Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 CO 190/2021-92

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců JUDr. Petry Flídrové a JUDr. Leoše Nováka ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o 100.000 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2021, č. j. -75,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I a III potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích I a III potvrzuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku 95.000 Kč a zákonné úroky z prodlení z jednotlivých částek, jak jsou specifikovány ve výroku I rozsudku, co do částky 5.000 Kč žalobu zamítl (výrok II) a žalovanou zavázal zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 38.884 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III). Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal vrácení zápůjčky ve výši 100.000 Kč, poskytnuté žalované dne 4. 9. 2016.

2. Proti rozsudku, a to jeho výrokům I a III, podala odvolání žalovaná a domáhala se změny rozsudku a zamítnutí žaloby. Měla za to, že soud I. stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a věc i nesprávně právně posoudil. Uvedla, že se z důvodů na straně žalobce a jeho manželky dostala do důkazní nouze. Poukazovala na to, že žalobce a jeho manželka nemají zúžené společné jmění manželů, vracela-li finanční prostředky manželce žalobce, byly vráceny do SJM, ze kterého jí byly zaslány. Svědkyně jméno příjmení, manželka žalobce, ve své výpovědi potvrdila, že od ní přebírala peníze v hotovosti, důvod během výpovědi několikrát měnila. Také existenci písemného seznamu svědkyně nejdříve připustila, ale následně popřela. Dále namítala, že jednání žalobce je jednáním v rozporu s dobrými mravy, které nezaslouží právní ochrany.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku. Odvolání žalované označil za nedůvodné a nedostatečně zdůvodněné. Uvedl, že žalovaná uvádí nové skutečnosti, které nejsou v odvolacím řízení přípustné. Žalovaná tvrdí, že se v řízení před soudem I. stupně dostala do důkazní nouze z důvodů na straně žalobce a jeho manželky ohledně splacení dluhu. Naopak podle žalobce svědkyně příjmení vypověděla, že žádné finanční prostředky od žalované na splacení dlužné částky neobdržela. Další námitky ohledně výpovědi se netýkají věci, jsou v rovině osobních pocitů žalované a nemají právní význam. Tvrzení o dobrých mravech je také nové, neuvedla, v čem konkrétně jejich narušení spatřuje. Bylo na žalované, aby ochránila své právo a unesla důkazní břemeno, což se nestalo. Z její strany se jedná pouze o účelovou obranu.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), osobou oprávněnou ( ) a je přípustné ( , a contrario), přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadených výrocích I a III, řízení jeho vydání předcházející, k projednání odvolání nařídil jednání ( ), u kterého dospěl k závěru, že odvolání žalované není opodstatněné a rozsudek soudu I. stupně je správný a jako takový jej podle potvrdil.

5. Ve výroku II rozsudku soudu I. stupně, kterým byla žaloba co do částky 5.000 Kč zamítnuta, nebyl rozsudek odvoláním napaden a nabyl již právní moci, v tomto rozsahu již nepodléhá přezkumu odvolacího soudu.

6. U jednání odvolacího soudu již nebyla uplatněna žádná nová tvrzení ani nové důkazy, odvolací soud sám potřebu opakovat nebo doplňovat dokazování neshledal.

