Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 34/2022-40

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 5 060 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 439,28 Kč a úroku z prodlení z částky 395,23 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč a úrok z prodlení z částky 2 500 Kč

-) ve výši 7,5 % ročně od 4. 11. 2021 do 31. 12. 2021,

-) ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 10. 3. 2022

a od 11. 3. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 560 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 707,19 Kč, úroku z prodlení z částky 4 664,77 Kč ve výši 7,25 % ročně od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 3. 11. 2021 a úroku z prodlení z částky 2 164,77 Kč

-) ve výši 7,5 % ročně od 4. 11. 2021 do 31. 12. 2021,

-) ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 10. 3. 2022

a od 11. 3. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 439,28 Kč a úroku z prodlení z částky 395,23 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a od 1. 7. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč a úrok z prodlení z částky 2 500 Kč</b> <b>-) ve výši 7,5 % ročně od 4. 11. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>-) ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 10. 3. 2022</b> <b>a od 11. 3. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 560 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 707,19 Kč, úroku z prodlení z částky 4 664,77 Kč ve výši 7,25 % ročně od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021 a ve výši 7,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 3. 11. 2021 a úroku z prodlení z částky 2 164,77 Kč</b> <b>-) ve výši 7,5 % ročně od 4. 11. 2021 do 31. 12. 2021,</b> <b>-) ve výši 10,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 10. 3. 2022</b> <b>a od 11. 3. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Podle , , v účinném znění (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 060 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla dne 20. 7. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl půjčku ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a zaplatit„ souhrnný“ poplatek ve výši 2 560 Kč (celkem tedy částku ve výši 6 560 Kč) v 40 týdenních splátkách ve výši 164 Kč. Žalovaný uhradil částku 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba smluvně postoupena žalobkyni ke dni 5. 1. 2021. Žalovaná částka 5 060 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 3 085,37 Kč a zůstatek neuhrazeného poplatku ve výši 1 974,63 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 146,47 a úrok z prodlení z částky 5 060 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Podáním ze dne 18. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 439,28 Kč a úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 395,23 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Soud na základě návrhu žalobkyně podle , 2 řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s  , (dále jen „ “); vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, byla dne 20. 7. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě smlouvy o půjčce číslo se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 560 Kč (celkem tedy částku 6 560 Kč) splatit v 40 týdenních splátkách ve výši 164 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku půjčky (smlouva o půjčce číslo). V článku 5 smluvních podmínek bylo uvedeno, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně se dohodli, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítávány na vlastní částku půjčky (smluvní podmínky smlouvy o půjčce). právnická osoba, IČO, pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, podací lístek). Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupných na internetových stránkách České národní banky soud zjistil, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu činila v době uzavření smlouvy o úvěru 13,18 % ročně (Přehled ČNB ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR).

6. V projednávané věci soud v souladu s ustanovením , , v účinném znění (dále jen„ o. z.“), při právním posouzení věci vycházel ze , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť smlouva, o níž je žalobou uplatněný nárok opřen, byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti tohoto zákona.

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 20. 7. 2007 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., na jejímž základě společnost žalovanému přenechala peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to do 25. 4. 2008 (v 40 týdenních splátkách). právnická osoba pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupila na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

13. Žalobkyně v žalobních tvrzeních uvedla, že žalovaný dosud zaplatil 1 500 Kč, přičemž tato částka byla započtena co do částky 585,37 Kč na souhrnný poplatek a co do částky 914,63 Kč na jistinu. Na jistině tedy zbývá dle tvrzení žalobkyně uhradit částku 3 085,37 Kč a na souhrnném poplatku částku 1 974,63 Kč. Právo na zaplacení souhrnného poplatku soud právně posoudil jako právo na zaplacení úroku, neboť tento nárok svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Částka 2 560 Kč na dobu 40 týdnů představuje úrok ve výši 83,2 % ročně ( 000×100). Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (ust. obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

14. V projednávané věci dohodnutá výše úroků více než šestinásobně převyšovala obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření smlouvy o půjčce 13,18 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (ust. § 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

15. Jelikož z neplatného ujednání právo na zaplacení smluvního úroku nevzniklo, nebylo možné započíst na tuto neexistující pohledávku plnění žalovaného. Částkou 1 500 Kč, kterou žalovaný na úhradu půjčky dosud zaplatil, tak žalovaný v celém rozsahu plnil na jistinu a dluh na jistině tak činí 2 500 Kč (4 000 – 1 500), přičemž k zaplacení této částky soud žalovaného výrokem II. zavázal. Požadovala-li žalobkyně po žalovaném dalších 2 560 Kč, soud žalobu ohledně této částky zamítl (výrok III.), neboť platbami žalovaného byla již jistina v tomto rozsahu zaplacena a na zaplacení úroku (žalobkyní označen jako souhrnný poplatek) žalobkyni právo nevzniklo.

16. Nezaplatil-li žalovaný splátky ve stanoveném termínu, ocitl se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ze splátky připadající na tento týden podle § 517 odst. 2 obč. zák. (k použití tohoto zákona viz § 3028 odst. 3 o. z.). Soud tak žalobkyni přiznal i úrok z prodlení, avšak pouze z částky 2 500 Kč, na kterou žalobkyni podle výsledku dokazování vznikl nárok, a to v žalobkyní požadované výši, tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ohledně dalšího požadovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 2 580,59 Kč (2 500 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 80,59 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 10 695,56 Kč (5 060 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 635,56 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 24 %. Úspěch žalovaného tak představuje 76 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 52 % (76 % - 24 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. ).

18. Podle jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.