Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 CO 45/2022-103
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a Mgr. Olgy Lenochové ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částka s příslušenstvím,
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací,
takto:
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částka s příslušenstvím, a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši částka. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky na základě své faktury číslo ze dne datum, vystavené z titulu odměny za poskytnutí konzultace ohledně veřejné zakázky. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a popřela, že by jí žalobkyně zmíněné plnění poskytla.
2. Soud I. stupně konstatoval, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku částka, kterou zanesla do knihy vydaných faktur ze dne datum a vykázala ji v kontrolním hlášení pro daňovou správu; v písemné zprávě zadavatele ze dne datum byla žalovaná označena jako poddodavatel dodavatelů veřejné zakázky č. číslo. Žalobkyní navržení svědci příjmení příjmení (jednatel žalované) a příjmení příjmení (bývalý jednatel žalobkyně) odmítli k věci vypovídat a žádné relevantní skutečnosti soud I. stupně nezjistil ani z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, stížnosti na daňového poradce ze dne datum a anonymizována dvě slova ze dne datum, které měly prokázat obtíže žalobkyně s rekonstrukcí jejího účetnictví. Soud I. stupně zamítl návrh na doplnění dokazování anonymizována dvě slova žalobkyně na žalovanou s poukazem na to, že tento důkaz ze své podstaty k prokázání rozhodných skutečností vést nemůže. Dovodil, že mezi stranami měla být ohledně tvrzených konzultací uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), obsahově nejbližší smlouvě o dílo dle § 2586 odst. 1 a násl. o. z. Konstatoval, že důkazní břemeno ohledně dohody účastnic na poskytnutí daného plnění a jeho skutečného poskytnutí, včetně prokázání rozsahu plnění a dohody o ceně, leželo na žalobkyni, která je neunesla. Prokázáno bylo pouze to, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na žalovanou částku, kterou zanesla do svého účetnictví a přiznala orgánům daňové správy. Jedná se o důkazy nepřímé, na jejichž základě nelze ani v jejich vzájemné souvislosti uzavřít, že žalobkyně se žalovanou sjednala tvrzené plnění a toto žalované poskytla. Za strany žalobkyně nebyla prokázána existence právního titulu k uplatněnému nároku. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) ve specifikaci, popsané v odstavci 10 rozsudku.
3. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Dovozovala, že uplatněný nárok dostatečně prokázala předmětnou fakturou s příslušným kontrolním hlášením. Zdůraznila, že z předmětné částky byla odvedena daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob a při neoprávněnosti nároku by bylo takové jednání žalobkyně nesmyslné. Poukázala dále na to, že probíhá rozsáhlé prověřování orgánů činných v anonymizováno řízení ve věci podezření dlouhodobé majetkové trestné činnosti jméno příjmení, která mohla probíhat i prostřednictvím žalované, a možná zjištění těchto orgánů mohou mít zásadní dopad na rozhodnutí v předmětné věci.
4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku a zdůraznila, že bylo na žalobkyni, aby řádně tvrdila a prokázala rozhodující skutečnosti, což se však ani po poučení ze strany soudu I. stupně nestalo. Zadávací dokumentace k veřejné zakázky zadavatele právnická osoba, která za jednoho z možných subdodavatelů označila žalovanou, a vystavená faktura, nejsou listiny, které by byly způsobilé prokázat existenci smlouvy uzavřené účastnicemi, poskytnutí sjednaného plnění žalované a výši sjednaného plnění odpovídajícího žalované částce.
5. Podle obsahu odvolání uplatnila žalobkyně odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek v intencích § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., včetně předcházejícího řízení, odvolání však opodstatněným neshledal a plně se ztotožnil se závěry soudu I. stupně, na něž lze pro stručnost plně odkázat. Žalobkyně svůj tvrzený nárok neprokázala a ani v konkrétnosti netvrdila, jakou smlouvu, kdy a s jakým předmětem se žalovanou uzavřel, a kdy a jak poskytla žalované tvrzené plnění. Faktura je z hlediska občanskoprávního pouze výzvou k zaplacení, která neprokazuje existenci právního vztahu mezi účastníky ani poskytnutí v ní uvedené plnění a na tom nic nemění, že ji žalobkyně vykázala pro daňové účely ve svém účetnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Žalobkyně se zjevně ocitla v důkazní nouzi, neboť její bývalý jednatel a jednatel žalované k věci vypovídat nechtěli. Žalobkyně tak ve věci přes řádné poučení soudu I. stupně podle § 118a odst. l a 3 o. s. ř. neunesla důkazní břemeno ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. ani břemeno tvrzení ve smyslu § 101 odst. l písm. a) o. s. ř. Okolnost, že je proti bývalému jednateli žalobkyně vedeno trestní řízení, je ve vztahu k předmětu tohoto řízení sama o sobě bezvýznamná a žalobkyně ke svému v odvolání opakovanému odkazu na zjištění orgánů činných v trestních řízení ani neuvedla, jaká skutečnost zjištěna v anonymizováno řízení, by měla sloužit jako důkaz v tomto řízení a co konkrétně by jejím prostřednictvím mělo být ve vztahu k jeho předmětu prokázáno. Soud I. stupně proto nepochybil, když dokazování o zjevně nezpůsobilé důkazy nedoplňoval a žalobu pro neunesení důkazního břemene zamítl.
6. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek, včetně jeho správného nákladového výroku, podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tuto náhradu představuje odměna advokáta za dva úkony právní služby (vyjádření a účast na jednání odvolacího soudu dne datum) po částka podle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif s paušální náhradou jeho výdajů po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.