Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 270/2021-87

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 27 006 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 27.09.2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 504 Kč, dále zákonného ročního úroku z prodlení z částky 20 504 Kč ve výši 10 % od 24.04.2020 do 26.09.2021, z částky 5 504 Kč od 27.09.2021 do zaplacení, dále z částky 15 000 Kč ve výši 1,5 % od 27.09.2021 do zaplacení, dále částky 6 502 Kč, dále úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 24.04.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 70 848 Kč.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 424,84 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od 27.09.2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 504 Kč, dále zákonného ročního úroku z prodlení z částky 20 504 Kč ve výši 10 % od 24.04.2020 do 26.09.2021, z částky 5 504 Kč od 27.09.2021 do zaplacení, dále z částky 15 000 Kč ve výši 1,5 % od 27.09.2021 do zaplacení, dále částky 6 502 Kč, dále úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 15 000 Kč od 24.04.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 70 848 Kč. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 424,84 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 20 504 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru číslo. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 15 000 Kč, k vyplacení došlo dne 16. 1. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutý úvěr zaplatit úrok ve výši nominální úrokové sazby 95,95 % a splácet formou 48 měsíčních splátek po 1 402 Kč, ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění ve výši 172 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informacích získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, s databází SOLUS a RNKI, z výše uvedeného bylo zjištěno, že má volné zdroje ke splácení a ty jsou dostatečné. Žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. V důsledku toho došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo 1 splatné dne 17. 2. 2020. K datu 22. 4. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění. V souladu s bodem 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny ve výši 18 590,51 Kč. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení této nové jistiny, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, další smluvní pokuty ve výši 6.5. smlouvy ve výši 6 502 Kč, úroku z dlužné jistiny od 24. 4. 2020 v sazbě 95,95 % ročně, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet dle přílohy číslo 1 smlouvy ve výši 516 Kč.

2. V podání ze dne 14. 1. 2022 žalobce doplnil, že žalovaný předmětnou smlouvu podepsal tzv. biometrickým podpisem, kdy se jedná o nahrazení tradičního podepisování se na papír za podepisování se na speciální zařízení tablet nebo signet pro snímání podpisu.

3. Po poučení ve smyslu a odst. 1, 3 žalobce u jednání (podrobnosti viz protokol z jednání) k procesu uzavření smlouvy a zkoumání úvěruschopnosti žalobce doplnil, že smlouva byla na straně žalobce uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, který je uveden ve smlouvě, který s žalovaným smlouvu osobně sjednával, byla tedy uzavřena v listinné podobě a podepsána žalovaným na elektronickém zařízení, tak jak popsal v podání ze dne 17. 1. 2022. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu, jejíž fotokopii žalobce předložil k důkazu. Pokud jde o další skutečnosti a důkazy k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobce nedoplnil ničeho, s tím, že k tomuto již nedisponuje žádnými informacemi a doklady.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku byť jen zčásti uhradil.

5. Dokazování bylo provedeno listinami dle návrhu žalobce. Uzavření smlouvy dle žalobních tvrzení žalobce prokázal smlouvou o úvěru ze dne datum s obsahem dle žalobních tvrzení (odst. 1), kdy bylo nepochybně prokázáno, že předmětná smlouva byla uzavřena skutečně s žalovaným, když za žalobce ji sjednával s žalovaným obchodní zástupce, který měl k dispozici občanský průkaz žalovaného, jehož fotokopii si pořídil a žalobce ji předložil soudu u jednání k důkazu, smlouva je podepsána v listinné podobě podpisem na elektronickém zařízení.

6. Žalobce dále prokázal, že částka úvěru ve výši 15 000 Kč byla vyplacena žalovanému, dne 16. 1. 2020, kdy byla předmětná částka zaslaná z účtu žalobce na číslo účtu bankovní účet, kdy bylo prokázáno, že majitelem uvedeného účtu je právě žalovaný, což vyplývá z částečných výpisů z tohoto účtu, které byly předloženy žalobcem ohledně jednotlivých výplat mezd žalovaného od jeho zaměstnavatele právnická osoba, právě na tento účet, z těchto částečných výpisů vyplývá, že majitelem účtu byl žalovaný.

