Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
18 C 19/2022-30
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 23 271,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 956,52 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 8 271,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 956,52 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 12 956,52 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 333 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 956,52 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 8 271,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 956,52 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 12 956,52 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 333 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 271,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 956,52 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum Smlouvu o úvěru číslo se společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), která se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací získaných od žalovaného. Žalobkyně rovněž prověřila žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě těchto postupů dospěla žalobkyně k závěru, že nemá důvodné pochybnosti ohledně schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr zpět spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 27 272 Kč, a to ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni datum. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne datum, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalobkyně uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Žalovaný nesplnil na dlužnou pohledávku ničeho. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.
2. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
3. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne datum Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka, až do úplného zaplacení byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Společně s jistinou úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 078 Kč a poplatek za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 750 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 27 272 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 15 %, RPSN činilo 252,65 %. Strany sjednaly hotovostní režim plnění. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru /viz Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10 spisu a Smlouva o úvěru na č. l. 16 - 17 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 13 spisu a ujednání o zpracování osobních údajů žalované na č. l. 12 spisu/. Žalovaný dne datum rovněž podepsal žádost o úvěru, v níž je uvedeno, že je zaměstnán a jeho zaměstnavatelem je právnická osoba s.r.o. Aktuální zaměstnání má do datum, k čemuž prohlásil, že nejedná o skončení pracovního poměru. Jeho mzda činila 12 500 Kč, výdaje na bydlení a energie 1 000 Kč a na dopravu, jídlo a osobní náklady 2 000 Kč Tyto skutečnosti doložil dle žádosti výplatní páskou a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a nemá žádné vyživované dítě do 26 let. K žádosti byly předloženy a do spisu založeny pracovní smlouva pro zaměstnance celé jméno žalovaného u zaměstnavatele společnosti právnická osoba, dodatek k pracovní smlouvě ohledně prodloužení pracovní smlouvy do datum a mzdový výměr, dle kterého žalovaný pobíral před zkušební dobou mzdu s osobním ohodnocením v celkové výši 17 000 Kč brutto a po zkušební době v celkové výši 18 500 Kč brutto. Dále byly předloženy výplatní pásky za duben, květen a červenec 2017, na nichž je uvedeno, že souhlasí s originálem. Dle nich činila čistá mzda za duben 16 095 Kč, za květen 16 328 Kč a za červenec 16 352 Kč. Dále byla předložena kopie jeho občanského průkazu s poznámkou, že kopie souhlasí s originálem /viz Žádost o úvěr na č. l. 11 spisu, pracovní smlouva včetně dodatku na č. l. 14 spisu, výplatní pásky na č. l. 12spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 13 spisu, mzdový výměr na č. l. 15 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložena v elektronické evidenci CEPR/. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit ihned /viz předžalobní výzva na č. l. 18 spisu, podací lístek na č. l. 19 spisu/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh cokoliv uhradil.
4. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož dne částku ve výši 15 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Dne datum žalovaný podepsal vyplněnou žádost o úvěru, k níž přiložil listin y. Dle těchto listin byla žalovanému vyplácena mzda od jeho zaměstnavatele ve výši 12 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala dne datum s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva, dle které měl pohledávku uhradit ihned.
5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne datum v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Z předložených listin, které měly osvědčovat majetkové poměry žalovaného, vyplynulo, že v době sjednání uzavírání smlouvy o úvěru pracoval u právnická osoba anonymizováno s.r.o. Čistý měsíční příjem žalovaného z tohoto zaměstnání činil cca 16 000 Kč a byl zde zaměstnán na dobu určitou. S ohledem na uváděné příjmy žalovaného, se měla právní předchůdkyně, chtěla-li úvěr žalovanému poskytnout, dále podrobněji majetkovou situací žalovaného zabývat, neboť z těchto skutečností nebylo možné bez dalšího uzavřít, že mu jeho majetková situace splácení takového úvěru umožňuje. Z předložených dokladů pak není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzené výdaje žalovaného, tj. zejména výdaje na bydlení a energie, když tyto skutečnosti bez dalšího z předložených výpisů z účtů nevyplývají. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK).
15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin založených ve spisu vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalovaný je tak povinen vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že by výzva byla skutečně žalovanému doručena, lze za doručení výzvy považovat až doručení žaloby dne datum. Za přiměřenou lhůtu k plnění považoval soud lhůtu do datum, ode dne následujícího je tak žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši 8,25 % ročně, která nepřevyšuje nárok dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
16. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 333 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše 2 384 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 2717/08 , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. V daném případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 932 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 271,99 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 300 Kč za výzvu k plnění a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.