Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 404/2021-25
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, Spojené království
jednající v ČR: právnická osoba, IČO sídlem ulice a číslo, PSČ obec
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení
sídlem Národní číslo, PSČ obec
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 2 190 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 190 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 035 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 1 155 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 190 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 035 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 1 155 Kč od 22. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ ).
2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku, uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. právnická osoba, jakožto původní věřitel a postupitel postoupila dne 15. 12. 2015 pohledávku včetně jejího příslušenství právnická osoba anonymizována dvě slova. Společnost anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova postoupila dne 4. 6. 2020 pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni. právnická osoba jsou provozovatelem veřejné drážní osobní přepravy, kdy tímto prostředkem osobní přepravy se přepravovala žalovaná, která byla kontrolována dne 10. 8. 2019 ve vlaku číslo mezi stanicemi obec hlavní nádraží a obec, a neprokázala se platným jízdním dokladem. Přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč ani jízdné ve výši 35 Kč nezaplatila, o čemž bylo sepsáno oznámení o závadách. Dále byla žalovaná kontrolována dne 21. 11. 2018 ve vlaku 557 mezi stanicemi obec a obec hlavní nádraží, a neprokázala se platným jízdním dokladem. Přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč ani jízdné ve výši 155 Kč nezaplatila, o čemž bylo sepsáno oznámení o závadách.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
4. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ , bez nařízení jednání.
5. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že žalobní tvrzení odpovídají skutečnosti a žalovaná byla kontrolován dne 10. 8. 2019 ve vlaku číslo mezi stanicemi obec hlavní nádraží a obec a neprokázala se platnou jízdenkou. O tomto bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Žalovaná nezaplatila jízdné 35 Kč ani přirážku k jízdnému 1 000 Kč, tj. celkem 1 035 Kč. Dále byla žalovaná kontrolována dne 21. 11. 2018 ve vlaku 557 mezi stanicemi obec a obec hlavní nádraží, a neprokázala se platnou jízdenkou. O tomto bylo sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Žalovaná nezaplatila jízdné 155 Kč ani přirážku k jízdnému 1 000 Kč, tj. 1 155 Kč právnická osoba, jakožto původní věřitel postoupila dne 15. 12. 2015 pohledávku právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji postoupila dne 4. 6. 2020 žalobkyni. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 OSŘ existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce. Před podáním žaloby vyzval žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě jejího závazku předžalobní upomínkou ze dne 20. 3. 2020.
6. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. z.č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Tak vznikla žalobkyni povinnost žalovanou přepravit a žalované povinnost uhradit jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupila žalovaná ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. , o drahách. Podle § 37 odst. 5 písm. c) , odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, má žalobkyně právo vedle jízdného požadovat přirážku za nedodržování přepravního řádu, přičemž výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč a přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1000 Kč.
7. Ze shora uvedených skutečností vyplývá povinnost žalované uhradit žalobkyni z titulu uzavřené přepravní smlouvy a z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem jízdné a přirážku k jízdnému, jejíž výše v daném případě odpovídá zákonem stanovenému limitu, tj. 1 000 Kč. Jízdné pak bylo v tomto případě stanoveno částkou 35 Kč a 155 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni řádně a včas sjednané jízdné a přirážku k jízdnému, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. ObčZ, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
8. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobcem podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.