Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 4/2022-27

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 13 200 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalované domáhala zaplacení částky

částka představující jistinu spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla žalované částka, které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka nejpozději datum, žalovaná uhradila pouze částku částka, zbytek úvěru nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne datum.

2. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle , že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou tehdy ještě jméno příjmení uzavřena Smlouva o zápůjčce číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka zahrnujícím úrok ve výši částka, částku za zpracování a doručení ve výši částka a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši částka, splatit ve 60 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá další vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne datum). Lustrací žalované bylo zjištěno, že od datum užívá příjmení celé jméno žalované (lustrace ISZR ze dne datum). Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do datum (předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch ze dne datum).

4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně provedla hodnocení žalované dle údajů o jejich příjmech a výdajích. V žalobkyní předložené formulářovéě nazvané Zákaznická karta byl uveden příjem žalované ve výši částka a průměrné měsíční výdaje ve výši částka. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva, výplatní pásky za měsíc 7, 8, číslo, výdaje byly ověřeny nájemní smlouvou. Žalovaná v Zákaznické kartě uvedla, že je svobodná, žije v nájmu a nemá žádné zápůjčky u jiné společnosti. Podpisem Zákaznické karty stvrdila úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů (Zákaznická karta ze dne datum). Žádné jinéy předloženy nebyly.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

6. Podle , (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, částku za zpracování a doručení a částku za komfortní a flexibilní splácení v celkové částce částka, a to v 60 týdenních splátkách ve výši částka.

8. Soud má za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že vycházela z informací získaných od žalované v Zákaznické kartě a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalované, a to pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou. Tytoy však soudu nedoložila.

9. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. ). Právní předchůdce žalobkyně byl povinen údaje uváděné žalovanou pečlivě prověřit. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

10. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly při zběžném a povrchním pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána s kladným výsledkem byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je neplatnost dotčené úvěrové smlouvy.

11. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

13. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

14. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná

se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalovaná obdržela částku částka, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradila částku částka, kterou soud započetl jako plnění na jistinu a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši částka.

17. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena.

Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

18. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne datum k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum. Počínaje dnem datum je žalovaná v prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

19. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky částka pouze za období, kdy byla žalovaná se zaplacením v prodlení od datum v požadované výši 8,05 % ročně a nikoliv ve výši 9,75 % jak vyplývá z Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Žalobkyni, která byla ve věci částečně úspěšná, přiznal soud podle náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 82 %. Žalobkyně žádala přiznat jistinu spolu s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozhodnutí v celkové výši částka; přiznáno bylo částka, tedy v poměru úspěchu 91 % a neúspěchu 9 %.

21. Náklady řízení představují soudní poplatek částka; odměnu za zastupování žalobkyně advokátem dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále advokátní tarif) spočívající v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x částka; náhradu hotových výdajů 3 x částka dle advokátního tarifu a náhradu daně z přidané hodnoty 21 % ve výši částka.

22. Náklady řízení, které činí celkem částka (82 % z částky částka), je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně dle ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.