Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
12 C 10/2022-118
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Renfus, LL.M., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa, anonymizována dvě slova ulice republika
podnikající na území České republiky prostřednictvím
mBank S. A, organizační složka, IČO
se sídlem adresa, obec a číslo – část obce
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
zaplacení 147 417,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 147 417,08 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 743,15 Kč za období od 19. 4. 2016 do 26. 4. 2019, s kapitalizovaným úrokem ve výši 22 857,91 Kč za období od 27. 4. 2019 do 4. 2. 2020, dále s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 147 417,08 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 147 417,08 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 32 468,60 Kč k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 147 417,08 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 743,15 Kč za období od 19. 4. 2016 do 26. 4. 2019, s kapitalizovaným úrokem ve výši 22 857,91 Kč za období od 27. 4. 2019 do 4. 2. 2020, dále s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 147 417,08 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 147 417,08 Kč od 5. 2. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 32 468,60 Kč k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se žalobou podanou u anonymizována dvě slova v obec a číslo dne domáhal po žalovaném zaplacení částky 147 417,08 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru anonymizována dvě slova, č. anonymizováno ze dne datum, úvěr ve výši částka. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 491,96 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 84. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 9,90 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný postupně čerpanou jistinu pravidelně splácel, následně se však dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a přípisem ze dne 22. 3. 2019 odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to ke dni 26. 4. 2019. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesí situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Žalovaným dlužná a žalobci neuhrazená částka se sestávající se z dlužné jistiny ve výši 147 167,08 Kč, poplatky ve výši 250 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 4 743,15 Kč (do dne splatnosti) a dále 22 857,91 Kč (ode dne splatnosti do 4. 2. 2020), když žalobce dále požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky.
2. název soudu usnesením ze dne 20. 10. 2021, č. j. číslo jednací vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Náchodě.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.
4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9 /1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění (dále jen„ o. s. ř. “)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85 /1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4 /2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU příjmení jméno (příjmení) číslo ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit.
5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
7. Žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru ze dne 19. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný v žádosti o úvěru uvedl, že je jeho měsíční příjem 21 600 Kč. Žalovaný pracuje jako OSVČ ve stavebnictví, byl svobodný, vlastní rodinný dům.
8. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“ č. anonymizováno, Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku žalobce, historického výpisu z účtu žalovaného, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne 19. 4. 2016 se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 3 491,96 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když přehled splácení je zachycen na výpisu z úvěrového účtu žalovaného – č. l. 98 - 108 spisu). Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného. Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to dopisem ze dne 26. 4. 2019.
9. Dne 19. 4. 2016 byla zaslána na bankovní účet žalovaného částku částka.
10. Přípisem označeným jako„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne 19. 9. 2015 má soud za prokázané, že žalobce tímto odstoupil od výše specifikované úvěrové smlouvy a to pro prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek úvěru. Žalobce rovněž žalovaného rovněž upozornil na skutečnost, že odstoupením od smlouvy se celá pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru zesplatňuje, a proto žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky.
11. První výzvou k uhrazení dlužné částky ze dne 6. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval k uhrazení dlužné splátky plynoucí z výše specifikované smlouvy o úvěru.
12. Druhou výzvou k uhrazení dlužné částky ze dne 27. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval k uhrazení dlužné splátky plynoucí z výše specifikované smlouvy o úvěru.
13. Poslední výzvou k uhrazení dlužné částky a poštovní obálkou má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Současně žalovaného upozornil, že v případě, že částku neuhradí, dojde k odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru.
14. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.
15. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne 19. 4. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 3 491,96 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnsot žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného (žalovaný se poprvé dostal do prodlení se splátkou splatnou v lednu 2015). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, po tom, co se žalovaný dostal do prodlení, když dopisem ze dne 22. 3. 2019 žalovaného o tomto informoval. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky.
20. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobce břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. např. komentář příjmení, J., příjmení, L., příjmení, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu jistiny, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradili další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Tato skutečnost tvrzena nebyla a důkazně ji soud za osvědčenou nemá. Poskytnutí úvěrových prostředků má soud z důkazních prostředků předložených a označených žalobcem za prokázané, žalovaný ostatně tuto skutečnost ani nerozporoval.
21. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobce co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a účtované poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Pokud jde o požadavek žalobce na úhradu dlužné úvěrové částky, a to dlužné jistiny ve výši 147 167,08 Kč, poplatky ve výši 250 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 4 743,15 Kč (do dne splatnosti) a dále 22 857,91 Kč (ode dne splatnosti do 4. 2. 2020), pak tato odpovídá skutkových zjištěním soudu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli uhradil další splátky nad rámec tvrzený žalobcem. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalobní pohledávky žalovaným soud za prokázanou nemá. S ohledem na výše uvedené bylo na místě žalobě cele vyhovět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit zásadně do tří dnů od právní moci rozsudku.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 32 468,60 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 5 897 Kč, dále odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (7 020 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 21 060 Kč (tj. za 3 úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce, tj. 900 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 4 611,60 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 32 468,60 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě ke Krajskému soudu v Hradci Králové, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.