Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 460/2021-34
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 44 926 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 440 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 440 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 440 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 440 Kč od 17. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 44 926 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 17 768 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek v částce 9 620 Kč a poplatek za životní pojištění v částce 348 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a výše uvedených poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 396 Kč.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila žalobkyni částku 5 200 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno.
2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 26 778 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek v částce 18 500 Kč a poplatek za životní pojištění v částce 638 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a výše uvedených poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 761 Kč.
Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 17 360 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno.
3. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 380 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 3 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek v částce 7 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a výše uvedených poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 17 020 Kč.
Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou ničeho uhrazeno.
Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
5. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou anonymizováno půjčka Smlouva o půjčce, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 13 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 620 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, dále se zavázal k úhradě poplatku za životní pojištění ve výši 348 Kč. Celkovou částku 22 968 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, souhrnného poplatku a poplatku za životní pojištění se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 396 Kč. Při splatnosti závazku v 58 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 75,72 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně rovněž přílohou nazvanou Karta zákazníka –žádost o zápůjčku, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalované, údaje o její finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, a dále potvrzením o sjednání životního pojištění.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou anonymizováno půjčka Smlouva o půjčce, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 25 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 18 500 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, dále se zavázal k úhradě poplatku za životní pojištění ve výši 638 Kč. Celkovou částku 44 138 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, souhrnného poplatku a poplatku za životní pojištění se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 761 Kč. Při splatnosti závazku v 58 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 75,72 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně rovněž přílohou nazvanou Karta zákazníka –žádost o zápůjčku, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalované, údaje o její finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, a dále potvrzením o sjednání životního pojištění.
Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou anonymizováno půjčka Smlouva o půjčce, varianta anonymizováno (dále jen„ Smlouva“), číslo smlouvy se shoduje s číslem smlouvy uvedeným v žalobě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku 17 400 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Při splatnosti závazku v 58 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 75,72 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 3 žaloby. Uzavření této Smlouvy podložila žalobkyně rovněž přílohou nazvanou Karta zákazníka –žádost o zápůjčku, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalované, údaje o její finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru.
Z předžalobní upomínky datované dnem 13.5.2021 a z příslušného podacího lístku ze dne 14.5.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listin y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedené Smlouvy ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 15.2.2021, z těchto listin soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.
6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinného do 30.11.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 580 a § 588 o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 9 620 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 820 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, dále se zavázal k úhradě poplatku za životní pojištění ve výši 348 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Zejména poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 23,72 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 74 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 13,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 75,72 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce února 2016 pohybovala na úrovni 11,25 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 18 500 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, dále se zavázal k úhradě poplatku za životní pojištění ve výši 638 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Zejména poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 23,72 % ročně sám o sobě podstatně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 74 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 13,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 75,72%. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce prosince 2015 pohybovala na úrovni 11,31 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 7 400 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Zejména poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 23,72 % ročně sám o sobě podstatně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 74 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 58 týdnů (tj. cca 13,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 75,72%. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2015 pohybovala na úrovni 11,82 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.
7. Poskytnutí peněžních prostředků žalované je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“
Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 13 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 5 200 Kč. Žalovaná je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacena o částku 7 800 Kč.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 25 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 17 360 Kč. Žalovaná je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacena o částku 7 640 Kč.
Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaná vrátila částku 17 020 Kč. Žalovaná tedy není na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacena.
Dohromady se jedná o částku 15 440 Kč. V této části soud žalobnímu nároku vyhověl, a to včetně příslušenství bezdůvodného obohacení, které je tvořeno úrokem z prodlení.
8. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 13.5.2021, která byla žalované zaslána 14.5.2021, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 16.5.2021 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 17.5.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl přiznán v sazbě 8,25% ročně, tj. podle sazby platné k datu 17.5.2021.
9. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.
10. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 9 968 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 037,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 897,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 200 Kč od 16.1.2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 800 Kč od 16.1.2021 do 16.5.2021 a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 13 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.
Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky 19 138 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 653,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 604,76 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 683,96 Kč od datum anonymizováno zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 640 Kč od 16.1.2021 do 16.5.2021 a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20 323,96 Kč od 16.1.2021 do zaplacení.
Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o celý nárok č. 3 žaloby
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.
12. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.