiznat právě to plnění, kterého se žalobce v žalobě domáhá) (shodně srov. v právní teorii např. Bureš, J. - Drápal, L. - Krčmář, Z. - Mazanec, M.: . Komentář. I. díl, 6. vydání, Praha, C. H. Beck 2003, bod 8. poznámek, str. 581).

15. Odvolací soud je přesvědčen, že žalovaná nezpochybnitelně projevila vůli uznat nárok uplatněný žalobou, tj. povinnost plnit částku částka coby pohledávky za podstatou dlužníka ( ) s tím, že je připravena a ochotna v souladu s pravidly insolvenčního řízení nárok uspokojit v souladu ustanovením . Podmínky pro vydání rozsudku pro uznání tak za situace, kdy bylo možno mezi účastníky schválit smír a povaha nároku uplatněného žalobou má oporu v hmotném právu, byly splněny.

16. Na základě uvedených důvodů odvolací soud potvrdil napadený rozsudek ve výroku I/ podle jako věcně správný, když prvostupňový soud správně nestanovil lhůtu k plnění ani která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení, když uvedené kompetence má výhradně insolvenční soud ( , ).

17. Naproti tomu neshledal odvolací soud věcně správným nákladový výrok ad II/. V dané konkrétní věci žalovaná nezavdala svým chováním příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, lze s žalovanou souhlasit v tom, že žaloba byla podána zbytečně, když žalovaná pohledávku nepopírá, je toliko limitována průběhem insolvenčního řízení. Proto je na místě aplikace ustanovení Žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, avšak žádné náklady řízení před soudem I. stupně nepožadovala, navrhla, aby je nesl každý ze svého, proto odvolací soud změnil podle napadený rozsudek v nákladovém výroku tak, že žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok ad II/ tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodováno odvolacím soudem podle ve spojení s ustanovením s tím, že žalovaná byla neúspěšná co do odvolání směřujícího do výroku I/, úspěšná byla naopak v odvolání do nákladového výroku. Proto bylo odvolacím soudem rozhodnuto tak, jak vyplývá z výrokové části ad III/ tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v I. stupni, a to za podmínek uvedených v