Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 162/2021-139

Potvrdené rozhodnutím 13 CO 9/2022-240
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Horáka a soudců Mgr. Dany Daňkové a Mgr. Přemysla Klase ve věci žalobkyně: [[osobní údaje žalobkyně]] bytem [[adresa]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] bytem [[adresa]] o výživné, o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov (dále jen„ soud prvního stupně“) ze dne 23. 9. 2021, č. j. 29 C 162/2021-139, takto: I. Odvolání žalovaného proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá. II. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum

bytem adresa žalovaného a žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného a žalobkyně

o určení výživného na zletilé dítě

takto:

I. Zamítá se návrh žalobkyně, kterým se domáhala, aby jí byla uložena povinnost platit výživné na žalovaného v částce 1 000 Kč měsíčně od 04.03.2020.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se návrh žalobkyně, kterým se domáhala, aby jí byla uložena povinnost platit výživné na žalovaného v částce 1 000 Kč měsíčně od 04.03.2020. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným zdejšímu soudu ze dne 26. 3. 2020, doplněným podáním z čl. 11, čl. 19 a čl. 61, se žalobkyně domáhala, aby jí soud uložil povinnost platit výživné pro žalovaného v částce 1 000 Kč měsíčně od 4. 3. 2020, a to konkrétně do vazby na účet věznice do doby, než bude matka zase moci o syna pečovat osobně doma v individuální péči.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil podáním dne 16. 9. 2021 (čl. 136) k návrhu se připojil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 23. 9. 2021, oba účastníci se jednání omluvili, nepožádali o odročení, věc tak byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků ve shodě s 

4. V předmětné věci je tedy rozhodováno v civilním sporném řízení o návrhu žalobkyně jako matky žalovaného na stanovení výživného pro zletilého syna. Již Krajský soud v Brně usnesení ze dne 4. 8. 2021, č. j. -102, kterým potvrzoval usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce, konstatoval, že v daném případě ze samotné žaloby vyplývá, že nemůže mít šanci na úspěch, neboť žalobkyně není aktivně věcně legitimována k jejímu podání. Žalobkyně se z povahy věci nemůže domáhat, aby jí soud uložil povinnost platit výživné žalovanému. Pokud má zájem platit výživné žalovanému, může tak učinit dobrovolně, neboť vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi vyplývá přímo ze zákona a k jejímu plnění ze strany žalobkyně není třeba žádného soudního rozhodnutí, odvolací soud tak uzavřel, že v dané věci se jedná o případ svévolného a zřejmě bezúspěšného uplatňování práva žalobkyní.

5. V daném případě tak bylo na místě bez dalšího žalobu zamítnout. Soud proto ve věci neprováděl žádné dokazování, ostatně účastníci ani žádné nenavrhovali. Vězeňská služba ČR zaslala bez výzvy soudu ve věci potvrzení o platbách přijatých na účet žalovaného, soud se však touto u podrobněji nezabýval s ohledem na výše popsanou zřejmou bezúspěšnost žaloby a nedostatek aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu.

6. Pro doplnění v této věci je možné uvést následující:

7. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 2 písm. t) z. ř. s. tento zákon upravuje řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.

10. Podle v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů, a aby práv nebylo zneužíváno.

11. Podle účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný.

12. Řízení ve věci výživného pro zletilé dítě je z procesního hlediska upraveno , ). Jedná se o civilní sporné řízení, které je možné zahájit pouze na návrh a účastníci řízení jsou žalobce a žalovaný. V tomto směru tedy vysvětlení pro účastníky, kteří brojí proti označení celé jméno žalovaného jako žalovaného v tomto řízení.

13. Jak už bylo uvedeno, ze shora citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Brně vyplývá, že návrh v předmětné věci, tedy sporu o výživné pro zletilé dítě, nemůže podat žalobkyně jako matka zletilého syna, žalovaného. Návrh může podat pouze ten, v jehož prospěch má být výživné hrazeno v případě, že není schopen se sám živit, v daném případě tedy, pokud by splňoval zákonné podmínky, zletilý syn žalobkyně (srovnej komentář k § 910 o. z. komentář přístupný na www.beck–online.cz, bod XI, 1). Soud již pouze opakuje shora uvedené, že pokud má matka zájem platit výživné svému synovi, žalovanému, ať již na účet věznice, či na účet jiný, může tak činit zcela bez omezení a zcela dobrovolně a k takovému jejímu plnění, tedy placení výživného žalovanému, není třeba žádného soudního rozhodnutí. Návrh žalobkyně je tak zcela bezpředmětný a byl v celém rozsahu z výše uvedených důvodů zamítnut.

14. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval o podle , kdy plně procesně úspěšný žalovaný náklady řízení nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.