Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 2/2022-52
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem J. Lipenským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 47.470 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.600 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, dále částku 7.482 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.482 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17.333 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.812,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.918,25 Kč, úroku 29 % ročně z částky 14.101,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.600 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020, a dále částky 15.055 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.308,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.704,73 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.600 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, dále částku 7.482 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.482 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17.333 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.812,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.918,25 Kč, úroku 29 % ročně z částky 14.101,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7.600 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020, a dále částky 15.055 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.308,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.704,73 Kč, úroku 29 % ročně z částky 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2020. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24.933 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.812,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.918,25 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14.101,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 14.101,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 23. 6. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 17.333 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4.940 Kč a za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8.816 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 623 Kč, poslední splátka byla stanovena na 17. 8. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobě ověřil majetkovou situaci žalovaného ze zákaznické karty a dokladů vyžádaných od žalovaného. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 15. 7. 2018. Ke dni 17. 8. 2018 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14.101,32 Kč a dlužný poplatek částku 10.831,68 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 12.400 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na pohledávku uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně v plné výši uhrazena, úročí s neuhrazená jistina ve výši 14.101,32 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným ve smlouvě, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu se smluvními podmínkami současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje po žalovaném částku 24.933 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14.101,32 Kč a dlužných poplatků ve výši 10.831,68 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5.918,02 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 14.101,32 Kč od 18. 8. 2018 do marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 20. 1. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.812,02 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z jistiny 14.101,32 Kč od 25. 8. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 20. 1. 2020), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 14.101,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 14.101,32 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala o úhradě dlužné částky. Dále se podanou žalobou žalobkyně domáhala zaplacení částky 22.537 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.308,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4.704,73 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku 29 % ročně z částky 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaným došlo dne 21. 1. 2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 14.688 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8.240 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování ve výši 2.750 Kč a za administrativní činnost ve výši 3.698 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1.654 Kč, poslední splátka byla stanovena na 26. 1. 2019. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobě ověřil majetkovou situaci žalovaného. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 30. 4. 2018. Ke dni 12. 11. 2018 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 16.268,40 Kč a dlužný poplatek částku 6.268,60 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 17.518 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na pohledávku uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně v plné výši uhrazena, úročí s neuhrazená jistina ve výši 16.268,40 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným ve smlouvě, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu se smluvními podmínkami současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 20. 1. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje po žalovaném částku 22.537 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16.268,40 Kč a dlužných poplatků ve výši 6.268,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4.704,73 Kč (tj. úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 16.268,40 Kč od 27. 1. 2019 do marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 20. 1. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.308,53 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z jistiny číslo od 30. 5. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 20. 1. 2020), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 16.268,40 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala o úhradě dlužné částky.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání.
4. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je v tomto zapsaná od 16. 5. 2005.
5. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako„ Smlouva o zápůjčce – příjmení v hotovosti“ číslo že dne 23. 6. 2017 žalovaný a právnická osoba, IČO, podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 20.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 17.333 Kč, celkem tedy částku 37.333 Kč, zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 623 Kč a poslední splátku ve výši 576 Kč, kdy první splátku se zavázal zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou částku zápůjčky.
6. Ze smlouvy o zápůjčce označené jako„ Smlouva o zápůjčce – anonymizováno na anonymizováno na účet anonymizováno“ číslo že dne 21. 1. 2017 žalovaný a právnická osoba, IČO, podepsali smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 25.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 14.688 Kč, celkem tedy částku 39.688 Kč, zaplatit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1.654 Kč a poslední splátku ve výši 1.646 Kč, kdy první splátku se zavázal zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od 5. kalendářního dne od podpisu smlouvy oběma smluvními stranami, a každou následující měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě svého bydliště převzal v hotovosti celou částku zápůjčky.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě, že žalobkyně jako postupník a právnická osoba, IČO, jako postupitel uzavřeli dne 20. 1. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze číslo smlouvy, a to se všemi právy s nimi spojenými.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, že žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalovanému, ve kterém sdělovala postoupení pohledávky ze smlouvy číslo ve výši 39.007,51 Kč bez příslušenství a ze smlouvy číslo ve výši 35.533 Kč bez příslušenství a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu.
9. Z podacího lístku, že dne 14. 2. 2020 žalobkyně předala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému, podací číslo anonymizováno.
10. Z výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2020, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzval k zaplacení dlužných částek z pohledávky číslo číslo v celkové výši ke dni sepisu výzvy 65.205,64 Kč.
11. Z podacího lístku, že dne 24. 4. 2020 právní zástupce žalobkyně předal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému, podací číslo anonymizováno.
12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaný 21. 1. 2017 uzavřeli dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 25.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14.688 Kč, celkem částku 39.688 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 1.654 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7v den, kdy uplyne měsíc od 5. kalendářního dne podpisu smlouvy oběma smluvními stranami. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti částku zápůjčky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 20. 1. 2020, předaným k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, v oznámení jej vyzvala k úhradě dlužné částky žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván výzvou právního zástupce ze dne 23. 4. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 24. 4. 2020. Žalovaný uhradil částku 17.518 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaný dne 23. 6. 2017 uzavřeli dohodu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 20.000 Kč a žalovaný se uvedenou částku zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17.333 Kč, celkem částku 37.333 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti částku zápůjčky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 20. 1. 2020, předaným k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, v oznámení jej vyzvala k úhradě dlužné částky žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván výzvou právního zástupce ze dne 23. 4. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 24. 4. 2020. Žalovaný uhradil částku 12.400 Kč.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku
z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 :„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“.
21. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3.2020, sp. zn. C -679/18:„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.
22. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětné úvěry. V řízení nebylo prokázáno, že by tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, když k tomu žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádné důkazy. Žalovaný se zavázal dle smlouvy ze dne 21. 1. 2017 zaplatit celkem částku 39.688 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1.654 Kč, a již dne 23. 6. 2017 další celkovou částku 37.333 Kč, v dalších splátkách, a to v týdenních splátkách po 623 Kč, tj. dalších 2.492 Kč měsíčně. Soud proto smlouvy o úvěru považuje dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSÚ za neplatné a proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 21. 1. 2017 poskytla částku 25.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil částku 17.518 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 7.482 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po uplynutí desetidenní lhůty k zaplacení uvedený v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, předaného k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, tj. den 28. 2. 2020 (za doručené se dle § 573 o. z. považuje oznámení s výzvou třetí den, tj. 17. 2. 2020). Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 23. 6. 2017 poskytla částku 20.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil částku 12.400 Kč. Žalovaný v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 7 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje v souladu s ustanovením § 1958 o. z. den následující po uplynutí desetidenní lhůty k zaplacení uvedený v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, předaného k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020, tj. den 28. 2. 2020 (za doručené se dle § 573 o. z. považuje oznámení s výzvou třetí den, tj. 17. 2. 2020). Bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno. Ve zbylé části soud žalobu výrokem II. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovanému, který byl ve sporu převážně úspěšný, z důvodů jeho procení pasivity žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.