7. Na rozdíl od prokázání uzavření smlouvy se podle názoru soudu žalobci nepodařilo prokázat, že při jejím uzavření s náležitou pečlivostí posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak věřiteli ukládá , zákon o spotřebitelském úvěru, a to ani po poučení soudem ve smyslu a odst. 1, 3 u jednání. K prověření úvěruschopnosti žalobce tvrdil, že ji prověřoval na základě informací získaných od žalovaného, na základě dokladů – doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jako SOLUS, RNKI, z insolvenčního rejstříku, z databáze neplatných občanských průkazů. Z hodnocení klienta, kdy jde o u předloženou žalobcem, vyhotovenou dne 16. 1. 2020 a podepsanou stejným způsobem, jakým je podepsána smlouva o úvěru, vyplývá, že jsou v ní vyplněny údaje k žalovanému, k pravidelnému čistému měsíčnímu příjmu je zaškrtnuto zaměstnání a částka 19 000 Kč, která odpovídá i k celkovým příjmům, pokud jde o výdaje, je uvedeno: životní minimu 3 410 Kč, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky a podobně) 3 000 Kč, bydlení (nájemné, inkaso) 1 000 Kč, celkem výdaje 7 410 Kč, rezerva 1 000 Kč. K zaměstnavateli je vyplněn název a adresa, dále údaje, že se jedná o hlavní pracovní poměr se dnem nástupu 16. 10. 2010, na dobu neurčitou. K pracovnímu poměru žalobce předložil pracovní smlouvu, ze které vyplývá, že byla podepsána dne 16. 10. 2017 společností právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem se dnem nástupu do práce 16. 10. 2017 na dobu určitou o délce 12 měsíců, dále předložil žalobce dohodu o smluvní mzdě uzavřenou dne 1. 2. 2018 mezi stejnými účastníky, kterou byla sjednána smluvní mzda ve výši 17 000 Kč měsíčně a osobní ohodnocení 4 000 Kč měsíčně. Dále žalobce předložil dohodu o změně pracovní smlouvy ze dne 4. 10. 2018, ze které vyplývá, že uvedený pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Pokud jde o tvrzený příjem ve výši 19 000 Kč čistého měsíčně, k tomuto žalobce předložil doklad o zaúčtování platby u obec anonymizováno na účtu tak, jak bylo uvedeno výše (odstavec 6), na účtu žalovaného, a to dne 14. 1. 2020 ve výši 15 287 Kč, dne 12. 12. 2012 ve výši 9 280 Kč, dne 18. 12. 2019 ve výši 4 000 Kč, dne 19. 11. 2019 ve výši 4 500 Kč, dne 21. 11. 2019 ve výši 5 500 Kč, z těchto listin tedy v žádném případě nevyplývá pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 19 000 Kč čistého, kdy v lednu 2020 to byla částka 15 287 Kč, v prosinci 2019 částka 13 287 Kč, listopadu 2019 částka 10 000 Kč. Z předložených listin dále žádným způsobem nevyplývá, zda a jakým způsobem žalobce prověřoval tvrzené výdaje žalovaného, kdy zejména částka 1 000 Kč označená jako částka na nájemné a inkaso je nepochybně zcela podhodnocená, není zřejmé, jakým způsobem uspokojoval žalovaný svou potřebu bydlení ke dni uzavření smlouvy, dále ani částka uvedená jako životní minimum ve výši 3 410 Kč není žádným způsobem ověřena a jeví se rovněž jako zcela podhodnocená. Žalobce nepředložil relevantní doklady, na základě kterých si mohl řádně učinit objektivní pohled na pravidelné příjmy a výdaje žalovaného, jako zejména například výpis z účtu žalovaného za vypovídající období, minimálně za dobu tří měsíců před uzavřením smlouvy. Dále žalobce řádně netvrdil a neprokázal, jak zjistil ostatní závazky žalovaného, když v samotném hodnocení klienta je uvedeno, že hradil splátky na úvěry či zápůjčky či na leasing či na výživné či na hypotéky ve výši 3 000 Kč, není zřejmé, o jaké závazky šlo a zda splácení dalších závazků žalovaného si vyžádalo skutečně pouze částku 3 000 Kč. Řádné hodnocení klienta nemůže nahradit výpis z databáze SOLUS a RNKI, kdy výpis z těchto databází žalobce předložil, dle názoru soudu z nich však nevyplývají žádné relevantní informace o skutečných příjmech a výdajích žalovaného a tedy o jeho schopnosti splácet úvěr ke dni uzavření smlouvy.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že předžalobní výzvou vyzval žalobce žalovaného k úhradě žalované částky, a to okamžitě, výzva byla odeslána žalovanému dne 22. 9. 2021, podle domněnky dojití ve smyslu § 573 o. z. došla žalovanému dne 25. 9. 2021, následující den 26.9.2021 byl tedy byl tedy žalovaný povinen plnit, ode dne následujícího se ocitl v prodlení.

