Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 245/2021-53

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 51 888,47 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 600 Kč, od 9. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 29 288,47 Kč a zbývající části příslušenství se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 600 Kč, od 9. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 29 288,47 Kč a zbývající části příslušenství se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 14. 6. 2021 a doplněnou dne 21. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 51 777,47 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru 24 309 Kč, nesplaceného úroku za dobu poskytnutí úvěru 2 107,37 Kč, nesplacené úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 11 840,96 Kč, nesplacené úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 245,63 Kč, úhrada za hotovostní splátky v místě bydliště 3 681,33 Kč a smluvní pokuty 7 703,97 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 643,47 Kč za období od 10. 7. 2019 do 9. 7. 2020 v celkové výši 1 002,15 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 416,58 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem 15 % ročně z částky 24 309,21 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 9. 5. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru číslo na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti úvěrem se žalovaný zavázal uhradit částku 22 328 Kč představující součet úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 2 503 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, úhrady za poskytnutí a uzavření smlouvy ve výši 12 740 Kč, odměny za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 405 Kč a částku za hotovostní inkaso ve výši 4 680 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 14 měsíčních splátek po 3 452 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 7. 2020. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 10. 5. 2019 a celkem uhradil pouze 3 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 došlo s účinností ke dni 8. 7. 2020 k postoupení pohledávek žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 9. 5. 2019 smlouva o úvěru částky 26 000 Kč. Žalovaný se kromě jistiny zavázal uhradit úrok ve výši 2 503 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, úhradu za poskytnutí a uzavření smlouvy ve výši 12 740 Kč, odměnu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 405 Kč a za hotovostní inkaso částku 4 680 Kč, a to vše formou 14 pravidelných měsíčních splátek po 3 452 Kč RPSN činila 272,44 %. Dále bylo sjednáno právo na smluvní pokutu 0,1 % denně v případě prodlení žalovaného s peněžitým plněním. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil celkem částku 3 400 Kč. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 26 000 Kč hradit dále úrok ve výši 2 503 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, úhradu za poskytnutí a uzavření smlouvy ve výši 12 740 Kč, odměnu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 405 Kč a za hotovostní inkaso částku 4 680 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvě o zápůjčce rozděleny na více částí, ale současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že platby v celkové výši 22 328 Kč nepředstavuje nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 73,61 % a jedná se tak dle o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. I v případě, že by soud za skutečně sjednanou službu považoval hotovostní inkaso splátek, tak ostatní platby stále představují částku 17 648 Kč, tedy úrok ve výši 58,18 % ročně. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v květnu 2019 činila 9,82 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry název soudu uvedené v rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka.

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté částky s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 22 600 Kč, když poskytnutá zápůjčka činila 26 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný uhradil celkem částku 3 400 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 22 600 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil zaplatit úrok z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě žalobce ze dne 23. 11. 2020, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 24. 11. 2020 a splatnost byla určena ke dni 8. 12. 2020. Úrok z prodlení byl stanoven § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. Ve zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní uplatněné nároky vycházely z neplatné smlouvy.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.