Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 213/2021-40

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení

částky částka

s úrokem ve výši 18,90% ročně z částky částka od datum do zaplacení,

s úrokem v částce částka,

s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

částku částka

s úrokem z prodlení ve výši částka a

s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 18,90% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem v částce [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka, smluvní úrok částka, úroky z prodlení částka a dlužné poplatky částka, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o anonymizováno příjmení příjmení ze dne datum, jíž byl pro žalovanou zřízen a veden běžný účet č. bankovní účet k němuž byla dne datum uzavřena Smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání běžného účtu, jíž bylo žalované povoleno přečerpat účet do úvěrového limitu částka Smluvní úrok činil 18,9% ročně. Žalovaná se naposledy dostala do prodlení se splácením dne datum. Ke dni datum byl úvěru prohlášen za splatný. Úvěruschopnost žalované byla posuzována řádně. Z pohybů na běžném účtu byla vypočtena úvěrová kapacita částka, výdaje žalované ve výši částka byly vypočteny z informací ze žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti). Žalovaná byla ověřována i v různých úvěrových databázích. Závěr byl, že je žalovaná schopna hradit splátku částka měsíčně.

2. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, žalobkyně se omluvila.

3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

4. Žádost o poskytnutí úvěru ze dne datum prokazuje, že žalovaná požádala o úvěr ve výši částka povoleným přečerpání účtu, žije sama se 2 dětmi v nájemním bytě, její čistý měsíční příjem je částka a částka měsíčně má další příjmy, pravidelné měsíční výdaje má částka, nesplácí úvěry.

5. Předsmluvní informace k povolenému přečerpání účtu neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

6. Vysvětlení předsmluvních informací a základní informace neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

7. Smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu ze dne datum byla uzavřena mezi účastníky řízení, žalované jí byl poskytnut úvěr přečerpání účtu do částka s úroky 18,9% ročně.

8. ulice podmínky pro povolené přečerpání účtu účinné od 1.11.2019 neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

9. Záznam o podpisu klienta prokazuje, že byla smlouva uzavřena žalovanou.

10. Smlouva o anonymizováno příjmení příjmení ze dne datum prokazuje, že žalované byl žalobkyní veden účet č. bankovní účet, kterým žalovaná čerpala úvěr.

11. Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum prokazuje, že úvěr žalované byl zesplatněn. Dopis byl dne datum žalované doručován a dne datum uložen na poště.

12. Výzva k dodržení podmínek kontokorentu ze dne datum prokazuje, že byla žalovaná upomenuta k dodržení obratu na úvěrovém účtu.

13. Poslední výzva k zaplacení ze dne datum prokazuje, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných splátek. Dopis byl žalované doručen dne datum.

14. Nesplnění podmínek kontokorentu ze dne datum prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o dodržení podmínek obratu na účtu.

15. Opakovaná výzva k zaplacení dluhu (2. výzva) prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužných splátek úvěru.

16. Výzva k zaplacení dluhu (1. výzva) prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužných splátek úvěru.

17. První upomínka prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužné částky úvěru.

18. Historie úvěru prokazuje, že žalovaná úvěr vyčerpala ve výši částka, nebylo ničeho uhrazeno.

19. Poštovní podací arch ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.

20. Předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne datum prokazuje, že byla žalovaná upomenuta o zaplacení před podáním žaloby.

21. Sazebník anonymizováno pro fyzické osoby – občany ze dne datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí ve věci.

22. Stav dlužné jistiny a příslušenství prokazuje, že žalovaná dluží na jistině částka.

23. VOP anonymizováno neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

24. Informace z anonymizována dvě slova prokazují, že žalovaná by měla měsíčně splácet částka, nesplacená jistina částka, řada úvěrů jí byla v minulosti zamítnuta.

25. Data o žádosti prokazují, že žalovaná chtěla úvěr částka, byl jí poskytnut ve výši částka, její platební kapacita byla částka měsíčně, příjem žalované částka a částka měsíčně.

26. Výpis z účtu žalované prokazuje její příjmy byly částka dne datum od anonymizována dvě slova obec – anonymizována dvě slova, částka dne datum anonymizováno od právnická osoba, částka dne datum anonymizováno o právnická osoba, částka dne datum od anonymizována dvě slova v obec anonymizována dvě slova, částka dne datum od právnická osoba, částka dne datum od anonymizována dvě slova v obec – anonymizována dvě slova anonymizováno, částka dne datum půjčka od anonymizováno. Tedy je možné konstatovat, že příjmy žalované byly částka anonymizována dvě slova měsíčně a částka jednou za 3 měsíce anonymizována dvě slova anonymizováno. Příjmy žalované tak činily částka měsíčně.

27. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, tedy že žalovaná vyčerpala částka, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Není však prokázáno, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované.

28. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

30. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

31. Dle , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Dle platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Dle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

35. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

37. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že žalovaná žije pouze ze sociálních dávek v celkové prokázané průměrné výši

částka měsíčně. Tvrdí-li žalobkyně její příjmy ve výši částka, tak do nich musela započítat jednorázové příjmy z pravděpodobně ukončeného životního pojištění, přeplatků za energie od právnická osoba, a pravděpodobně i poskytnutý úvěr ve výši částka od anonymizováno. Zároveň žalobkyně dospěla k závěru o mandatorních výdajích částka měsíčně. Žalovaná tak musela měsíčně uhradit mandatorní výdaje částka, životní minimum žalované s anonymizována dvě slova činilo do března částka a od dubna 2020 celkem částka. Tedy výdaje žalované činily minimálně v březnu částka a od dubna již částka. Výdaje žalované tak lehce převyšovaly její příjmy. Jiné příjmy nebyly prokázány. Žalovaná navíc musela ještě splácet minimálně čerpaný úvěr od anonymizováno. Žalovaná tak nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy schopna splácet jakékoli další měsíční splátky. Žalovaná tedy nebyla úvěruschopná a smlouva o úvěru je proto neplatná.

38. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

39. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

41. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato je zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce částka z titulu bezdůvodného obohacení s úroky z prodlení v požadované výši, neboť tyto jsou požadovány v nižší než zákonné výši s ohledem na doručení zesplatnění úvěru žalované. Soud proto zamítl žalobu v rozsahu převyšujícím přiznané bezdůvodné obohacení a v rozsahu převyšujícím přiznané úroky z prodlení, neboť na ně žalobkyni nevznikl nárok, když je smlouva neplatná, tudíž ani nevznikl nárok na smluvní příslušenství a smluvní splatnosti.

42. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 57,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,68 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,32 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení , , a exekučního řádu,