9. Pokud soud provedl k důkazu y, které v tomto rozhodnutí podrobně nehodnotí, pak z toho důvodu, že to nebylo potřebné ke zjištění skutkového stavu potřebného k rozhodnutí.

10. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně s ohledem na nesplnění povinnosti původním věřitelem s náležitou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona , kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti původního věřitele řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu a zároveň (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázku i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele, tento výklad vyplývá i z usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 6.10.2021, sp. zn. a z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18. Soud zároveň odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). V tomto smyslu věřitel žalovaného svou povinnost nepochybně nesplnil, soud tak vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

16. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému převodem na jeho účet částku 15 000 Kč, přičemž z této částky žalovaný nezaplatil ničeho. O tuto částku se tak podle názoru soudu žalovaný bezdůvodně obohatil, když tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod, neboť uzavřená smlouva je absolutně neplatná, bezdůvodné obohacení soud posoudil ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z., dle kterého je žalovaný povinen vydat tuto částku, o niž se bezdůvodně obohatil, žalobci, proto soud výrokem římská I vyhověl žalobě co do částky 15 000 Kč. Z přisouzené částky přiznal soud žalobci i zákonný úrok z prodlení, a to od 27. 9. 2021 (z důvodů viz odstavec 9), a to v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády číslo 351/2013, tedy ve výši 8,5 %, kdy ve zbytku, tedy co do 1,5 % byl nárok žalobce zamítnut stejně tak, jako zbývající část nároku jak vyplývá z výroku II rozsudku.

17. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení co do 46 %, kdy žalobce byl ve věci úspěšný co do 73 %, 27 % představuje neúspěch, dle pravidel poměrného rozdělení dle úspěchu ve věci podle byl tedy žalobci přiznán nárok na náhradu nákladů řízení po odečtení neúspěchu žalobce od jeho procesního úspěchu ve výši 46 % Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1351,00 Kč, dále náklady právního zastoupení vypočítané podle , a to odměna advokáta ve výši 8720,00 Kč (sazba za jeden úkon právní služby činí 2180,00 Kč dle , vypočteno z tarifní hodnoty 26090,51 Kč, odměna byla přiznána za 4 úkony právní služby v plné výši – příprava a převzetí věci, podání žaloby, přežalobní výzva, účast u jednání - ), dále 4x režijní paušál po 300,00 Kč dle a citované vyhlášky, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 2083,20 Kč ve smyslu Celkem 13354,20 Kč. Žalobce však u jednání předložil soudu vyúčtování svých nákladů řízení, ve kterém žádal na nákladech řízení pouze částku 5 271,40 Kč, dle tohoto návrhu se tak ve zbytku náhrady nákladů řízení vzdal. Na náhradě mu tedy přísluší 46% z požadované částky nákladů řízení, tedy částka 2 424,84 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat uspokojení svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.