Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 342/2021-41

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 9 181,13 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 900 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 4 281,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 181,13 Kč od 21. 9. 2019 do 6. 4. 2021 a z částky 4 281,13 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 900 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 4 281,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 181,13 Kč od 21. 9. 2019 do 6. 4. 2021 a z částky 4 281,13 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 181,13 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 27. 8. 2019 mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem částku ve výši 4 900 Kč a zavázala se tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím do 20. 9 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, a v rámci dokončení žádosti o půjčku odsouhlasila znění smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně nato vytvořila návrh smlouvy o úvěru, který žalovaná akceptovala; právní předchůdkyně žalobkyně poté úvěr v požadované výši žalované poskytla na její bankovní účet. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně prověřila lustrací v anonymizováno, příjmení, anonymizováno a anonymizováno. Žalovaná dluh nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu, čímž se dostala do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, přestože byla upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem podle , (dále jen „ “), na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se předem omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

3. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud zjistil, že v nepodepsaném dokumentu označeném jako„ Smlouva o úvěru číslo B0001945707768586“ ze dne 27. 8. 2019 je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako úvěrující nebo věřitel a žalovaná jako klient a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, emailovou adresou, číslem bankovního účtu a adresou trvalého bydliště. Dokument obsahuje závazek úvěrujícího poskytnout klientovi částku v celkové výši 4 900 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do 20. 9. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 281,13 Kč. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů. Dne 27. 8. 2019 byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 4 900 Kč na účet žalované č. bankovní účet s variabilní symbol a s poznámkou„ Zapujcka B0001945707768586“. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ve výši 15 439,11 Kč na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem ze dne 3. 4. 2021 podaným k poštovní přepravě téhož dne; součástí byla také předžalobní výzva, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů.

4. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalované částku 4 900 Kč. Následně byla žalovaná vyzvána, aby mimo jiné uvedenou částku vrátila.

5. Dle , (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané y. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. ).

6. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

10. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z y označené jako„ Smlouva o úvěru“. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená emailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v těchto otázkách. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalované. Na základě výše uvedeného a v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. Současně není zajištěna stálost a nezměnitelnost elektronické komunikace. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.

11. Nad to je dle názoru soudu na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou plně aplikovatelný , neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Soud uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 20. 9. 2019 jako neplatnou dle zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou i v případě této smlouvy absolutně neplatná ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky, včetně pohledávky za žalovanou, a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 4 900 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh ničeho nezaplatila, a její dluh vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení tak činí 4 900 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni nebo právní předchůdkyni žalobkyně zcela vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami nejsou jiná platná smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí právní předchůdkyně žalobkyně plnila z neplatné smlouvy. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 4 900 Kč. V souladu s  soud žalované uložil, aby tuto částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

13. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky ve výši 4 900 Kč podle o. z. ve výši podle , neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 4 900 Kč od 7. 4. 2021 do zaplacení.

14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za administrativní činnost a poplatků za hotovostní inkaso splátek soud s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení z neuhrazeného poplatku za poskytnutí zápůjčky podle příslušné smlouvy, protože z důvodu absolutní neplatnosti této smlouvy nemá žalobkyně na tyto poplatky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužného poplatku.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 9 181,13 Kč, úspěšná byla ohledně částky 4 900 Kč (53,4 %) a neúspěšná ohledně částky 4 281,13 Kč (46,6 %). Úspěch žalobkyně a žalované byl tak poměrově téměř stejný, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.