7. Lze mít za to, že soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování odpovídající a správné skutkové závěry a tyto i správně právně odůvodnil, žalovanou vznášené odvolací námitky opodstatněné nejsou. Odvolací soud rozsudek soudu I. stupně přezkoumával v rozsahu částky 95.000 Kč s příslušenstvím, tvořeným zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých splátek, tak jak měly být ze zápůjčky činěny. Soud I. stupně správně uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena v ústní formě smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Je tak povinností žalované zápůjčku poskytnutou v penězích, žalobci vrátit. Doložené písemné„ Potvrzení o půjčce“ (č. l. 5 spisu) s ověřeným podpisem žalované, ze dne 4. 11. 2016 pak zejména dokládá, kdo je stranou zavázanou v uvedeném vztahu, tedy že jí je pouze žalovaná, a nikoli její přítel, jak původně tvrdila (… že půjčka byla poskytována jim oběma, tedy i jejímu bývalému příteli – synovi žalobce). Ostatně, i pokud by tomu tak bylo, nic by to na pasivní věcné legitimaci žalované neměnilo (srov. § 1872 odst. 1 o. z.). Na obsahu ústní smlouvy o zápůjčce se strany shodly, ten nebyl mezi nimi sporný, ani to, že došlo k předání částky 100.000 Kč žalobcem žalované. příjmení žalované byla založena na tvrzení, že zápůjčku jednotlivými splátkami postupně splatila, jak je v různé výši tvrdila v období od března do listopadu 2017, které činila v hotovosti k rukám manželky žalobce - jméno příjmení. Důkazy, které v tomto směru žalovaná označila, a které byly soudem I. stupně provedeny, však tvrzení, na kterých žalovaná založila svoji obranu, neprokázala. Výpisy z účtu žalované vedeného u příjmení příjmení svědčí pouze o výběrech peněz z účtu, nikoli o tom, jak s nimi žalovaná dále naložila a pokud jako důkaz označila a byl proveden výslech manželky žalobce jméno příjmení, tato byla slyšena jako svědkyně u jednání soudu I. stupně dne 4. 3. 2021, skutkovou verzi žalované ve svém výslechu popřela. Obsah její výpovědi soud I. stupně v rozsudku vyhodnotil správně (viz bod 5. odůvodnění napadeného rozsudku) a odvolací soud se s tímto hodnocením výpovědi svědkyně jako důkazu ztotožňuje. Svědkyně v podstatě vyvrátila skutkovou verzi žalované, vysvětlila, že pokud od žalované přebírala jednotlivé částky, jednalo se o platby za zboží, které za žalovanou přebírala a platila. Nejedná se tak o stav důkazní nouze, kdy bylo namístě poskytnout žalované další poučení ve smyslu ustanovení , ale o situaci, kdy skutkové tvrzení žalované vznesené na její obranu prokázáno nebylo, a o důvodech plnění k rukám manželky žalobce bylo zjištěno něco jiného. Ve vztahu k případné kolizi s dobrými mravy žalovaná ničeho konkrétního neuvádí, nové skutečnosti by v odvolacím řízení ani nebyly přípustné a ty, vyplývající ze skutkového stavu, jak jej zjistil soud I. stupně, mimořádný stav, kdy by soud mohl odepřít žalobci plnění pro rozpor s dobrými mravy, neodůvodňují. Odvolací soud tak pro stručnost jako na správný odkazuje na rozsudek soudu I. stupně, včetně přiznané částky 95.000 Kč jistiny zápůjčky i příslušenství a úroků z prodlení, které žalobci náleží podle o. z. a , a to jeho , z jednotlivých částek, tak jak měly být spláceny, přičemž pokud jde o částku 5.000 Kč, kterou žalovaná zaplatila a pro kterou byla žaloba zamítnuta, tato se vztahovala, jak vyplývá z jejího tvrzení ve vyjádření k žalobě na č. l. 25 spisu, k poslední splátce, kterou měla učinit. I uvedené soud I. stupně proto vyhodnotil správně. Za správný lze považovat rozsudek i ohledně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, v tomto směru lze pro stručnost zcela odkázat na bod 11. odůvodnění rozsudku soudu I. stupně.

8. Žalobce byl úspěšný i v řízení před odvolacím soudem a má proto proti žalované právo na náhradu jeho nákladů. Tyto mu vznikly v souvislosti se zastoupením advokátem za dva úkony právní pomoci – vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu v sazbě mimosmluvní odměny po 4.900 Kč za úkon (tarifní hodnota je 95.000 Kč - ., , g/ , advokátního tarifu), 2x režijní paušál á 300 Kč ( , 3 advokátního tarifu), vše navýšené o 21% náhradu daně z přidané hodnoty ( ) ve výši 2.184 Kč, tedy v celkové výši 12.584 Kč Náklady odvolacího řízení v této výši byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce – advokáta ( ) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné za předpokladu, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí / exekuci.