Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 258/2021-61

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 9 196 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 506 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 506 Kč od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 629 Kč, úrok ve výši 11 % ročně z částky 174 Kč od datum do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši

8,05 % ročně z částky 1 629 Kč od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 5 061 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.

IV. Žádná z účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 506 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 506 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 629 Kč, úrok ve výši 11 % ročně z částky 174 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 629 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se co do částky 5 061 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.</b> <b>IV. Žádná z účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 9 196 Kč s příslušenstvím, a to zaprvé požadavkem, aby jí zaplatila částku 5 938 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 947,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 812,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 497,90 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 4 497,90 Kč od datum do zaplacení, a zadruhé požadavkem, aby jí zaplatila částku 3 258 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 566,58 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 487,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 601,39 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 2 601,39 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně porušila svou – smluvní – povinnost, neboť včas a řádně nesplatila úvěry, resp. půjčky, které jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla.

2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Současně ve smyslu ustanovení (dále jen „”) vyslovila, byť toliko fikcí, souhlas s rozhodnutím věci bez jednání podle ustanovení ; obdobný souhlas dala žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvami („ o půjčce“) ze dne datum a datum, uzavřenými mezi společností právnická osoba a žalovanou, a příslušnými Zákaznickými kartami žalované.

4. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně nejprve dne datum smlouvu (o spotřebitelském úvěru), podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 8 000 Kč, za což měla žalovaná v osmapadesáti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 14 152 Kč s tím, že částku 3 200 Kč v tomto případě představoval poplatek za hotovostní inkaso splátek, a částku 1 600 Kč„ poplatek za administrativní činnost“; samotné úroky pak měly představovat částku 1 120 Kč. Současně je ve formulářové smlouvě křížkem vyznačeno, že žalovaná zvolila životní pojištění Credit Life, přičemž se měla zavázat„ za zařazení do pojišťovacího programu“ zaplatit částku 232 Kč. Poté dne datum žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně další obdobnou smlouvu, podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 5 000 Kč, za což měla žalovaná v třiačtyřiceti týdenních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 8 084 Kč s tím, že částku

1 500 Kč v tomto případě představoval poplatek za hotovostní inkaso splátek, a částku 1 000 Kč„ poplatek za administrativní činnost“; samotné úroky pak měly představovat částku 455 Kč. I v tomto případě je ve formulářové smlouvě křížkem vyznačeno, že žalovaná zvolila životní pojištění Credit Life, přičemž se měla zavázat„ za zařazení do pojišťovacího programu“ zaplatit částku 129 Kč.

5. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvami o úvěru ve smyslu a násl. ve spojení se , o spotřebitelském úvěru.

6. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy je možno považovat za platné, a to v tom smyslu, že není důvod je hodnotit – jako celek – jako (absolutně) neplatné.

7. V předchozím odstavci zaznamenaný závěr se však neuplatní v případě ujednání o poplatku za hotovostní inkaso; ve shodě se závěry např. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. spisová značka, rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. insolvenční spisová značka či rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. spisová značka, má totiž podepsaný soud – na základě přiměřeného použití ustanovení – 1815 – za to, že ujednání o poplatku za hotovostní inkaso je třeba považovat za neplatné, neboť a) znamená významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele, b) v zásadě jde o ujednání, jež neodráží skutečnou vůli žalované čerpat nadstandardní službu v podobě hotovostního inkasa a d) žalovaná je podle tohoto ujednání nucena tento poplatek platit i v případě, že by danou službu vůbec fakticky nevyužívala. Výši tohoto poplatku je tak kontextuálně třeba považovat za nepřiměřenou, a to jednoznačně v neprospěch spotřebitele.

8. Naproti tomu ujednání o„ administrativním poplatku“ shledal soud platnými, neboť zohlednil skutečnost, že v případě, kdy si spotřebitel půjčuje relativně nízkou finanční částku (přičemž současně vstupuje do„ hry“ i fakt, že bankovní instituce by žalované v dané době úvěr poskytnout vůbec nemusela), navíc krátkodobě, reálně nemusí pouze úrok vyčíslený částkou

1 120 Kč a částku 455 Kč pokrýt veškeré skutečné (resp. účelně vynaložené) náklady poskytovatele úvěru. Ujednání o poplatku za administrativní činnost tak podle mínění soudu není namístě považovat – bez dalšího – za neplatná, neboť sjednaný poplatek není nepřiměřeně vysoký.

9. Jde-li pak o„ doplňkovou službu životního pojištění“, shledal soud tato„ ujednání“ absolutně neplatnými, neboť z textu smlouvy vůbec nevyplývá, jakého protiplnění se žalované za sjednaný poplatek má dostat. Žádnou argumentaci v tomto ohledu ostatně neobsahuje ani předmětný návrh žalobkyně.

10. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaná vstoupila s právní předchůdkyní žalobkyně do právních vztahů, v jejichž rámci se – platně – zavázala zaplatit první smlouvou v rámci osmapadesáti týdenních splátek částku 10 720 Kč a druhou smlouvou v třiačtyřiceti týdenních splátkách částku 6 455 Kč.

11. Z údajů o platbách žalované, obsažených v žalobě, přitom vyplynulo, že žalovaná v rozhodné době z titulu první smlouvy celkem zaplatila částku 8 214 Kč a z titulu druhé smlouvy toliko částku

4 826 Kč, přičemž v důsledku procesní pasivity žalované neměl soud prostor pro úvahu, zda část dluhu nebyla žalovanou (například po podání žaloby) uhrazena.

12. Podepsaný soud tak má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni – v rozsahu stávajícího dluhu z titulu první smlouvy – zaplatila částku 2 506 Kč, a – v rozsahu stávajícího dluhu z titulu druhé smlouvy – částku 1 629 Kč, a to – v souladu s ustanovením – včetně v prvních dvou výrocích tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství. Vedle zákonného úroku z prodlení tak soud v případě druhé smlouvy uložil žalované rovněž povinnost zaplatit úrok ve výši 11 % ročně, tedy ve výši, kterou je třeba dovodit z ujednání o úroku ve výši 455 Kč v rámci třiačtyřiceti týdenních splátek, to vše za období, které již zjevně„ nepokrývá“ úrok sjednaný v této nominální výši; výši úroku přitom soud dovodil veden zásadou in favorem negotii, jež je vyjádřena v ustanovení .

13. Lhůtu k plnění soud prodloužil na lhůtu jednoho měsíce od právní moci rozsudku, když – přes procesní pasivitu žalované – zohlednil, že žalobkyni přisouzenou částku nemusí být žalovaná objektivně s to žalobkyni v kratší době zaplatit.

14. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem„ překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

15. Třetím výrokem tedy soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení s tím, že žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.