Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 284/2021-71

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 11 967 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč jdoucí od 6. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení náklady řízení ve výši 953,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč jdoucí od 6. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Žaloba se ve zbylém rozsahu zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 953,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 500 Kč jdoucím od 8. 4. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 467,54 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 565 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, částky 1 467 a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Dne 20.08.2020 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 20.08.2020 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 10 500 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal žalobci vrátit částku 12 915 Kč spolu s příslušenstvím do 20.09.2020 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 , o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovníhou. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 10 500 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne 29.03.2021 byla mezi spol. anonymizováno a žalobcem uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, která svým obsahem odpovídá rámcové smlouvě. Na základě rámcové smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K uvedenému prosím vizte a 4 rámcové smlouvy. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, které je přílohou tohoto žalobního návrhu. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek rovněž obsahuje seznam postupovaných pohledávek, kdy pro účely tohoto žalobního návrhu byl dokument anonymizován, až na údaje o pohledávce za žalovaným. Žalobce dále doplňuje, že byl spol. Zaplo, co by postupitelem pohledávek, zmocněn k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Relevantní plná moc je přílohou tohoto návrhu. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 532 Kč a skládala se z:

- nesplacené jistiny ve výši 10 500 Kč

- nesplaceného úroku ve výši 2 415 Kč

- nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 467 Kč

- neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 2 415 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 2 565 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 467,54 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 21.09.2020 do 06.04.2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 500 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datumem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 08.04.2021 z jistiny ve výši 10 500 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 14.04.2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu):

- Odchozí dopis 39 Kč

- Odchozí dopis doporučeně 50 Kč

- Odchozí telefonický hovor 72 Kč

- Osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 256 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsouli náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 15.06.2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání ( ).

2. Žalobkyně k dotazu soudu podáním ze dne 9. 11. 2021 doplnila svá skutková tvrzení vztahující se k dotvrzení toho, jak dospěla ke stanovení částek ve výši 150 Kč a nákladů mimosoudního vymáhání.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému se žalobkyně ani její zástupce po předchozí omluvě nedostavili, rovněž ani žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil bez omluvy, pročež soud v souladu s ust. jednal v nepřítomnosti stran.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 8. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 10 500 Kč a úroku ve výši 2 415 Kč vrátit do 20. 9. 2020. Žalovaný měl vrátit poskytnuté finanční prostředky a úrok na účet: číslo RPSN představuje 1 141,20 % (!) ročně. Současně si strany ve smlouvě ujednaly další sankční ujednání pro případ neplnění smluvních povinností ze strany žalovaného, na které žalobkyně odkazuje v podané žalobě, kdy se jedná zejména o smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny za každý den prodlení a další poplatky jsou uvedeny v ceníku (úvěrová smlouva, obchodní podmínky předchůdce žalobkyně). Žalovaný před podpisem smlouvy dne 13. 3. 2020 provedl úhradu ve výši 1 Kč na bankovní účet číslo ze kterého mu následně dne 21. 8. 2020 přišla na jeho účet částka ve výši 10 500 Kč se zprávou„ půjčka od webová adresa anonymizováno číslo“ (výpisy z účtu, sdělení banky žalovaného ze dne 5. 11. 2021). Žalovaný byl následně upomínán k zaplacení dlužné částky upomínkami ze dne 4. 10. 2020, 21. 10. 2020, ke kterým však nebyly přiloženy podací archy. Prokazatelně byl žalovaný vyzván k vrácení dlužné částky dopisem ze dne 1. 11. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 2. 11. 2020, ve kterém jej vyzval předchůdce žalobkyně k okamžité úhradě. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 6. 4. 2021, přílohy 7 k postupní smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 4. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně. K žalobě byla dále předložena označená jako výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, ze které se podává, že žalovanému měl být odeslán obyčejný dopis ze dne 4. 5. 2021 a dne 17. 5. 2021 měl provést cestu terénní pracovník na kontaktní adresu žalovaného, jak vyplývá i zy na č. l. 56 (gps kontrola terénního poradce dne 17. 5. 2021). Žalobkyně k žalobě nepředložila žádnouu vztahující se k jí tvrzenému ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Dalšíy nebyly soudu předloženy či označeny k důkazu a tudíž nebyly ani k důkazu prováděny.

6. Podle , (dále též jen „“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

1. Podle § 9 ZoSÚ je nebankovním poskytovatel spotřebitelského úvěru právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

2. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet úvěr bez ohledu na své příjmy.

3. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o tom, že žalobkyní uplatněný nárok je důvodný jen částečně, neboť na smlouvu o úvěru soud hledí jako na smlouvu absolutně neplatnou. Předně je třeba uvést, že soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi stranami skutečně došlo k uzavření shora specifikované úvěrové smlouvy, rovněž bylo v řízení spolehlivě zjištěno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému jistinu úvěru ve výši 10 500 Kč, kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud se dále zabýval tím, zda předchůdce žalobkyně dostatečně posoudil úvěruschopnost (kredibilitu) žalovaného jako spotřebitele, a to ve smyslu ust. § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ při respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že:„ Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně a absenci důkazních návrhů soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně netvrdila, natož aby prokázala, že si obstarala a měla k dispozici nezbytné, spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace od žalovaného jako spotřebitele a zároveň že i provedla lustraci příslušných databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Nepodařilo se jí ani prokázat skutečnost, že se dostatečně zabývala a posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, když z jejích tvrzení a doložených důkazů toto žádným způsobem nevyplývá. S ohledem na nepřítomnost žalobkyně a zástupce žalobkyně na nařízeném ústním jednání pak nebylo možné dát žalobkyni poučení ve smyslu ust. a 3 o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání v souvislosti se shora uvedeným, přičemž v tomto kontextu soud podotýká, že procesní poučení soud poskytuje účastníkům řízení zásadně při ústním jednání a nedostavení se účastníka k jednání není důvodem pro odročení jednání. Žalobkyně tudíž neunesla důkazní břemeno vyplývající pro ni z ust. a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru je tak předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná. Závěr soudu o tom, že se jedná o absolutní neplatnost je podepřen mj. například i rozhodovací praxí Krajského soudu v Praze (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) či (a to zejména) rozsudkem Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 anonymizováno, ve kterém SDEU dospěl k závěru, že:„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

10. Žalobkyně má tudíž právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 10 500 Kč, které jí dle žalobních tvrzení nebyly dosud vráceny, ač tyto žalovanému byly poskytnuty na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy. Nárok žalobkyně soud tudíž posoudil optikou ust. . Jelikož žalovaný dosud žalobkyni předmět bezdůvodného obohacení nevrátil, dostal se tak ve smyslu ust. do prodlení, pročež je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši vyplývající z Pokud jde o dobu prodlení, odkazuje soud na provedené dokazování, v rámci kterého bylo zjištěno, že žalovaný byl prokazatelně poprvé vyzván k vrácení dlužné částky upomínkou ze dne 1. 11. 2020, ve které byl vyzván k okamžitému vrácení dlužné částky. Z podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla podána k poštovní přepravě dne 2. 11. 2020. Za použití ust. dospěl soud k závěru, že se upomínka dostala do sféry žalovaného dnem 5. 11. 2020 a je tedy od 6. 11. 2020 v prodlení se splněním svého závazku.

11. Závěrem pak soud podotýká, že spatřil smlouvu absolutně neplatnou i z důvodu nemravně vysokých úroků z úvěru, neboť pokud je v žalobě a v úvěrové smlouvě uvedeno, že se žalovaný měl uvedenou smlouvou zavázat uhradit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 279,83 % ročně při RPSN 1 141,20 %, pak nutno uvést, že za stavu, kdy se obvyklé úroky u těchto úvěrů v rozhodném období pohybovaly kolem 11 %, což je soudu známo z jeho úřední činnost (možno též k ověření na www.cnb.cz) činí takovéto ujednání o úrocích smlouvu bez dalšího absolutně neplatnou (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 15. 12. 2004). Závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy je navíc umocněn i nezanedbatelnou výší smluvní pokuty a dalších v řízení navíc neprokázaných poplatků a nákladů spojených s uplatněním pohledávky a to i s vědomím, že smlouva byla sjednána s relativně krátkou splatností a tím pádem vyšší rizikovostí.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení ve spojení s ustanovením , kdy žalobkyně, která byla ve věci převážně úspěšná, má vůči převážně neúspěšnému žalovanému právo na část náhrady nákladů řízení účelně vynaložených v tomto řízení. Žalobkyně byla s přihlédnutím k požadovanému„ příslušenství“ (částky 256 Kč, 2 565 Kč, 467,54 Kč a 1 467 Kč) v řízení úspěšná co do 71,18 % a neúspěšná co do 28,82 %, přísluší jí tedy 42,36 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ze 3 úkonů právní služby po 300 Kč (tj. celkem 900 Kč) dle , za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč (tj. celkem 300 Kč) dle vyhl. č. a 21% DPH ve smyslu ustanovení ve výši 252 Kč Celkem tak náklady řízení představuje částka 2 252 Kč. Žalobkyně, jak bylo uvedeno shora, má právo na zaplacení 42,36 % nákladů řízení, tedy částky 953,95 Kč. Za doplnění žaloby nenáleží žalobkyni odměna, neboť žaloba měla být podána tak, aby nebylo potřeba doplnění skutkových tvrzení.

5. O lhůtách plnění bylo rozhodnuto v souladu s  , soud neshledal žádné důvody, pro které by měla být stanovena lhůta delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.