Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 5/2022-31
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení
částky částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
částku částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částku částka
s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po částka splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení dvou samostatných nároků.
2. První nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka splátek splatných do zesplatnění, částka splátek splatných zesplatněním, částka smluvní pokuty, částka úroků z prodlení, částka účelně vynaložených nákladů, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, částka byla převedena na účet prodejce dne datum, žalovaná řádně a včas nehradila úvěr, proto byl úvěr zesplatněn, její úvěruschopnost byla řádně zkoumána.
3. Druhý nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka splátek splatných do zesplatnění, částka splátek splatných zesplatněním, částka smluvní pokuty, částka úroků z prodlení, částka účelně vynaložených nákladů, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, částka byla převedena na účet prodejce dne datum, žalovaná řádně a včas nehradila úvěr, proto byl úvěr zesplatněn, její úvěruschopnost byla řádně zkoumána.
4. Žalovaná se při jednání vyjádřila ve věci samé, když uvedla, že oba předměty úvěrování jí prodejce předal, úvěr přestala splácet, protože anonymizováno role v řízení, se kterým anonymizována dvě slova. Žije s anonymizováno role v řízení v jedné domácnosti, pobírá anonymizováno na anonymizováno ve výši částka měsíčně, anonymizováno role v řízení má anonymizováno v anonymizováno částka měsíčně a dále pobírá anonymizováno na anonymizováno částka měsíčně. Za bydlení platí částka měsíčně a částka měsíčně činí inkaso. V současné době nic nesplácí, byla by schopna hradit splátky ve výši částka měsíčně.
5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
6. Úvěrové podmínky neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.
7. Poštovní podací arch prokazuje, že byl žalované odeslán dopis dne datum, který byl předžalobní upomínkou z téhož dne, jíž byla žalovaná vyzvána k zaplacení.
8. Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum včetně dodejky prokazuje, že byl úvěr zesplatněn, žalovaná vyzvána k jeho úhradě, dopis jí byl doručován, žalovaná si jej nevyzvedla, připraven k vyzvednutí byl dne datum.
9. Zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy číslo ze dne datum včetně dodejky prokazuje, že byl úvěr zesplatněn, žalovaná vyzvána k jeho úhradě, dopis jí byl doručován, žalovaná si jej nevyzvedla, připraven k vyzvednutí byl dne datum.
10. Přehled plateb pro smlouvu č. anonymizováno číslo prokazuje, že žalovaná uhradila celkem částka.
11. Přehled plateb pro smlouvu č. anonymizováno číslo prokazuje, že žalovaná uhradila celkem částka.
12. Mandátní smlouva č. U číslo ze dne datum prokazuje, že právnická osoba, byl oprávněn uzavírat smlouvy jménem žalobkyně.
13. Potvrzení o poskytnutí úvěru prokazuje, že byla na účet právnická osoba, zaplaceno žalobkyní částka dne datum.
14. Potvrzení o poskytnutí úvěru prokazuje, že byla na účet právnická osoba, zaplaceno žalobkyní částka dne datum.
15. Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno číslo a anonymizováno číslo neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.
16. Úvěrová smlouvy č. anonymizováno číslo ze dne datum prokazuje, že ji uzavřeli žalobkyně prostřednictví právnická osoba, a žalovaná, jíž byl žalované poskytnut úvěr částka na koupi televizoru.
17. Úvěrová smlouvy č. anonymizováno číslo ze dne datum prokazuje, že ji uzavřeli žalobkyně prostřednictví právnická osoba, a žalovaná, jíž byl žalované poskytnut úvěr částka na koupi televizoru.
18. Tabulka umoření prokazuje, že žalovaná uhradila na úvěr č. anonymizováno číslo celkem částka.
19. Tabulka umoření prokazuje, že žalovaná uhradila na úvěr č. anonymizováno celkem částka.
20. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.
21. Vnitřní evidence soudu prokazuje, že vůči žalované byla v roce 2018 zahájena exekuce, k dotazu soudu sdělil soudní exekutor, že na tuto exekuci dosud nebylo ničeho uhrazeno, dlužná částka činí částka.
22. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, vyjma řádného zkoumání úvěruschopnosti, které nebylo prokázáno, naopak bylo prokázáno, že vůči žalované byla v době poskytnutí obou úvěrů vedena exekuce, která není dosud ani z části uhrazena. Žalovaná z prvního úvěru vyčerpala částka a uhradila částka, z druhého úvěru vyčerpala částka a uhradila částka (jakožto vyšší částku ze dvou uvedených v listinných důkazních prostředcích).
23. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
24. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
25. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
26. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
27. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
30. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
31. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
32. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo žalobkyní nijak prokázáno, a to ni přes poučení a výzvu, naopak bylo zjištěno, že vůči žalované byla v době poskytnutí obou úvěrů vedena exekuce, tedy bylo prokázáno, že žalovaná nebyla schopna plnit své povinnost. Vedení exekuce vůči žalované v době poskytnutí úvěrů způsobuje jednoznačně její neúvěruschopnost. Jelikož žalovaná nebyla úvěruschopná, jsou obě smlouvy o úvěru neplatné.
33. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
34. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
35. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
36. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částkách částka a částka (jakožto rozdílech mezi čerpanými úvěry a zaplacenými částkami žalovanou) z titulu bezdůvodného obohacení s úroky z prodlení v požadované výši od datum, neboť žalovaná byla již v té době v prodlení s úhradou na základě výzvy v rámci zesplatnění. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané bezdůvodné obohacení a v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když úvěrové smlouvy jsou neplatné, tudíž na ně nevznikl nárok.
37. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že žalované povolil splácet žalovanou částku v navržených splátkách po částka s ohledem na příjmy a výdaje žalované. Výše splátky umožní žalované dlužnou částku uhradit v přiměřené době. Jedná se tak o rozumný kompromis mezi zájmy žalobkyně a žalované. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalované na úkor žalobkyně, naopak kratší doba splácení je s ohledem na situaci žalované, která je v exekuci, nereálná. Soud dále určil, že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.
38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, když žalované, jako úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu , zák. č. 99/1963 Sb. , a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.