Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 301/2021-28
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 331,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 450 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 12 290,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 718,19 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7709,95 Kč od 22.12.2020 do 10.6.2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2259,95 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5450 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 450 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 12 290,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 718,19 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7709,95 Kč od 22.12.2020 do 10.6.2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2259,95 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5450 Kč od 11.6.2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7709,95 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 718,19 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7709,95 Kč od 22.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 7409,33 Kč, a smluvní pokuty ve výši 2 621,38 Kč, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě Smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 25.10.2018 mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, na podkladě níž poskytla tato společnost žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalované předány v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala bance zaplatit celkem částku 18 592 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a 8 592 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 328 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr byla právní předchůdkyní žalobkyně ověřována na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedla své údaje, zaměstnavatele, příjmy a výdaje, počet vyživovacích povinností apod. a tyto údaje rovněž měla doložit. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, zaplatila pouze platby ve výši 4550 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
21.12.2020, byla pohledávka postoupena na žalobkyni s účinností k 18.1.2021, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však až dosud neuhradila žalobkyni jistinu ve výši 7709,95 Kč, poplatky a úroky v částce 7409,33 Kč. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně rovněž sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny v kapitalizované výši 2252 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny v kapitalizované výši 718,19 Kč a dále od 22.12.2020 ve výši 10 % ročně až do zaplacení.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Soud ve věci usnesením ze dne 11.10.2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dnem 1.11.2021, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
Na základě provedeného dokazování soud z provedených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění: Listinami označenými jako Smlouva o úvěru číslo podepsané dnem 25.10.2018, a Standardní informace o spotřebitelských úvěrech s datem 25.10.2018, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodly společnost právnická osoba, se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 592 Kč (úrok + poplatky); žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky společnosti vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč; žalovaná pak písemně v rámci samotné smlouvy prohlásila, že uvedené prostředky od společnosti převzala. Pro případ prodlení se splácením splátek se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a pro prodlení jakékoliv splátky bylo mezi stranami sjednáno okamžité zesplatnění úvěru. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že v této žalovaná vyplnila údaje o výši své mzdy v celkové výši 13 454 Kč, včetně výdajů za bydlení ve výši 3000 Kč, na dopravu do práce ve výši 3410 Kč, srážky na výživné ve výši 2239Kč a splátky stávajících úvěrů ve výši 1445 Kč, osobního stavu (svobodná) bezdětná, po odpočtu celkových výdajů v částce 10 094 Kč od příjmu 13 454 Kč, představoval použitelný zůstatek částku 3360 Kč. Žalovaná doložila k ověření těchto údajů pracovní smlouvu z 5.10.2018 včetně mzdového výměru, ze kterého bylo zjištěno, že byla sjednána odměna ve výši 90 Kč na hodinu při odpracování úvazku 37,5 hodin týdně, a dále předložila výplatní lístky z období číslo, ze kterých bylo zjištěno, že její výdělky po srážkách včetně exekucí činily v číslo 6617 Kč, číslo 721 Kč 13 454 Kč, číslo 11 018Kč, číslo 14 100 Kč, číslo 14 499 Kč. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že za bydlení platila žalovaná za nájemné a služby celkem částku ve výši 8 500 Kč měsíčně. Listino u označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek s datem 21.12.2020, včetně příloh, potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 18.1.2021, vzal soud za prokázané, že se právnická osoba právnická osoba anonymizováno a.s písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv za svými dlužníky specifikované v příloze, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijímá, přičemž toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 2.6.2021, jakož i kopií poštovního podacího archu, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky do 10.6.2021, s tím, že nezaplatí-li, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
Z výše uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o úvěru dne 25.10.2018, právní předchůdkyně žalobkyně žalované téhož dne úvěr ve výši 10 000 Kč poskytla na základě žalovanou uvedených údajů o jejich příjmech, doložených novou pracovní smlouvou z téhož měsíce, výplatními páskami za období číslo a nájemní smlouvou o nákladech na bydlení, které více než dvojnásobně převyšují náklady na výdaje na bydlení uváděné v samotné žádosti o úvěr, údaje o existenci úvěrů a srážek z příjmu žalované nebyly ověřovány vůbec. Žalovaná měla tento úvěr splácet včetně poplatku ve výši 8 592 K v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, na tento úvěr zaplatila celkem 4550 Kč. Následně žalobkyně pohledávku z předmětné smlouvy včetně příslušenství smluvně postoupila na žalobkyni k 18.1.2021, což bylo žalované oznámeno dopisem z 18.1.2021, v němž byla vyzvána k úhradě žalované částky ve lhůtě do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu, přičemž datum doručení nebyl v řízení zjištěn a následně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zůstatku úvěru předžalobní upomínkou z 2.6.2021 ve stanové lhůtě do 10.6.2021. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele, splácet spotřebitelský úvěr. V daném řízení žalobkyně neprokázala, že by se touto otázkou před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí zabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, bez ověření uvedených údajů dlužníka, přičemž takové posouzení nestačí, když nenaplňuje požadavky odborné péče. Již samotné zjištění z nájemní smlouvy ohledně nákladů na bydlení zcela potvrzuje skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze ze žádosti, v níž byly tyto náklady určené částkou 3000 Kč, přitom z nájemní smlouvy vyplývá, že žalovaná hradila za bydlení 8500 Kč. Pokud by jen v této části právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalované, dospěla by k závěru, že její výdaje přesahují výši jejich příjmů, z čehož lze laicky dovodit, že není schopna splácet žádnou další částku. Ke splnění podmínky odborné péče ze strany právní předchůdkyně žalobkyně tedy nedošlo. Soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, kterou soud musí zkoumat z úřední povinnosti.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy, bylo nutné provést vypořádání podle ustanovení níže uvedeného, kdy strany si musí vrátit vzájemná plnění z titulu bezdůvodného obohacení.
Podle § 2991 odst. 1 , 2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku
10 000 Kč, na toto plnění žalovaná zaplatila částku 4550 Kč, dosud tedy dluží částku 5 450 Kč, kdy tato částka představuje majetkový prospěch žalované, který poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované z neplatné smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka vůči žalované se vším příslušenstvím platně ve smyslu ust. § 1 879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , převedena na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávky bylo též řádně dle ust. § 1882 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , oznámeno žalované.
Pro výše uvedené tedy je žaloba žalobkyně v částce 5 450 Kč důvodná, a proto soud v této části žalobě vyhověl, když soud nemůže přiznat žalobkyni další plnění ze smlouvy, včetně poplatků, smluvní pokuty, když pro její neplatnost není žalovaná dalšími závazky ze smlouvy vázána.
Žalobkyně vyzvala řádně žalovanou k vrácení poskytnuté částky předžalobní výzvou, dle které měla žalovaná dluh uhradit do 10.6.2021. Protože tak neučinila je od 11.6.2021 podle § 1970 občanského zákoníku v prodlení a žalobkyně má právo na úrok z prodlení. Z tohoto důvodu byla žalovaná zavázána rovněž k úhradě úroku z prodlení, jehož výše 8,25 % ročně odpovídá úpravě ve vládním nařízení č. 142/1994 Sb. , ve znění č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené byla teda žaloba částečně i v části příslušenství zamítnuta.
Lhůta k plnění pak vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když soud důvod pro aplikaci lhůty delší, případně povolení splátek, neshledal.
Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy ve věci byla úspěšnější žalovaná, která by měla právo na poměrnou část nákladů řízení odpovídající jejímu úspěchu. Podle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.